7. října 2016

Zpívající bubeníci

Zpěváci jsou vždy nejviditelnější částí hudebních souborů, mají proto také vyhrazené místo v první řadě (a většinou) uprostřed. Dost často přitom hrají na kytaru, výjimečně na klávesové nástroje, ale najdou se i zpívající bubeníci, které za hradbou bicích nástrojů někdy není ani moc vidět a kteří přes fyzicky náročné hraní se při zpěvu nemohou zadýchávat a mikrofon jim navíc ve hře překáží.

Dlouhý seznam zpívajících bubeníků je v článku The Best Singing Drummers, včetně několika žen (zařazení Britney Spears nechápu), na naše tam kupodivu zapomněli, a i proto vznikl tento článek. A začít není možné jinak než Beatles a Ringo Starrem.

1. Ringo Starr, The Beatles
Ringo Starr v Beatles hrál druhořadou roli, protože se na repertoáru autorsky nepodílel a ani hlasem se nemohl měřit s ostatními členy, ale John Lennon a Paul McCartney mu občas nechali nazpívat jednodušší píseň, na kterou hlasově stačil. K těm patří Octopus's Garden (jak vidno, zpívá ji dodnes), With a Little Help from My Friends, kterou převzal a zpopularizoval Joe Cocker, a asi nejznámější je Yellow Submarine. Ta se pak po A Hard Day's Night a Help! stala titulní písní třetího (tentokrát kresleného) filmu s Beatles.

Nedávno jsme byli v Dubrovníku a tam mají legrační ponorky - žlutou a červenou - vozí turisty kolem hradeb. Ale nepotápějí se :).


2. Micky Dolenz, The Monkees
Skupina The Monkees dnes asi málokomu něco říká, vznikla v 60. letech z muzikálně založených herců, vybraných konkursem pro televizní seriál o hudební skupině. Uměle vytvořená skupina však přesáhla rámec sitkomu a začala fungovat i mimo něj, členové se podíleli na tvorbě repertoáru a zásluhou několika chytlavých skladeb získali velkou popularitu, v USA srovnatelnou s Beatles. I když zpívali všichni (např. David Jones v písni Valleri s pěkným sólem kytaristy Mikea Nesmitha), bubeník Micky Dolenz nebyl jen zpěvákem do počtu, ale nazpíval hity I'm a Believer a Randy Scouse Git (někde s názvem Alternative Title).


3. Jiří Rybář, Synkopy 61
Synkopy 61 byly díky krásným vícehlasům po vzoru Beach Boys dlouhou dobu mou nejoblíbenější skupinou u nás (v rubrice Hudba jsou jí věnovány 4 články) a předevčírem jsem byl na koncertu při příležitosti 55 let od jejího založení (tehdy pubertálními hochy). I když profesionální éra skupiny se uzavřela koncem 80. let a každý z hráčů se věnuje něčemu jinému než hudbě, dva jsou inženýři, před několika roky zesnulý baskytarista Jan Čarvaš byl vystudovaný veterinář (MVDr.), bubeník Jiří Rybář je obchodníkem s obrazy a má "na svědomí" několik aukcí, kde padly rekordy za vydražená díla našich malířů, občas se sejdou na vzpomínkovém koncertě. Rybář s Čarvašem tvořil motor skupiny, složil hudbu k několika písním a také je nazpíval, např. Venuše (na jejím začátku zpívá Michal Polák, Rybář se zapojí až později), Chci děvče stálý a Formule 1.
Na koncertu v moderní budově SONO centra v Brně bylo nabito a pánům i ve vyšším věku to stále hraje a zpívá jak zamlada.




4. Don Henley, Eagles
Skupina Eagles svým působením spadá do 70. let a jejím největším hitem byl Hotel California. Je pozoruhodný velmi dlouhým a složitým textem, jehož autory jsou bubeník Don Henley, který ji i zpívá, a Glenn Frey, hudbu složil kytarista Don Felder. Píseň má dokonce samostatnou stránku ve Wikipedii s mnoha výklady jejího textu, k čemuž přispěl Henley různými výroky, co jím chtěl říct. Hotel California je metaforou amerického snu o úspěchu a zbohatnutí, které střídá poznání dekadence a vyhoření, korupce, drogy a zákon džungle v životě i hudebním průmyslu - ztráta iluzí.
Skladba je oceňovaná i pro svůj závěr, kde kytaristé Don Felder a Joe Walsh (v šátku) jako kdyby soutěžili, kdo předvede lepší sólo.


5. Vítězslav Vávra, Maximum Petra Hanniga
Podobně jako Kroky Františka Janečka s Michalem Davidem a spol. i skupinu Maximum Petra Hanniga každý jen trochu náročnější posluchač ignoroval, ale skutečností je, že její zpívající bubeník Vítězslav Vávra byl v 80. letech (hlavně u dívek) velmi populární a podle jeho tvrzení se dokonce měl stát zlatým slavíkem, jenže komunisté ho prý o prvenství připravili, protože vyhrát mohl jen Karel Gott.
Dívka z heřmánkové návsi patří k nejznámějším, opakem je Stěhovák, který podle aranžmá zní, jako kdyby byl převzat z repertoáru Smokie, ale hudbu si složil zpěvák sám. Dlouho o něm nebylo slyšet, v poslední době se však zase vynořil a snaží se vzkřísit zašlou slávu. Ve videu k písni Citrónová holka je i s bicími.

6. Ľubomír "Kyslík" Stankovský, Modus
Skupinou Modus prošla řada známých slovenských hudebníků - Miroslav Žbirka, Marika Gombitová, Ján Lehotský, Laco Lučenič a teď s ní začal vystupovat i kytarista Elánu Ján Baláž, který Modus s bubeníkem Ľubomírem Stankovským založil.
Většinu hitů skupiny složil klávesista Lehotský, skladbu Sklíčka (Ty, ja a môj brat) nabídl kytaristovi Marianovi Grexovi, diskotékový popěvek se však rockerovi nezdál dost dobrý, a tak píseň z nouze nazpíval bubeník Stankovský. Grexa později litoval, protože se stala hitem a barové skupiny ji mají v repertoáru dodnes. V posledních letech jsem ji 2-krát slyšel i na plesech.

7. Jan Antonín Pacák, Olympic
V Olympicu odjakživa otěže autora hudby a zpěváka drží Petr Janda a prosadit se vedle něj se spoluhráčům podařilo jen sporadicky. Několik písní složil bubeník Jan Antonín Pacák a i díky coververzi Petra Muka a skupiny Shalom se evergreenem stalo Bonsoir, mademoiselle Paris. Pacák v tomto videu s Olympicem vystupuje už jen jako host koncertu k 20-letému výročí založení skupiny. Profesionální dráhu rockového hudebníka totiž pověsil na hřebík a dal přednost kariéře akademického malíře. Později se k hudbě ještě vrátil, stylově však zcela odlišné, doprovázel Ivana Mládka v countryových estrádách.

8. Petr Hejduk, Olympic, Balet
Několik písniček v Olympicu složil i Petr Hejduk, Pacákův nástupce u bicích, z nich ale žádná nezískala větší ohlas. Hejduk po dlouhých letech ze stínu Petra Jandy vystoupil a založil Balet s Ivetou Bartošovou, pro niž složil diskotékový hit Hej, pane diskžokej, ta však záhy odešla a nahradila ji Blanka Šrůmová. Z olympické éry stojí za zmínku Konec konců.

9. Zdeněk Kluka, Progress 2
Zdeněk Kluka je legendou brněnského rocku, hrál s Hanou a Petrem Ulrychovými ve skupině Atlantis, pak s Pavlem Váněm založil Progress Organization a po několikaleté přestávce, kdy hudebníci skupiny jen doprovázeli zpěváky pop-music, ji znovu obnovil pod názvem Progress 2. V první české rockové opeře Dialog s vesmírem zpívá společně s Pavlem Váněm a baskytaristou Pavlem Pelcem v známé skladbě Planeta Hieronyma Bosche II. Kluka však také výborně hraje na flétnu a Píseň o jablku, další hit z Dialogu s vesmírem, ozdobil pěkným sólem (od 3:20 do 4:25). Obě předchozí videa jsou ze vzpomínkového koncertu v r. 2008, tj. 30 let od nahrání desky. V Třetí knize džunglí hlavní pěvecký part převzal klávesista Roman Dragoun a v poslední rockové opeře Mozek z r. 1984 kytarista Aleš Bajger. Jednou z nejvýraznějších písní tohoto projektu je Klukovo Kdo je tam? Skupina jí zpravidla končila koncerty. Zařazené video je opět "novodobé".


10. Eric Carr, Kiss
Skupina Kiss na sebe strhla pozornost pomalovanými tvářemi, oblečením supermanů z komiksů a sci-filmů a tvrdou verzí glam rocku, na hony vzdálenou od Smokie, Slade, Davida Bowieho a dalších, kteří jsou sem také řazeni. Dobře to ilustruje video k písni I Was Made for Loving You, kterou zpíval Paul Stanley a na bicí hrál Peter Criss.Criss občas také zpíval (a mohl by zde tedy být uveden samostatně), v letech 1980-1991 ho však ve skupině nahradil Eric Carr a kromě Crissových písní zpíval i další. V jeho podání jsou na YouTube mimo jiné dostupné skladby Young and Wasted a Black Diamond. V té době už skupina vystupovala bez maskování, tvrdý styl ale stále převažoval. Jednou z mála lyrických písní je Crissova Beth, zařazené video je v novém nazpívání Ericem Carrem.

A nakonec bubeníci, kteří od bicích zběhli.

11. Phil Collins, Genesis
Když r. 1975 skupinu Genesis opustil zpěvák Peter Gabriel, konkurs na nového zpěváka nebylo nutné vypisovat, protože dobře zpívajících členů měla dost, např. kytarista Mike Rutherford své schopnosti prokázal později na sólové dráze, ale poměrně nečekaně se mikrofonu hlavního zpěváka chopil do té doby se jen sporadicky pěvecky projevující bubeník Phil Collins a vydržel zde 21 let. S ním se Genesis od složitých kompozic posunuli k hudbě přístupné širokému publiku a Collins pak ještě víc na sólové dráze - Another Day in Paradise. V pozdějších vystoupeních mu to někdy nedalo, aby si vzpomněl na mladší roky a uprostřed písně se posadil k bicím, jako třeba v In the Air Tonight.
Pro mnoho fanoušků je Collinsova éra vrcholem Genesis a z ní velmi rád poslouchám píseň No Son of Mine z alba We Can't Dance z r. 1991 (tedy až na její refrén, kdy melancholický zvuk kláves Tonyho Bankse a kytary Mikea Rutheforda vystřídá poněkud kolovrátkový nápěv, zvláště ve slovech názvu písně). Text popisuje příběh chlapce, který tíživé zážitky z dětství ("I couldn't stand to hear the crying of my mother") řeší útěkem z domova a když se chce vrátit, otec ho odmítá přijmout zpět. Podle Collinsova výkladu je text záměrně neurčitý, lze si v něm domyslet zneužívání dítěte i tyranii otce vůči matce.

12. Dave Grohl, Nirvana, Foo Fighters
Dave Grohl hrál na bicí ve skupině Nirvana poslední 3 roky její existence, kterou ukončila sebevražda vůdčí osobnosti, zpěváka a kytaristy Kurta Cobaina. Na albu Nevermind, kde se poprvé představil, je jeho výrazný styl nepostradatelnou složkou kultovních skladeb Smells Like Teen Spirit (u ní je i spoluautorem) a Lithium.
V r. 1995 Grohl založil novou skupinu Foo Fighters a proti Nirvaně zcela změnil svou roli, od bicích přešel ke kytaře a k sólovému zpěvu. Mezi nejznámější skladby této sestavy patří Learn to Fly a The Pretender.

13. David Koller, Žentour, Lucie, Kollerband
Davida Kollera si pamatuji za bicími ve skupině Žentour, ale žádnou píseň s ním, protože v ní zpíval Janek Ledecký. V Lucii, s níž je nejvíc spojován, ho zase znám jen s kytarou, např. ve skladbách Amerika a Chci zas v tobě spát. Jedno video, kde zpívá za bicimí, jsem ale přece jen objevil, a sice se skupinou Kollerband.

34 komentářů:

  1. Velice zajímavý přehled. Dnes odpoledne v 16 hodin se koná v píseckém muzeu vernisáž výstavy " Poslední romantik František Roman Dragoun" (tatínek Romana Dragouna).V závěru výstavy se uskuteční
    v galerii literární odpoledne s hudbou R. Dragouna na zhudebněné texty F.R.Dragouna. Je mi líto, že nemohu být u toho a vše musím sledovat z dálky.

    OdpovědětVymazat
  2. Z právního pohledu je mazané nazvat loďku "Ponorka", protože když se potopí, nemůže si nikdo nárokovat odškodné .Čekal jsem, jestli se zmíníš o Víťovi Vávrovi a nezklamal jsi mě. Jak ale asi čekáš, z tvé nabídky bych si vybral jiné bubeníky, nejvíc asi Phila Collinse a Zdeňka Kluku. No a nejvíc by se mi jako zpívající bubeník líbila dvojice Bittová - Fajt, protože ti mi občas připadali jako jediná osobnost .

    OdpovědětVymazat
  3. Ó, brrrr, Víťa Vávra, to je zpěvácká onanie. Z celého tvého výběru je mi asi nejbližší, stejně jako Čerfovi Phil Collins. Je fakt, že než začal zpívat, jejich písničky jsou až moc překombinované, někdy skoro na úkor melodičnosti. Za něj by asi skalní fanoušci řekli, že se moc přiklonili k lacinému popu. Díky za to že sis dal práci s vyhledáváním

    OdpovědětVymazat
  4. [1]:Škoda, že Písek je tak z ruky, hned bych tam šel. Vlastně jsem v Písku nikdy nebyl, jen jednou jím projížděl v autobuse.
    Roman naštěstí dost vystupuje v Brně a reprodukce obrazů jeho otce znám z knihy, kterou jsem si na koncertu kdysi koupil.[2]: Vtipně jsi to vysvětlil Od Víti jsem si desku nikdy nekoupil, ale jako zpívajícího bubeníka jsem ho registroval, proto ho nešlo vynechat :)Pavla Fajta znám, viděl jsem ho s Ivou Bittovou i se skupinou Ještě jsme se nedohodli, kterou jsem zmiňoval v minulém článku, ale bylo to dost dávno a celkem jen 2-3-krát asi i proto jsem si na něho nevzpomněl.
    S Ivou byli jedna osobnost možná i proto, že nějakou dobu byli životními partnery. Vím, že Ivu všichni hodnotí v superlativech, ale mně její hudba moc neříká, jsem radši, když má i nějakou zpívatelnou melodii.[3]: Docela mě zlobí, že odkazy nemají velkou životnost. Phila Collinse jsem také chtěl vypíchnout ve vloženém videu jako Zdeňka Kluku (takže jsem v souladu s Petrem - Čerfem) a u Collinse i s tebou, to video jsem tam i měl, ale po kliknutí na něj se vypsalo, že vlastník videa nesouhlasí s takovým využitím v naší zemi a je třeba ho spouštět v YouTube. Proto jsem ho musel odstranit a nahradit textovým odkazem.

    OdpovědětVymazat
  5. [2]:[4]: Ale teď si uvědomuju, že si nevzpomínám, že by Pavel Fajt zpíval :)

    OdpovědětVymazat
  6. [5]: Co myslíš, k čemu jsem využil velkou řeckou bouřku? Hledal jsem na webu, jestli není možné Pavla Fajta taky trochu považovat za zpěváka, ale nenašel jsem pro to žádný hodnověrný důkaz .

    OdpovědětVymazat
  7. Devítka je moje srdeční záležitost...

    OdpovědětVymazat
  8. Zdravím...není nad starší generace hudebníků.

    OdpovědětVymazat
  9. Ještě mě napadá Milan Cais z Tata Bojs.   

    OdpovědětVymazat
  10. Miluji bubny, tudíž i bubeníky, nejblíž je mi asi Phil Collins  a David Koller

    OdpovědětVymazat
  11. Super práce, skvělý výčet!
    Mně je asi nejbližší Phil Collins.

    OdpovědětVymazat
  12. Zajímavý přehled, ten vidím prvně!

    OdpovědětVymazat
  13. Byl tam můj oblíbenec z Kiss, super. Jinak super výčet, sice bych možná zabředla více do hardrocku a případně i do heavy, ale tam těch pěvců asi moc nebylo...Pobavil mě Víťa Vávra...

    OdpovědětVymazat
  14. Pár skupin zběžně znám, stejně tak i jejich písničky, ale až k bubeníků můj zájem nesahal, znám  jen bubeníka od Beatles, i když jsem je nezažila tak Ringo Starr je legenda....

    OdpovědětVymazat
  15. Klobouk dolů, dal sis s tím asi dost práce, ale článek je opravdu zajímavý. Vzpomínám na  písničku Bonsoir, ta je krásná

    OdpovědětVymazat
  16. Nejak sa rokmi zaužívalo, že keď počujem "Yelow Submarine" musím vstať a salutovať. Dosť obťažné počas jazdy v aute, keď to hrajú v rádiu...Výborný článok, dokonca aj pre hluchých, ako som ja.

    OdpovědětVymazat
  17. Tak u mě vede první písnička od Ringo Starra (ani jsem nevěděla jak mu to krásně zpívá i na stará kolena)tu si jdu pustit ještě jednou a pak mám ráda Davida Kollera a na jeho Chci zas v tobě spát si taky kliknu znovu.

    OdpovědětVymazat
  18. Skvělý článek, Miloši! :)
    Já teď zrovna s velkou chutí po delší době poslouchám Dana Bártu a nemůžu se od toho odtrhnout :).

    OdpovědětVymazat
  19. [6]:Ale když si z nich udělal dvojjedinou osobu, pak se do vymezení "zpívající bubeníci" vejdou :)[7]: Moje také a jsem rád, že Progres stále hraje a dnes dokonce v sestavě, kde vystupují Kluka s Váněm a Dragounem dohromady.[8]: Zdravím také, o tobě nebylo hodně dlouho slyšet. S tvým názorem beze zbytku souhlasím.[9]: Akime, díky za doplnění, skupinu znám hlavně podle názvu, ale hudebně téměř vůbec.[10]: Phila Collinse mám také rád, určitě bych ho z této sestavy zařadil mezi trojici mých nejoblíbenějších.[11]: Vidím, že je nás hodně, co na Collinse nedáme dopustit :)[12]: Na YouTube jsou k nalezení zahraniční videa s různými výběry "nejlepších" zpívajících bubeníků, řadu ani neznám, a oni zase neznají ty naše. Objevil jsem je ale až po sepsání článku, nechtěl jsem se nechat ovlivňovat a zařadil jsem jen takové, co už jsem znal.

    OdpovědětVymazat
  20. [19]: ad 6: Musel jsem si nějak pomoct, když jsem nenašel ten důkaz .

    OdpovědětVymazat
  21. [13]:Z hard rocku a heavy metalu bych rád někoho přidal, ale nikdo mě nenapadá, ve skupinách, co mám rád (Uriah Heep, Led Zeppelin, Deep Purple, Blach Sabbath, ...) bubeníci nezpívali sólově, nejvýš ve sboru.
    Víťu Vávru jsem zařadil jen proto, že splňuje "zadání", má krevní skupina to není, ale třeba zrovna někdo je na pop a jemu může říkat víc než ti ostatní. Podobně jsem u zpívajících klávesistů zařadil Michala Davida, přesto, že ten je mně ještě víc vzdálený než Vávra.[14]: Ringo byl dost populární, ale bylo to hlavně tím, že se vezl na vlně popularity celé skupiny.[15]: Bonsoir mám nejradši s Petrem Mukem, i když jen převzal Pacákovu píseň. Měl totiž daleko lepší hlas a v jeho podání je lepší než originál.[16]: Kingu, jakýpak hluchý? Vždyť ty jsi znalec opery, a to je vyšší liga hudby.[17]: Kollerovy písně v Lucii mám mnohem radši než Kodymovy, má také mnohem zajímavější hlas. Ale moc nemusím ty jeho agitky.[18]: Dana Bártu (a Kamila Střihavku) mám také rád, z našich zpěváku v rockové hudbě jsou asi nejlepší. Ale dost dlouho jsem od něj neslyšel něco nového, anebo jsem se jen s tím nepotkal. Z Brna je do Prahy v tomto směru přece jen trochu daleko :)

    OdpovědětVymazat
  22. Chybička sa ti vlúdila - ten Modus spieva o sklíčkach dotykov, nie "skliečkach", také slovo v slovenčine nemáme.

    OdpovědětVymazat
  23. [22]: Lojzo, díky za opravu, pod videem je "Sklíčka", ale zdálo se mně, že tam slyším "skliečka", podobně jako je ve slovenštině "svieti", "mier", ... a v češtině místo "ie" je "í".V názvech písní mám ještě dvě nejasnosti, "heřmánkovou náves" někde vidím s velkým "H" a jinde s "h", nevím, zda je to název nebo jen popis toho, že tam roste heřmánek.
    Další je pak "dobrý večer" ve francouzštině - píše se to "bon soir" nebo "bonsoir"?

    OdpovědětVymazat
  24. Všechno hodně zajímavé ukázky, ale pro naše malé městečko je taková návštěva k uspořádání některého z koncertů nedosažitelné.

    OdpovědětVymazat
  25. [19]: Doporučuji album Futuretro.   

    OdpovědětVymazat
  26. [21]: ano Petr Muk patří rovněž mezi mé oblíbené (škoda ho) - právě i ve smyslu zmíněné písně "Bonsoir..."

    OdpovědětVymazat
  27. Nejbližší je mi Ringo Star.Když slyším jméno Víťa Vávra, v první řadě se mi vybaví písnička Holky z gymplu.Teď mi přijde úplně směšná, ale dřív se mi líbila.

    OdpovědětVymazat
  28. [21]: Ad 16: Veď práve kvôli mne museli zaviesť tie bežiace titulky nad scénou!!! Keď zabudnem okuliare, nepočujem vôbec nič...PS Preklepol som sa - ako vždy( - napísal najprv "neprežujem! vôbec nič. NO to súvisí skôr so zabudnutým chrupom a nie brýlami, oder?

    OdpovědětVymazat
  29. Článek jsem sice četla už dřív, ale ke komentování jsem se nedostala ( stydím se). Z tvého výběru mám nejraději  Collinse ( ten spolupracoval v osmdesátých letech s Plantem a hrál se zbylými Led Zeppelin v roce 1985 na Live Aid) a Grohla, vzpomněla jsem si ještě na Rogera Taylora ( Queen ), který byl i skladatelem a kromě doprovodných vokálů i občas zpíval celé písně : https://www.youtube.com/watch?v=zcXAelymbTI
    No a jednou z nejznámějších žen za bicími byla Karen Carpenter ( v roce 1975 jí čtenáři Playboye dali přednost před Bonhamem, to jen taková kuriozitka), tak třeba tady : https://www.youtube.com/watch?v=n1AH6AheBSw Nedivím se Bonhamovi, že při tom zjištění zuřil
    Hodně známou je také Maureen Tucker ( do Velvet Underground ji prý Lou Reed přijal, protože potřebovali zesilovač a ona ho měla, navíc byla fakt dobrá). Hrála na víc nástrojů a taky zpívala.

    OdpovědětVymazat
  30. [24]:Domácí skupiny a sólisté jezdí i do menších míst, anebo malých klubů ve větších městech. Leckdy je to i lepší, protože atmosféra je komornější a nedělí je od diváků 50 metrů. Dost často tak chodím na mého oblíbence Romana Dragouna.[25]: Díky za tip, podívám se na YouTube.[26]: Bonsoir mám od něj nejradši, přestože je převzatá. Z repertoáru Oceánu, Shalomu i sólové dráhy už mě nic tak nezaujalo.[27]: Je docela zajímavé, jak Vávra zapadl a myslím, že to bylo ještě za socialismu. Zřejmě mu chybělo autorské zázemí.[28]: Ty titulky by mohli zavést i v divadle, nedávno jsme byli na představení s Bolkem Polívkou a Milanem Lasicou a protože jsme seděli na balkónu vzadu, moc jsme toho neslyšeli a Lasicu skoro vůbec.

    OdpovědětVymazat
  31. [29]: Robko, díky za spoustu informací. V citovaném přehledu bubeníků jsem Rogera Taylora také viděl, ale protože ho znám jen z doprovodných vokálů, např. v Bohemian Rhapsody, a pěveckou hvězdou v Queen byl Freddie Mercury, nevěděl jsem, že vůbec něco sólově nazpíval. Ale je to tím, že mám jen jedno CD vybraných hitů.
    O ženách za bicími jsem dřív nevěděl vůbec a i když jsem pak nějaké viděl i ve videích na YouTube, nic mně neříkaly.
    Zajímavé ale je, že i ty zmiňuješ starší nahrávky, jako kdyby zpívající bubeníci už vymřeli.

    OdpovědětVymazat
  32. Kupodivu, zrovna na Víťu Vávru jsem si vzpomněla, protože byl ve své době opravdu idol. I když ne pro všechny. Ale ráda jsem si osvěžila i trochu zapomenuté zpěváky a skupiny. Pěkná přehlídka!

    OdpovědětVymazat
  33. Ještě jsem si vybavila Jana Pacáka, o němž tu píšeš - tuším, že si říkal Jeňýk Pacák, s ypsilonem místo i. Tenkrát mě to docela pobavilo, když jsem na jeho přezdívku přišla.

    OdpovědětVymazat
  34. [32]: Pamatuji si, že jednu píseň zpíval se Sagvanem Tofim a protože ten byl známý z mládežnických filmů, pomohlo to oběma.[33]: Jeňýk byla vtipná přezdívka, jeden bloger (či komentátor) má zase nick Jiřýk :)

    OdpovědětVymazat

Aktuální článek

Nikola Tesla - geniální vynálezce a špatný obchodník (+ památník u Niagarských vodopádů)

Původem chorvatský rodák Nikola Tesla (1856-1943) je zřejmě největším vynálezcem všech dob, obdiv k němu však neměl dlouhého trvání a nakon...

10 nejčtenějších článků (od 23. 4. 2020)