6. ledna 2013

New York (4), Kuala Lumpur (1) - naodblačná architektura mrakodrapů Chrysler a Petronas Towers

V dřívějších dobách panovníci svou moc a bohatství vkládali do stavby hradů, zámků a velkolepých paláců. Ani církev nezůstala pozadu a jejím dědictvím jsou katedrály, mešity, chrámy a vlastně ještě dříve (přes jejich posmrtné určení) byly výrazem významu faraonů a vyspělosti Mayů pyramidy. Do určité míry katedrálami dneška jsou mrakodrapy. I když prvotní myšlenkou v USA, kde mají svůj původ, bylo minimalizovat náklady na stavební místo, jejich výstavba se stala prestižní záležitostí, kdy výška stavby často byla hlavním cílem bez ohledu, nakolik se do okolní zástavby hodí. Ve 20. a 30. letech minulého století se mnohokrát měnily výškové rekordy, pak nastalo "zklidnění", Empire State Building v New Yorku (381 m) z r. 1931 kraloval až do r. 1973, kdy jej překonal Sears Tower v Chicagu (442 m), po změně majitele přejmenovaný na Willis Tower, a nové "závody" propukly v posledních 15 letech, otěže však již převzaly dynamicky se rozvíjející země z východní Asie a také Dubaj.

Nebudu podrobně vypočítávat pozoruhodné mrakodrapy, některé jsem už představil v jiných článcích - World Financial Center (492 m) a Jinmao Tower (Ťin Mao, 421 m) v Šanghaji a v rozestavěném stavu Freedom Tower (1WTC - One World Trade Center) v New Yorku, k dalším, které jsem navštívil (včetně aktuálně nejvyššího Burj Khalifa (Chalifova věž, 828 m) v Dubaji), se ještě někdy dostanu, zde zmíním dva, Chrysler Building a Petronas Towers, které ve své době také byly nejvyšší, na rozdíl od většiny "krabicových" mrakodrapů však zaujmou svébytnou architekturou.



Za jeden z nejkrásnějších je považován mrakodrap Chrysler (319 m) v New Yorku z r. 1930, postavený na zakázku majitelů stejnojmenné (dnes s problémy se potýkající) automobilové firmy. Chrysler Building navrhl americký architekt William van Alen. Mrakodrap si proslulost získal hlavně charakteristickou dekorativní špicí s motivem zářícího Slunce a symbolizující moderní techniku a pokrok inspirovaný přídí závodních automobilů tehdejší doby. Patří mezi představitele směru art deco v architektuře, který vychází ze secese a kubismu, i když tento název se v umění objevil až v 60. letech. Na rozdíl od secesních ornamentů a složitých křivek však převládají pravoúhlé linie, ornamenty se kromě špice objevují jen ve spodní části fasády a posledním prvkem výzdoby jsou hlavy orlů vyklánějící se ven z mrakodrapu. Návrh špičaté věže byl před konkurencí utajen a teprve po dokončení souběžně stavěné centrály Manhattanské banky byla špice Chrysleru vztyčena a tím Chrysler strhl na svou stranu výškový rekord.



Z vyhlídky mrakodrapu Empire State Building se Chrysler Building mezi dalšími nrakodrapy poněkud ztrácí, zajímavé však je, že jeho chromovaná špice z tohoto úhlu získává zlatavý lesk, což zespodu není patrné.




S ekonomickým vzestupem (jiho)východní Asie zaznamenala tato část světa boom výstavby mrakodrapů. Ikonou Malajsie je dvojvěžový mrakodrap Petronas Towers (podle věžových dvojčat také Petronas Twin Towers, 452 m) v hlavním městě země Kuala Lumpur, postavený r. 1998. Na objednávku ropné společnosti Petronas ho navrhl americký architekt argentinského původu César Pelli. Věže jsou ve 40. a 41. patře spojeny "lávkou", která je ještě podepřena tyčemi, což přispívá ke statice celé stavby. Pro turisty je přístupné jedno její patro ve výšce 170 m.



Do ještě větší výše se ale v Kuala Lumpur můžeme vyvézt na další výškově stavbě - Menara Tower (421 m), a sice do 280 m. Pohled na tuto věž s Petronas Towers v pozadí je na dalším snímku. Pozoruhodná budova se zelenou střechou na snímku vpravo je Palác kultury (Palace of Culture/Istana Budaya) z r. 1999, která slouží jako národní divadlo, hrají se v ní opery a muzikály a také konají koncerty. Její architektura je zřejmě inspirována Operou v Sydney od dánského architekta Jørna Utzona.



Petronas Towers svou ozdobností připomínají minarety nebo pagody. Dojem z mrakodrapu je skutečně impozantní. Pro svou výšku se nedá dobře fotografovat bez efektu kácení svislic. Lze to pouze ze severu města od jezera Titiwangsa, v tomto pohledu však bohužel cloní budovy stojící před ním.




Mrakodrap si "zahrál" i ve filmu o agentu 007 Jamesi Bondovi, konkrétně v epizodě Trapped s Catherine Zeta Jones(ovou). Pěkně si ho můžeme prohlédnout i ve videu ze seskoku jednoho odvážlivce.

24 komentářů:

  1. Bezva "prohlídka." Sama bych ae o to nezajímala, natož abych hledala detaily. Díky.
    Odvážlivec si jen tak odskočil z kanceláře a hned se vrací do práce? Že má kravatu a "tesilky":) Já bych tu touhu skočit neměla

    OdpovědětVymazat
  2. Zajímavé povídání i fotky. V těchhle místech jsem nikdy nebyl a asi ani nikdy nebudu, tak beru zavděk i podobnými texty doprovozenými obrázky .

    OdpovědětVymazat
  3. Že by mrakodrapy mohly být i krásné, to jsem doposavad netušila. Žádný jsem totiž neviděla na vlastní oči. Ale i přes tu technickou, moderní a ohromující krásu zůstanu věrná starým domům normálních rozměrů.
    P.S. Musím ovšem pochválit fotky

    OdpovědětVymazat
  4. Z těch výškových budov mě jímá posvátná hrůza, Miloši. Když něco takového vidím, vzpomenu si na román "Skleněné peklo" a taky mám závrať jenom při pohledu na fotky.
    Ovšem některé budovy jsou nádherné, to nelze popřít. Osobně bych ale dala přednost nízkým domkům třeba na skotském venkově.   
    Článek je moc zajímavý, máš znalosti a přehled. Po všech stránkách skvělá reportáž.

    OdpovědětVymazat
  5. [1]:Tyto lidi obdivuji, u skoku bych se nejvíce bál, že s rozšiřující se věží může skokan do ní narazit a padák by se pak mohl zachytit a roztrhnout.[2]:-[5]: Díky za lichotivá slova.[3]: Proč bys nikdy nemohl být? Byl jsi v Japonsku a dál už je z turistických destinací jen Austrálie a Nový Zéland. Do USA jsou relativně levné letenky a v Asii zase ubytování, nemyslím tím však Japonsko, které neznám a kde to asi neplatí.[4]:Některé mrakodrapy jsou opravdu velmi zajímavé, např. Flame Towers v Baku, které vypadají jako šlehající plameny, ty však znám jen z webu, např. zde http://buildipedia.com/operations/engineering-operations-news/reigniting-baku-hok-s-flame-towers.[5]: Hanko, Skleněné peklo bylo myslím i zfilmováno, ne? Je to opravdu zvláštní pocit jet výtahem stovky metrů vysoko, chvíli člověka jímá obava, aby se výtah neutrhl, poryvem větru budova nezhroutila, ale tím, že návštěvníků je tam plno, nakonec ty obavy přejdou.

    OdpovědětVymazat
  6. Úžasné fotky úžasných staveb! Jediný mrakodrap, který znám alespoň podle  jména je Empire State Building a to díky King Kongovi a Tevisovu Zpěvu drozda.
    Děkuji za možnost prohlédnout si i jiné a něco se o nich dozvědět.

    OdpovědětVymazat
  7. Mrakodrapy jsem viděla  jen na obrázcích, ve filmech, na pohlednicích, různé, krásné i hrozivé... Bydlet bych v takovém nechtěla. Jsou takové ,,skladné" pro lidi, vejde se jich tam hodně, ale, prostě ne...

    OdpovědětVymazat
  8. [9]: Shodou okolností jsem koukala na King Konga v neděli, a myslím, že to byla právě ta novější verze z roku 2005. Podle mne velmi povedená a hlavně hodně dojemná.. pěkně jsem si pobrečela.   a dvojplošníky skutečně ponechali.
    Snad se bude Zpěv drozda líbit.

    OdpovědětVymazat
  9. [10]: Dík, Bev, to je také výborná informace. Na Uloz.to jsem film našel (a Skleněné peklo také, za tento tip děkuji Hance) a protože je film dost dlouhý, skoro 2 a půl hodiny, zatím jsem si pustil jen dojemný závěr. Je to pěkně udělané, se snahou zachovat prostředí původního filmu, jsou tam nejen dvojplošníky, ale i auta v ulicích z té doby.

    OdpovědětVymazat
  10. Hm...asi nikdy nechápu tyhle okopírované články z wikopediea

    OdpovědětVymazat
  11. [12]: Co je okopírované z Wikipedie? Fotky jsou vlastní a ani žádná věta není okopírovaná z Wikipedie, na níž jsou konečně odkazy uvedeny, takže je to možné porovnat, a nejsou zkopírovány ani odjinud.
    Převzaty jsou pouze faktografické informace, kdy bylo co postaveno, kým a kolik to měří. U stavby jsen nestal a metrem jsem stavby také neměřil.
    Jinak Wikipedie je jen jeden z mnoha informačních zdrojů, uvádím ho pro čtenáře jako nejjednodušší, leccos mám z výkladu průvodců, tištěných průvodců atd. Pokud by nějaká věta byla doslovně převzata, pak je uvedena jako citace.

    OdpovědětVymazat
  12. Mrakodrapy nejsou špatný, ale já mám raději Malou Stranu, Staré Město, nebo malá a pěkná náměstíčka po celých Čechách a Moravě.

    OdpovědětVymazat
  13. [6]: Dcera má letět počátkem února do New Yorku na tu neskutečně levnou letenku, které pustili do oběhu omylem. Někteří lidé říkají, že jsou neplatné, že je tam stejně nepustí, ale holky si to ověřovaly na všech možných i nemožných místech a tváří se to pořád platně....tak budu trochu trnout, aby někde nezůstaly viset.

    OdpovědětVymazat
  14. To jsou úžasné pohledy na města pod mrakodrapy. U mrakodrapů si vždy vzpomenu na to, co jsem se dozvěděla v jednom předmětu - prudká výstavba mrakodrapů indikuje krizi.Amerika je hodně známá z filmů, tady z nabídky se mi líbí Petronas tower.

    OdpovědětVymazat
  15. Je to nádhera a krásně popsané.Bombastické.
    Ale Miloši,mně stačí Frankfurt n. M.

    OdpovědětVymazat
  16. [14]: Tyto gigantické stavby jsou pro nás dost nezvyklé, Malá Strana má své přednosti (jen kdyby se tam teď tolik nerozpínali politici), jinde zase okouzlí kolorit úzkých uliček, které mají šířku rozpažených rukou. Na těch zde zmíněných velkostavbách mě zaujalo, že to nejsou jen nevzhledné hranoly, ale mají i nějaký styl. Ale v Praze, na Pankráci, je také potenciál pro český Manhattan. [15]: Proč by měly být neplatné? V každém případě nejpozději 24-30 hodin před odletem (podle společnosti) si platnost letenek ověří na webu při rezervaci palubních lístků.[16]: Nevím přesně, jak je to myšleno, ale zahájení výstavby mrakodrapů (gigantických mostů, elektráren apod.) bych si laicky spojoval spíše s prosperitou, ale fakt je, že se několikrát stalo, že výstavba byla načas přerušena kvůli tomu, že došly finance, stalo se to i u Burj Khalifa v Dubaji.
    Také se mně zdá, že asijské mrakodrapy jsou většinou nápaditější.[17]: Frankfurt nad Mohanem bohužel znám jen jako přestupní stanici pro dálkové lety, jinak jsem tam nebyl. Ještě v lednu se tam 2-krát objevíme a kdyby nějaký spoj byl zrušen nebo odložen, třeba pak bude šance ho poznat více.

    OdpovědětVymazat
  17. [18]: Pokud mohu, tak jsem našla přímo odkaz na článek, který o tom mluví.
    http://libinst.cz/clanky-a-komentare/1298-pad-ze-strechy-sveta/

    OdpovědětVymazat
  18. Že jsou mrakodrapy takhle pěkné, to jsem vůbec nevěděla. Bydlet bych tam ale nechtěla. Určitě tam byty jsou, ale jen v některých, jednou jsem o tom četla. Jen se tam nesmí otevírat okna. Já se ale nejlépe cítím v přízemním domečku.

    OdpovědětVymazat
  19. [19]: Lisi, díky moc za zajímavý odkaz.Článek jsem si přečetl a zaujala mě tato věta: "Snad pouze měření pohybu množství peněz v oběhu předpovídá hospodářské krize spolehlivěji. A tak, i když zní „mrakodrapová teorie“ velmi nepravděpodobně (i pro autora těchto řádek), kdyby se jí někdo řídil, pak by rozhodně v posledním století neprodělal."
    Autor v ní přiznává, že teorii příchodu krize s výstavbou největších mrakodrapů sám moc nevěří, v Číně, Singapuru, Spojených arabských emirátech se staví mohutně (a nejen mrakodrapy) a krize se tam (zatím) neprojevuje. Ale nejsem ekonom, a tak nemůžu k tomu kvalifikovaně diskutovat.

    OdpovědětVymazat
  20. Skleněné peklo bylo zfilmované, to máš pravdu, Miloši. Ve filmu hrál Steve McQueen.
    Výtahy nemám ráda, připadám si v nich jako v pasti, ... prosklené výtahy, co jezdí po vnějšku budovy ...... brrrrrrr, ty už vůbec, ale musí to být nádhera. Jel jsi takovým?

    OdpovědětVymazat
  21. [20]:Máš pravdu, zřejmě je to i z bezpečnostních důvodů pro lidi procházející kolem. Ale nedovedu si představit, jakou spotřebu elektrické energie takové monstrum má jen pro svou klimatizaci.
    [22]: Ano, Steve McQueen a Paul Newman.
    Skleněnými výtahy občas jezdím, největší, co znám, mají ve Zlíně na UTB FAI, jezdí do 7. patra. V mrakodrapech jsem ale skleněný výtah neviděl, zřejmě tam nejsou schválně, aby lidé nepodlehli panice. Výtahy tam jezdí také dost rychle, v tom dubajském šampionu, pokud si dobře pamatuji, asi 10 m za vteřinu.

    OdpovědětVymazat
  22. Když se na tyhle staví podívám, z neznámého důvodu na mě působí dost děsivě. Neútulně, jako důkaz přemodernizované doby a ztráty hodnot. Nikdy jsem žádný mrakodrap neviděla. A nikdy se mi žádný na obrázku nelíbil. Ale ten Chrysler možná má něco do sebe :)

    OdpovědětVymazat
  23. Nebudu podrobně vypočítávat pozoruhodné mrakodrapy, některé jsem už představil v jiných článcích

    OdpovědětVymazat

Aktuální článek

Nikola Tesla - geniální vynálezce a špatný obchodník (+ památník u Niagarských vodopádů)

Původem chorvatský rodák Nikola Tesla (1856-1943) je zřejmě největším vynálezcem všech dob, obdiv k němu však neměl dlouhého trvání a nakon...

10 nejčtenějších článků (od 23. 4. 2020)