Bez žen by bylo na světě smutno, získat si je či alespoň se jim zalíbit muže motivuje k velkým výkonům a myslím, že lidský pokrok je do značné míry na tom založen, bez nich bychom možná ještě seděli na stromech. Ženy jsou objektem uměleckého ztvárnění v obrazech, sochách, fotografiích, poezii, … a mají také řadu svých svátků, které jsou institucionalizovaným holdem jejich významu a přitažlivosti.
Mezinárodní den žen, slavený 8. března, se v minulosti u nás podařilo úplně zprofanovat, protože si jej přisvojily stranické orgány, významné soudružky, ale i pečlivě vybrané prosté ženy, např. dojičky, byly zvány na Hrad k soudruhu generálnímu tajemníku KSČ a prezidentu republiky, na pracovištích pak mnohem méně významní představitelé jim předávali bonboniéry a pro nás ostatní to byla příležitost otevřít láhve a v alkoholovém opojení trochu pozapomenout na znormalizovaný život.
Po revoluci k nám byl importován valentýnský sladkobolný svátek zamilovaných, všude jsou k vidění červená srdce a květiny jdou na dračku. I já je kupuji, vždy si při tom ale připadám trochu trapně, mám totiž pocit, že se všichni (prodavačkami počínaje) na mě útrpně dívají, do koho se ten strejda tak mohl zamilovat. Valentýnské oslavování 14. února je mně přitom svým davovým charakterem a vlezlou reklamou cizí, ale vždy mně připomene, že 13. února máme s drahou chotí výročí svatby. Dříve jsem hodně zapomínal a kdysi při její poznámce "Dnes je třináctého" jsem přemítal: "Nešťastná třináctka? Že by byla ale pověrčivá, jsem si dříve nevšiml, nebo snad někdo umřel?" Ještěže toho Valentýna máme, s ním je to teď jednodušší.
Poslední roky registruji, že se také připomíná Den matek a je zřetelná snaha, aby společně s Valentýnem vymazal Mezinárodní den žen. U nás bývá někdy v květnu, ale myslím, že se zatím příliš neprosadil.
Při návštěvě malajského města Kuala Lumpur v r. 2010 jsem si na procházce k slavnému mrakodrapu Petronas Towers všiml u jednoho hotelu vzkaz nezapomenout na 20. června, kdy bude Den otců, bylo to asi tři týdny předem a kdo ví, jak dlouho tam byl předtím. Vida, i muži mají svůj svátek. A 20. června je zítra. Dosud jsem o něm neslyšel a Google našel, že jeho termín není pevně daný a svátek se slaví třetí červnovou neděli, letos tedy 17. června, tento text tak přichází s křížkem po funuse. Můžete si jej (vy ženy) však zapamatovat pro příště ;).
A co ten podivný obraz v textu? Namaloval jej Marc Chagall v r. 1917, jde o jeho novomanželský autoportrét s chotí a sklenicí vína, siluety staveb v pozadí znázorňují jeho rodný Vitebsk. Myslím, že se ke Dnu otců hodí, žena vyzvedla muže, v přeneseném významu ho oslavuje.
(Fotku mám z Centre Georges Pompidou v Paříži, je z podhledu (obraz má na výšku 233 cm) a protože tím došlo k nežádoucímu efektu kácení svislic u rámu obrazu, trochu jsem ho ořízl.)
Docela velkej obraz :) Mít ale to štěstí, co mají ve tvářích oni, to by bylo krásný.
OdpovědětVymazatValentýn se ti teda pěkně hodí!
Chagallův obraz asi musí dráždit feministky, protože naznačuje jejich těžký úděl v soužití s muži.
OdpovědětVymazatObraz je opravdu velký, pokud si vzpomínám, visel na jedné stěně samostatně a navíc mimo hlavní sál, a tak jsem mohl ulovit záběr, mám pocit, že tam jinak fotografování povoleno nebylo.
Valentýn přišel jak na zavolanou, je dobrou mnemotechnickou pomůckou :)