30. května 2022

Hamburk (2) - Herzog & de Meuron, Labská filharmonie

Nedávno se v tisku objevila zpráva o výsledku mezinárodní architektonické soutěže na stavbu nové koncertní budovy v Praze. Vítězný návrh Vltavské filharmonie dánského ateliéru Bjarke Ingels Group i další z první pětice si je možné prohlédnout např. v tomto článku. Po Tančícím domu Franka Gehryho a Vlada Miluniće, Zlatém Andělu Jeana Nouvela a chystaném komplexu u Masarykova nádraží z ateliéru již nežijící architektky Zahy Hadid půjde o další moderní budovu významných zahraničních tvůrců v jinak konzervativním hlavním městě ČR. 

O ní však nemá smysl víc psát, protože hotova má být za 10 let a jak je u podobných staveb běžné, bylo by malým zázrakem, kdyby se termín podařilo dodržet.

Místo toho se podívejme na Labskou filharmonii (Elbphilharmonie) v Hamburku, jejíž název Vltavská filharmonie nepokrytě napodobuje. 



Budova ve tvaru mořské vlny je dílem dvojice věhlasných architektů Jacques Herzog a Pierre de Meuron (zkráceně Herzog & de Meuron) z Basileje, laureátů Pritzkerovy ceny z r. 2001, mimo jiné autorů olympijské haly Ptačí hnízdo v Pekingu a Allianz Areny v Mnichově, jejichž dvě menší stavby jsem už představil v článku Weil am Rhein, Vitra Campus - dostaveníčko světových architektů

Budova má impozantní rozměry, na délku víc než 100 m, špičky zvlněné střechy jsou ve výšce mezi 85 až 110 m, vyčnívá proto nad ostatní zástavbu a je zdaleka viditelná.




Stavba byla zahájena r. 2007, otevření plánováno na r. 2010, po mnoha posunech termínů k němu však došlo až v lednu 2017, náklady v přepočtu původně odhadované na zhruba 8 miliard Kč se nakonec vyšplhaly na více než 23 miliard a z toho 90 % bylo z rozpočtu Hamburku, což asi 10krát převýšilo počáteční plán. V obyvatelích města to budilo velkou nespokojenost, tehdejší starosta Hamburku Olaf Scholz však situaci ustál a dnes je kancléřem. Hamburčané si budovu postupně oblíbili a jak se příšeře z jezera Loch Ness říká Nessie, Labská filharmonie si vysloužila podobné familiární označení Elphie.  



Skleněný krystal budovy filharmonie je postaven na cihlovém podloží bývalého přístavního skladiště a na jeho střeše ve výšce 37 m je ochoz s volným vstupem návštěvníků a výhledem na přístav.  



Blízkost přístavu a jeho hluk (např. houkání lodních sirén) si vyžádaly dvojitou vrstvu odhlučnění. Úpravu má i skleněná fasáda, je opatřena sítí bodů, které slouží k orientaci radarům lodí, aby nedošlo k nežádoucí srážce.  

Jsou zde dva koncertní sály, velký pro 2100 posluchačů a menší pro 550 návštěvníků. Získat lístek na koncert je však téměř nemožné, protože je stále vyprodáno. Náhledy do sálů jsou např. na stránkách Archiweb. Je zde také vidět, že budova nemá obdélníkový půdorys, ale rozevírá se jako nůžky, z jedné strany vypadá překvapivě štíhle. Není ale jen kulturním stánkem, její větší část je 5* hotelem. 

Další vysokou stavbou v blízkém okolí je gotický kostel sv. Mikuláše, po ničivém požáru v 19. století postavený nově.



Z jeho ochozu se dá na Labskou filharmonii podívat v úrovni střechy, i když ve výhledu bohužel cloní vystupující sochy.



A na druhé straně je radnice Hamburku, i ta byla nově postavena v 19. století.



A konečně ještě dva náhledy od přístavu, z míst, odkud je jen „pár kroků“ do čtvrti St. Pauli s proslulou ulicí Reeperbahn, plnou erotických podniků a nejrůznějších klubů, odkud ke své hvězdné kariéře vykročili Beatles.



Labská filharmonie se stala se ikonou Hamburku, obdobnou Opeře v Sydney, a díky ní se výrazně zvýšila návštěvnost města, podle statistik v prvním roce po otevření zde zaznamenali 13 milionů noclehů z řad návštěvníků.  

***

P.S. Tento text je na blogu můj 401., a tedy zahájil 5. stovku, pokud půjde vše jako dosud (3 za měsíc), 500 by mělo být za dva a tři čtvrti roku. 

18 komentářů:

  1. Pohledy z ochozu sv. Mikuláše jsou velkolepé.
    Ať metu 500 zvládneš v plánovaném termínu. /v plánu je síla, říkávalo se/

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Pohledy shora jsou bohužel vždy v jednom směru proti Slunci, tady zrovna na tu stranu s filharmonií, radnice vyšla lépe.
      Plánu 3 články za měsíc se držím už 9. rok, snad to ještě vydržím, ale proti tvým a Čerfovým 2000+ je to málo, na to bych potřeboval několik životů.

      Vymazat
  2. Výhledy jsou nádherné i když já osobně tyto moderní stavby moc nemusím. Přiznám se, že mně osobně se to moc nelíbí. Fotografie jsou krásné.
    Přeji příjemné dny.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Moderní stavby mají úspěch zaručený svou originalitou a neobvyklostí a když i dobře plní svou funkci, o čemž třeba u Kaplického knihovny bylo hodně pochybností, tím spíše.

      Vymazat
  3. Mně se tahle budova líbí už delší dobu. Sleduji na istagramu jednoho aktivního fotografa z Hamburgu, který ji má často zakomponovanou v různých obrázcích města. Ale zrovna jsem si říkal, jak asi filharmonici využívají tak rozsáhlý komplex. A on hotel! :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Mně se také celkem líbí, ale nikde jsem neviděl záběr z ptačí perspektivy, ten by také mohl být zajímavý.
      Do Hamburku uvažuji ještě jednu návštěvu a když jsem se díval na letošní možnosti ubytování, v bookingu se objevila i nabídka na Labskou filharmonii, ovšem v cenách, které jsou pro úplně jinou kategorii návštěvníků :).

      Vymazat
  4. Buď mne klame čočka fotografa nebo je budova v půdorysu také zvláštního tvaru? Jednou se jeví jako úzká a dlouhá,.jindy jako čtvercová. Moc se mi nelíbí ta kombinace starého základu a skleněného těla. Pohled z výšky je skvělý.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Půdorys má tvar lichoběžníku, kde jedna dvojice hran se rozměry značně liší, budova se rozšiřuje kvůli velkému koncertnímu sálu a pak podle informace z jednoho textu je možné, že přes 2100 míst v hledišti mají všichni blízko k pódiu. Aby to rozšiřování bylo patrné, musel bych mít u prvního záběru možnost se posunout v loďce do vody, z břehu odvrácená strana není vidět.

      Vymazat
  5. Vršek naprosto parádní, spodek už je horší. Celkově hodně zajímavá budova. No jak je vidět tak nejen v Praze a v Čechách, ale i v tak pořádkumilovné a akurátní zemi jako Německo se překračují rozpočty!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Při německé preciznosti mě to také udivilo, ale bude to asi tím, že jde o unikátní dílo, s jehož konstrukcí nebyly žádné zkušenosti. Když se u nás stavěl první blok Temelínu, také to trvalo 15 let a druhý blok zvládli mnohem rychleji.
      Jenže druhou Labskou filharmonii už stavět nebudou a sami architekti se snaží stále přicházet s novými tvary a materiály.

      Vymazat
  6. Vypadá tak trochu jako královská koruna.
    Gratuluji k úspěšnému nakročení do další stovky :).

    OdpovědětVymazat
  7. Ještě jsem úplně nevydýchala tu reakční dobu na komentáře u tvého 399. článku, ale neodolám pokušení být trochu užitečná.
    Tady je pohled na Elphie aspoň částečně z ptačí perspektivy:
    https://sika.scene7.com/is/image/sika/glo-roof-Elbphilharmonie-Hamburg:3-2?fit=crop%2C1&wid=1620&hei=1080&fmt=webp-alpha
    A tady pár informací k její střešní krytině:
    https://www.zinkpower.com/cs/elbphilharmonie-hall-hamburg.html#gref

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Axino, díky za skvělé odkazy, je to přesně tak, jak v jednom z nich píší: "teprve ptačí perspektiva zprostředkuje celkový dojem", což jsem si také myslel (a zmínil v reakci na Čerfův komentář). Chtělo by to nějaký let balonem nad Hamburkem :).

      Vymazat
  8. Moc hezká budova. Jsem ráda, že jsem se díky vašemu článku mohla podívat. 🙂

    OdpovědětVymazat
  9. Tak ten krystal je opravdu impozantni...Predpojladam, ze ty koncertni saly jsou ve sklenene části? Jinak je zajimave, ze hsmburger jak jsem se nedavno dovedel se jmenuje od Hamburku, nikoli tedy ham and burger

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ano jsou v té skleněné nástavbě, a dispoziční umístění je dobře patrné z obrázků v odkazovaném článku na archiwebu.
      O těch hamburgerech mám informaci už v tom prvním článku, ale ani jsem je tam nezaznamenal, vůbec nikdy jsem také nejedl, sekané, karbanátku apod. jídlům se vyhýbám.

      Vymazat

Aktuální článek

Anton Pavlovič Čechov - <i>Racek</i> v Mahenově divadle

Z nejznámějších dokončených divadelních her A. P. Čechova (1860-1904) po Višňovém sadu (1904), Strýčku Váňovi (1899) a Třech sestrách (19...

10 nejčtenějších článků (od 23. 4. 2020)