Krušné hory mívaly špatnou pověst, že vlivem sirných exhalací z uhelných elektráren jsou zničeny a místy jde o měsíční krajinu, proto jsme si od turistiky v těchto končinách příliš neslibovali. Ale výsledný dojem byl velkým překvapením, na rozdíl od Šumavy a Jeseníků se stromy napadenými kůrovcem a ve Vysokých Tatrách s polomy z vichřic jsme se zde s ničím takovým nesetkali. Vcelku pohodové jsou i turistické výlety, protože trasy většinou mají jen malá převýšení.
Na jedné z tras jsme po zelené značce vyšli z malé obce Český Jiřetín s asi 90 obyvateli, rozkládající se v nadmořské výšce 610-740 m, která byla koncem 16. století založena jako dřevorubecká osada.
Vytěžené dřevo se odtud po téměř 20 km dlouhém Flajském plavebním kanálu, vybudovaném v letech 1624-1629, převáželo z Flájí (části Českého Jiřetína, zbořené při stavbě přehrady Fláje) do saského Clausnitze.
Po 4 km se dostaneme k vodnímu dílu Fláje (710 m n. m.), které vodou zásobuje Mostecko. Rozlohu má 149 ha, přehradní zeď je dlouhá 459 m a 58,5 m vysoká, maximální hloubka vody je 57 m.
O 2,5 km dále je rozcestí Fláje hájovna (759 m n. m.), kde přejdeme na červeně značenou stezku. Cestou míjíme jezírko s podmáčenými břehy jako u rašelinišť.
4 km za hájovnou je rozcestník v místě zaniklé obce Vilejšov, odkud je 3,5 km na Vrch tří pánů (874 m n. m.), blízko nějž se nachází větrná farma „U tří pánů“ německé firmy WSB Neue Energie. Postavena byla v letech 2005-2006 a má výkon 6 MW, pilíře jsou vysoké 120,5 m a vrtule mají rozpětí 71 m. (Název WSB je odvozen od slov Wind, Solar a Biomasse.)
Po 3 km dojdeme do obce Nové Město (815 m n. m.).
Odtud je již jen 1 km na nejvyšší kótu trasy – vrch Bouřňák (869 m n. m.).
Na něm stojí turistická chata Karla Líma, českého lyžaře a průkopníka turistiky v Krušných horách, který se o její stavbu, dokončenou v r. 1930, zasloužil a současně dal vrchu s německým názvem Stürmer české pojmenování Bouřňák. Dnešní název chaty je Hotel Bouřňák a Lím má zde pamětní desku.
Najdeme zde i stanici Horské služby.
Zatímco vrch Bouřňák je od Nového Města plochý, na boční a odvrácené straně prudce padá a na nich je vybudován ski areál se čtyřmi středně těžkými červenými sjezdovkami, jednou jednodušší modrou a jednou obtížnou černou.
V závěrečném úseku túry sejdeme asi 2 km pod lanovku do obce Mikulov (590 m n. m.) s novobarokním kostelem sv. Mikuláše.
Celková délka trasy byla 4 + 2,5 + 4 + 3,5 + 3 + 1 + 2 = 20 km.
,%20Rijksmuseum,%20Amsterdam.jpg)
,%20Kunstmuseum,%20Basilej.jpg)
V Krušných horách jsem nebyla, ale když jsme jeli do Bíliny za chovatelkou co mám od ní Myšpulína, tak jsem byla nesmírně překvapená krásou krajiny od Českého středohoří až k Bílině.
OdpovědětVymazatMě to také udivilo, od turistiky v tomto kraji jsem si nic nesliboval a bral ji jen jako doplněk k dřívějším výletům.
VymazatV Krušných horách jsem byla jako dítě s rodiči a moc si toho tedy nepamatuji. Spíše vůbec nic. Tvůj skvělý cestopis docela láká k podobné turistice. Pěkná krajina a příjemné zastávky.
OdpovědětVymazatDnes bych si dovolil Krušné hory doporučit, jsou na vycházky fyzicky docela nenáročné a opravdu pěkné.
VymazatKrušné hory se postupně vzpamatovávají že znečištění. Je to určitě část Ústeckého a Karlovarského kraje, která stojí za návštěvu. Syn byl předloni s rodinou na dovolené na Božím Daru a byli nadšeni. Moc se jim tam líbilo i když na cykloturistiku to bylo prý hodně náročné. My to známe jen u Krupky a z Bohosudova na Komáří Vížku a i tam se nám líbilo. Přeji krásné léto a příjemné počasí na další cesty.
OdpovědětVymazatCykloturistika je náročná, zatímco převýšení při pěších túrách nevadí, na kole to znamená mít jazyk na vestě, kdysi jsme takto několik dnů jezdili po Pálavě a pak už jsem to raději pověsili na hřebík. Fakt ale je, že jsme měli obyčejná kola a ne kvalitní horská, kde se tolik nenadřeme.
VymazatV devadesátých letech (když jsem byl ještě plný síly) jsem tam byl s partou na kolech.
OdpovědětVymazatJe to krásný kraj. A se zajímavou historií.
No právě, na kolech je to jen pro mladé a trénované.
VymazatTen patrový domek/zděná chata na prvním obrázku je moc pěkná, krásně zasazená do přírody. Sen městského člověka. Akorát mi přijde taková zranitelná. V noci bych se tam bála.
OdpovědětVymazatU takové romantiky si vždy říkám, jak je to zde s nákupem, školou, pracovním uplatnění, návštěvou kultury, lékaře ... a hned mě představa o krásném relaxu přechází. A že může být cílem zlodějů, je také pravděpodobné.
VymazatKušnohorsko znám z druhé strany, v téhle oblasti jsem opravdu nikdy nebyl, tak to pro mě byl poučný výlet.
OdpovědětVymazatHmmm, Kušné hory - ty by asi byly odvozeny od jiného slovního základu :-).
VymazatByli jsme i v jiných částech, ale s odstupem (je to z r. 2012) je dost obtížné reprodukovat trasu, ale naštěstí si vždy fotografuji turistické ukazatele na rozcestích a ty hodně pomohou.
VymazatNa Wikipedii píší: "Název pohoří vznikl od staročeského slova krušec znamenající rudný kámen. Od tohoto slova bylo odvozeno sloveso krušit, neboli drtit či mačkat."
V Krušných horách jsem nikdy nebyla, jen jsem viděla pár dokumentů, jsem ráda, že se mátoží ze socialistické” ochrany” živ. prostředí. V ČSSR nad hnědouhelnými pánvemi, v NDR kouř z chemiček Karl-Marx-Stadtu….
OdpovědětVymazatUhelné elektrárny (v bývalém NDR, Polsku i u nás) okolí stále zamořují, ale naštěstí s technologickým pokrokem a odsířením už to nemá tak devastující účinky jako v minulosti.
Vymazat