Barcelona je spojena zejména se stavbami Antoni Gaudího (1852-1926). Z nich nejvíce turisty přitahují stále nedokončená katedrála Sagrada Família, zvlněná budova La Pedrera (Casa Milà), Casa Batlló, palác Güell a park Güell. Díky posledním dvěma a La Pedrera je Barcelona na seznamu UNESCO.
Mnohem méně známé je, že město má od r. 1997 v tomto seznamu ještě jeden zápis, který má "na svědomí" jiný architekt - Lluís Domènech i Montaner (1850-1923), Gaudího současník.
Domènech i Montaner je představitelem secese v architektuře, ve své tvorbě se však inspiroval i ornamenty hispánsko-arabské architektury. V Barceloně vytvořil dvě pozoruhodná díla - Palác (katalánské) hudby (Palau de la Música Catalana) a nemocnici Sant Pau (Hospital de Sant Pau).
Palác hudby byl dokončen r. 1908, v letech 1982-89 však prodělal výraznou rekonstrukci, a tak má dnes dvě tváře - z jedné strany ji tvoří skleněná stěna a hladké cihly, které vídáme u nových staveb, druhá (a celý interiér) má bohatou výzdobu, obsahuje mozaiky, sochy, sloupy s květinovými vzory, maurské oblouky, kamenné růže. Palác se však bohužel nedá pořádně vyfotografovat, protože stojí v úzké ulici. V sousoší nad fasádou je hlavní postavou sv. Jiří ve zbrani.
Poslední dva snímky jsou z interiéru, na druhém je vidět strop z barevných skel. S manželkou jsme tam byli na koncertu z díla W. A. Mozarta, na programu byla Symfonie č. 40 g moll, Koncert pro fagot a orchestr b dur a Requiem d moll.
Areál nemocnice Sant Pau je velmi rozlehlý, oddělení jsou umístěna ve 12 samostatných pavilonech obklopených zahradami. Impozantní budova naproti hlavního vstupu se ani nevejde do záběru, dominuje jí bohatě zdobené průčelí a hodinová věž zakončená velkým křížem, jako kdyby se jednalo o kostel.
Větší část areálu je ohraničena cihlovou zdí a jak je vidět, místním sprejerům posloužila předvést zase jejich "umění".
wow, Barcelona mi stále uniká! musí být nádherná, tyhle fotky to jen potvrzují... a vidět navíc něco od Gaudího... páni, budu se tam muset podívat konečně :)
OdpovědětVymazatDo Barcelony se mi taky nějak nedaří dostat. Ale je to kousek, je to jen otázka rozhodnutí a trochy času . Díky za poučný článek.
OdpovědětVymazatBarcelona je lákadly nabitá, vedle Gaudího a Domenecha tam mají také pavilon Ludwiga Miese van der Rohe v podobném duchu jako vila Tugendhat v Brně, je tam muzeum surrealistického malíře Joana Miró, který však vytvořil i zajímavé plastiky a jedna (Woman and Bird) je blízko centra. Na terasách pod vrchem Montjuic jsou fontány, které večer "ožijí" v barevném nasvícení a přitom hrávají i Smetanovu Vltavu. U vody je monumentální pomník Kolumba, od něj vede slavná, téměř dvoukilometrová pěší zóna La Ramblas s živými sochami, mají tam i mrakodrap ve tvaru okurky (podobný té v Londýně), velkolepý stadion velkoklubu FC a v neposlední řadě se v Barceloně dá také koupat, i když samozřejmě s Costa Brava se to srovnávat nedá.
OdpovědětVymazatSprejery bych nejraději fackovala. Sice je to jen zeď, ale kazí dojem z tak překrásných staveb. Je to marné, krása na každém kroku. Nakonec i ta moderní budova je krásná.
OdpovědětVymazat