11. května 2022

Riga (1) - secese na pobřeží Baltu

Riga, metropole Lotyšska, je ze všech hlavních měst pobaltských republik bývalého Sovětského svazu největší, má víc než 600 tisíc obyvatel (v širším vymezení se uvádí tři čtvrti milionu) a odlišuje se i architekturou. Trochu překvapivě se zde prosadila secese, která, pomineme-li Gaudího stavby v Barceloně, méně výrazné příklady v Paříži a v Bruselu, je více zastoupena hlavně ve střední Evropě, zejména ve Vídni, u nás v Praze i v Brně, a to nejen v architektuře, ale i v malířství zásluhou Gustava Klimta a Alfonse Muchy.

A začít není možné ničím jiným než ikonou Rigy, Domem (cechu) Černohlavců (Melngalvju nams/House (of the Brotherhood) of Black Heads) na Radničním náměstí.



Dům byl postaven ve 14. století a patřil cechu svobodných kupců, během 2. světové války byl však bombardováním poničen a do dnešní podoby přestaven v r. 1999. Název budovy se vysvětluje dvojím způsobem, buď podle černých pokrývek hlavy, které členové cechu nosili, anebo podle sv. Mořice, patrona cechu, který byl Maurem.



A sv. Mořic také stojí u vchodu do budovy.



O kupcích se povídají legendy, že zde pořádali sexuální orgie, kam tajně chodívali králové a vysoká šlechta, účastnicí údajně byla i sexuálně náruživá carevna Kateřina II. Veliká

Na náměstí je také socha statečného rytíře Rolanda, který padl mučednickou smrtí v jedné z bitev ve službách krále Karla Velikého z přelomu 8. a 9. století. Symbolizuje spravedlnost a s jeho sochami se setkáme ve více městech, na blogu se již objevil v článku o Dubrovníku. Zde kromě meče drží štít se znakem Rigy.



Na protější straně náměstí se nachází budova radnice. Byla postavena znovu, dokončena r. 2004, částečně podle původní budovy ze 14. století, zcela zničené v 2. světové válce. 



Nejvýznamnější secesní objekty v Rize se pojí s architektem Michailem Ejzenštejnem (1867-1920), otcem slavného režiséra Sergeje Ejzenštejna. Je jich asi 20, bohužel jsem je nezaznamenal, proto alespoň odkážu na stránku architekta, kde jsou i detaily.

Velmi pěknými secesními objekty jsou také Opera Hotel & Spa z r. 1886 a Astor Riga Hotel (dnes Radisson Old Town Riga Hotel) z r. 1876 od architekta Janise Baumanise (1834-1891). 






Janis Baumanis je autorem i Knihovny Lotyšské university (skryté za stromy) a rohové budovy vlevo za Památníkem Svobody





Metropole Hotel z r. 1871 je dílem architekta Apollona Edelsona (1827-1896).



Novoklasicistní budova Lotyšského rozhlasu (Latvian Radio) byla postavena v r. 1913 podle projektu Paula Mandelstamma (1872-1941) a dekorativní secesní výzdobou se sochami zaujme horní část fasády pod trojúhelníkovým štítem. 



K secesní architektuře bezpochyby patří následující ukázka, bohužel nic bližšího o ní nevím. 



Známým symbolem Rigy je i Kočičí dům. Podle pověsti jeho majitel, bohatý lotyšský kupec, nebyl přijat do cechu, protože tam mohli být členy jen němečtí obchodníci. Kupec na protest na střechu umístil sošky koček a natočil je zadní částí směrem k sídlu cechu. Nakonec se vše vyřešilo smírem, kupec kočky otočil, aby vážené členy neurážely, a byl pak přijat mezi ně.  





Nezvyklou barevností oplývá i evangelický luteránský kostel Srdce Ježíšovo



A na závěr ještě soudobý doklad obliby obyvatel Rigy v pestrosti – stěna domu pokrytá znaky lotyšských měst a velké graffiti.  


A k barevnosti přispěla i společná výstava Salvadora Dalího a Pabla Picassa.


O stavbách historických i úplně nových zase jindy.

22 komentářů:

  1. Secese je mi velice blízká, neříká se nadarmo, že málokteré město, jako Jablonec, se může pyšnit tolika secesními stavbami :).

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Kdysi dávno jsem v Jablonci několik dnů byl, ale secesi si vůbec nevybavuju, za to mně utkvěla tramvaj mezi Jabloncem a Libercem, která jezdila po jedné koleji a v zastávkách se s protijedoucí vyhýbala.

      Vymazat
    2. No jo, máme centrum i celé ulice plné secese, dokonce snad existuje i nějaký okruh. Tramvaj pořád jezdí po jedné koleji :).

      Vymazat
  2. Zaujal mne mimo jiné ten dům v Rize (vedle Prašné brány) se znaky lotyšských měst. Měla by to být Jakubova kasárna. Ten obdélník zakrývající část fasády a znak lva je cenzura webu depositphotos.com? Tady je obrázek sice bez obdélníku a lva, ale také cenzurovaný:
    https://cz.depositphotos.com/stock-photos/pulvertornis.html?qview=405759544

    Pobavil mne Kočičí dům. A mám asociace na keramický obrázek visící na zdi v paneláku na patře, kde bydlím. Je na něm beránek s ovečkami a třeskutě vtipným textem “chlívek”. Umístila ho tam před lety moje sousedka. Patrně ve snaze diskreditovat své sousedy. Ovšem umístila ho u výtahu, kterému je nejblíže její byt :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky moc za odkaz, byl jsem tam v r. 2015 a jak vidím, dům nebyl celý domalován. Ještě víc mě ale zklamalo, že věž katedrály byla v rekonstrukci a celá zakrytá plachtou.

      Jestli ten chlívek nebyl pokus o Betlém :).

      Vymazat
  3. Zdá se, že podoba štítu budovy v Rize (Jekaba kazarmas), na kterém jsou znaky měst (setkala jsem se i s výrazem znaky farností), je v čase proměnná. Zřejmě byly doby, kdy tam byl lev i prázdný obdélník. Mělo mě napadnout, že Miloš by na blogu bez upozornění nepoužil cizí fotografii .

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Minimálně v roce 2017 vypadal severní štít budovy kasáren tak, jak je uveden v článku. Se lvem a obdélníkem (zřejmě přichystaným k nápisu) a s menším počtem městských znaků. Minimálně v roce 2020 vypadal štít budovy tak, jak na něj odkazuji v předchozím komentáři. Bez lva a volné obdélníkové plochy, zato s větším počtem znaků.
      Konec nevyžádaných příspěvků!

      Vymazat
    2. Na tomto příkladu vidím, jak se vše proměňuje, když se něco pokusím oživit z minulosti, už to nemusí platit. Ale ten lev nebyl špatný, toho tam mohli nechat.

      Vymazat
  4. To je nádhera. Krásné budovy.Diky za úžasné fotografie.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jen mě mrzí, že nejkrásnější secesní budovy od Ejzenštejna jsem přešel bez povšimnutí, anebo je minul, jinak si to nedovedu vysvětit.

      Vymazat
  5. Socha legendárního českého knížete Bruncvíka na Karlově mostě je mimochodem volnou kopií Švédy zničené sochy Rolanda.

    OdpovědětVymazat
  6. Pěkná procházka. U některých budov bych ani neřekla že by patřily do doby secese.... holt jsem člověk namlsaný pražskou secesí ;-)

    OdpovědětVymazat
  7. Hezké stavby a některé průvodní texty mne docela zaujaly.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Někde jsem četl, že Rize se také říká či říkalo Paříž Východu, Drážďanům Florencie na Labi apod. Samozřejmě ty příměry jsou ale odvozeny jen od nějaké jednotlivosti.

      Vymazat
    2. No a Benatky severu jsou např.Amsterodam, SantvPeterburk..a vetsi pocet dalsich mest, kde jsou "kanaly"..take prazska Kampa.... Paříž vychodu se rikalo aBukureyti (ovsem kdeze ty lonske snehy jsou..a u nas mame Valasske Ateny apod..

      Vymazat
    3. Rumuni však k Francii a Paříži vždy měli hodně kladný vztah, i jejich automobily Dacia jsou licencí Renaultu, hlavní třída v centru Bukurešti se inspirovala pařížskou Champs-Élysées, mají tam velkou sochu de Gaulla, Vítězný oblouk, ..., a dokonce tvrdí, že rumunština je podobná francouzštině. (V rubrice Cestování jeden článek o Bukurešti v tomto duchu mám.)

      Vymazat
  8. Rigu jsem navstil v roce 1987 v ramci studentskeho pobytu v tehdejsim SSSR (Leningrad, Riga, Talin) Moc si to uz nepamatuji, jen když jsme sli do more, Rizsky zaliv byl daleko melky a klidny na hladine jako vesnicky kacak...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Myslím, že od té doby se dost změnilo, je tam poměrně dost nových staveb a některé postavené jako repliky těch, které byly dříve zničeny v 2. světové válce.

      Vymazat

Aktuální článek

Javorníky (1) - Veľký Javorník, Malý Javorník, skiareál Kohútka, kostel ve Velkých Karlovicích

Pohoří Javorníky se rozkládá na hranicích Moravy a Slovenska a na turistických stezkách podle hraničníků označených písmeny C (Česko) a S (S...

10 nejčtenějších článků (od 23. 4. 2020)