30. června 2024

Krušné hory (1) - Český Jiřetín, Fláje, Nové Město, Bouřňák, Mikulov

Krušné hory mívaly špatnou pověst, že vlivem sirných exhalací z uhelných elektráren jsou zničeny a místy jde o měsíční krajinu, proto jsme si od turistiky v těchto končinách příliš neslibovali. Ale výsledný dojem byl velkým překvapením, na rozdíl od Šumavy a Jeseníků se stromy napadenými kůrovcem a ve Vysokých Tatrách s polomy z vichřic jsme se zde s ničím takovým nesetkali. Vcelku pohodové jsou i turistické výlety, protože trasy většinou mají jen malá převýšení. 

Na jedné z tras jsme po zelené značce vyšli z malé obce Český Jiřetín s asi 90 obyvateli, rozkládající se v nadmořské výšce 610-740 m, která byla koncem 16. století založena jako dřevorubecká osada. 




Vytěžené dřevo se odtud po téměř 20 km dlouhém Flajském plavebním kanálu, vybudovaném v letech 1624-1629, převáželo z Flájí (části Českého Jiřetína, zbořené při stavbě přehrady Fláje) do saského Clausnitze.  



Po 4 km se dostaneme k vodnímu dílu Fláje (710 m n. m.), které vodou zásobuje Mostecko. Rozlohu má 149 ha, přehradní zeď je dlouhá 459 m a 58,5 m vysoká, maximální hloubka vody je 57 m.    





O 2,5 km dále je rozcestí Fláje hájovna (759 m n. m.), kde přejdeme na červeně značenou stezku. Cestou míjíme jezírko s podmáčenými břehy jako u rašelinišť. 




4 km za hájovnou je rozcestník v místě zaniklé obce Vilejšov, odkud je 3,5 km na Vrch tří pánů (874 m n. m.), blízko nějž se nachází větrná farma „U tří pánů“ německé firmy WSB Neue Energie. Postavena byla v letech 2005-2006 a má výkon 6 MW, pilíře jsou vysoké 120,5 m a vrtule mají rozpětí 71 m. (Název WSB je odvozen od slov Wind, Solar a Biomasse.)  




Po 3 km dojdeme do obce Nové Město (815 m n. m.). 




Odtud je již jen 1 km na nejvyšší kótu trasy – vrch Bouřňák (869 m n. m.). 




Na něm stojí turistická chata Karla Líma, českého lyžaře a průkopníka turistiky v Krušných horách, který se o její stavbu, dokončenou v r. 1930, zasloužil a současně dal vrchu s německým názvem Stürmer české pojmenování Bouřňák. Dnešní název chaty je Hotel Bouřňák a Lím má zde pamětní desku.



Najdeme zde i stanici Horské služby.


Přírodní památka „Buky na Bouřňáku“ je ochranným pásmem zbytků bukového lesa a je také místem s výskytem pestrobarevného ptactva – strakapouda, brhlíka, žluny a holuba doupňáka. 


Z vrchu je kruhový výhled na okolní kopce (bohužel je neumím určit) a také na průmyslovou část, povrchové doly a elektrárnu.







Zatímco vrch Bouřňák je od Nového Města plochý, na boční a odvrácené straně prudce padá a na nich je vybudován ski areál se čtyřmi středně těžkými červenými sjezdovkami, jednou jednodušší modrou a jednou obtížnou černou. 



V závěrečném úseku túry sejdeme asi 2 km pod lanovku do obce Mikulov (590 m n. m.) s novobarokním kostelem sv. Mikuláše.




Celková délka trasy byla 4 + 2,5 + 4 + 3,5 + 3 + 1 + 2 = 20 km.

8 komentářů:

  1. V Krušných horách jsem nebyla, ale když jsme jeli do Bíliny za chovatelkou co mám od ní Myšpulína, tak jsem byla nesmírně překvapená krásou krajiny od Českého středohoří až k Bílině.

    OdpovědětVymazat
  2. V Krušných horách jsem byla jako dítě s rodiči a moc si toho tedy nepamatuji. Spíše vůbec nic. Tvůj skvělý cestopis docela láká k podobné turistice. Pěkná krajina a příjemné zastávky.

    OdpovědětVymazat
  3. Krušné hory se postupně vzpamatovávají že znečištění. Je to určitě část Ústeckého a Karlovarského kraje, která stojí za návštěvu. Syn byl předloni s rodinou na dovolené na Božím Daru a byli nadšeni. Moc se jim tam líbilo i když na cykloturistiku to bylo prý hodně náročné. My to známe jen u Krupky a z Bohosudova na Komáří Vížku a i tam se nám líbilo. Přeji krásné léto a příjemné počasí na další cesty.

    OdpovědětVymazat
  4. V devadesátých letech (když jsem byl ještě plný síly) jsem tam byl s partou na kolech.
    Je to krásný kraj. A se zajímavou historií.

    OdpovědětVymazat
  5. Ten patrový domek/zděná chata na prvním obrázku je moc pěkná, krásně zasazená do přírody. Sen městského člověka. Akorát mi přijde taková zranitelná. V noci bych se tam bála.

    OdpovědětVymazat
  6. Kušnohorsko znám z druhé strany, v téhle oblasti jsem opravdu nikdy nebyl, tak to pro mě byl poučný výlet.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Hmmm, Kušné hory - ty by asi byly odvozeny od jiného slovního základu :-).

      Vymazat
  7. V Krušných horách jsem nikdy nebyla, jen jsem viděla pár dokumentů, jsem ráda, že se mátoží ze socialistické” ochrany” živ. prostředí. V ČSSR nad hnědouhelnými pánvemi, v NDR kouř z chemiček Karl-Marx-Stadtu….

    OdpovědětVymazat

Aktuální článek

Roy Lichtenstein (2) - komiksový pop art

Malíře a sochaře pop artu Roye Lichtensteina (1923-1997) jsem už v jednom článku trochu přiblížil, ale tehdy jen dvěma (byť slavnými) socha...

10 nejčtenějších článků (od 23. 4. 2020)