30. srpna 2020

Krimmelské vodopády ve Vysokých Taurech

Na blogu jsem už zmiňoval několik vodopádů z různých míst a nejrůznějších podob – mohutné Niagarské, rozložité Rýnské, městské Düden v Antalyi a poblíž odtud z hustého přírodního porostu vyvěrající vodopády Kurşunlu, rozmanité u Plitvických jezer, poslední fotografie na zaniklém Blog.cz byla věnována vodopádům Kravica (podrobněji budou v samostatném článku), a také malé (ale naše) vodopády na potoku Satina v Beskydech. 

Ty „dnešní“, Krimmelské vodopády (Krimmler Wasserfälle/Krimml Waterfalls) v Národním parku Vysoké Taury, jsou výjimečné svou výškou 380 m. V Evropě jsou nejvyšší a na světě na pátém místě. A co je také odlišuje od předchozích, je, že k bližšímu náhledu na 4 km dlouhé trase s převýšením 380 m mezi spodní částí vodopádů (1070 m n. m.) a jejich vrcholem (1450 m n. m.) si přijdou na své i turisté. Název vodopádů je podle obce Krimml, ležící asi 140 km od Salzburgu a necelých 100 km od Innsbrucku.

Jak je patrné z mapy na informační tabuli, vodopády tvoří několik kaskád. První dva stupně se označují jako spodní (s výškou 140 m), nad nimi je střední (100 m) a nejvyšší s tokem přecházejícím ke střední části je horní (140 m).


Vodopády jsou částečně vidět už z parkovišť u silnice a po průchodu tunelem za vstupní branou od restaurace.



Sluneční paprsky s vodní tříští vytvářejí oblouky duhy.






Trasu lemují vyhlídková místa v těsném sousedství vodních kaskád.





V přechodech mezi strmými stěnami vodopádu je možné smočit prsty ve vodě a ohlédnout se zpět na obec Krimml a za ní se vypínají vrchy Vysokých Taur.




Zvlášť působivý je podhled na horní stupeň vodopádů. 




V širším záběru je vidět, že burácející vody nijak nevzrušují pasoucí se krávy. Ty jsme viděli i podél Grossglocknerské vysokohorské silnice, každá louka je zde ke spásání využita. 



Horní úsek trasy se místy od vodopádů dost odchyloval a výhledů ubylo.

A z místa nad horním stupněm na přepad vody už vůbec nebylo vidět. 




Na horním toku jsem ještě šel k můstku a za něj a pak už byl čas se vrátit. Vymezená doba k výletu byla 2 a půl hodiny.



Zbývá dodat, že vodopády se vlévají do řeky Salzach, z ní v německém městě Berghausen do Innu, v Pasově do Dunaje a svou pouť končí v Černém moři. 

23 komentářů:

  1. Tak pěkně fotky těchto nejvyšších vodopádů.. Alpské vodopády působí impozantní, I když člověk pod nimi třeba jenom projíždí...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tyto opravdu jsou, ale každé potěší, u nás třeba Mumlavské.

      Vymazat
  2. To je PODÍVANÁ.
    Na první dobrou, mne oslovila fascinace vodou, mám to uvnitř uložené, jsem vodní.
    Věřím, že by mi padla sánka, protože vodní živel má obrovskou sílu, už jen ty fotky to naznačují.
    Na druhou ještě lepší, mne oslovila skvělá kondice lesního porostu. U nás v Polabí jsou po minulých letech z horka a kůrovce zdevastované kopce a lesy vypadají žalostně. To co na jaře dělá svěží zeleň, letos chybělo a na podzim se nevybarví.
    Skláním před takovou krásou.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. U nás zřejmě zvítězila myšlenka, že příroda si poradí sama. Je to stejně, jako když kdosi kdysi řekl, že o dluhy se nemusíme starat, protože dluh se postará sám o sebe :).

      Vymazat
  3. Krásné fotky. Taková masa vody ve mně vzbuzuje ohromný respekt. Stejný pocit jsem měla, když jsme kdysi projížděli zaplavenými česko-polskými hranicemi domů.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Nikdy mně není jasné, kde se ta voda v horách bere, když tam teď ani neleží sníh a dlouho nepršelo.

      Vymazat
  4. Ono je to s počítáním výšek vodopádů někdy složité. Z pohledu čisté výšky bych řekl, že přinejmenším Grande Cascade v nádherném skalním amfiteátru Gavarnie v Pyrenejích je vyšší, tím spíš pak norský Vinnufossen, ty se ale zase "tvému" vodopádu vůbec nemohou rovnat mohutností. Ta masa vody vypadá opravdu majestátně a musí to být docela rachot.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Petře, díky za informace, tu v článku jsem převzal a také nevím, podle čeho je žebříček sestavován, jestli tam nehraje roli velikost průtoku. Podle Googlu norský vodopád vypadá spíše jako pramínek vody, ale ten v Pyrenejích má charakter plnohodnotného vodopádu.

      Vymazat
  5. No to musí být úžasné to vidět, je to nádherné a majestátní!Jsem na tom s vodou jako Blondí, miluju ji ve všech podobách. Jak k pomazlení se s ní ve vodních plochách, bazénech a pod. tak ke kochání se její divokou krásou v přírodě. Jedině tedy jí nemusím, když mi hrozí vpádem do domu....

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Přesně tak, když mým rodičům v Uh. Hradišti při záplavách v r. 1997 natekla voda do domu do výšky dvou metrů, také nejásali :).

      Vymazat
  6. Nádherný zážitek vidět jen fotky, co teprve na vlastní oči a uši vnímat tuhle přírodu. Krásné fotky. Dobře, že se sluníčko přišlo osvěžit a dalo se vidět. ve vodním oparu. :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Marie, četl jsem, že fotíš i mobilem Samsung, já už takřka jen jím (konkrétně Galaxy S7), i když jsem loni koupil nový fotoaparát Sony poté, co mně odešel Panasonic Lumix. Na mé fotografování to úplně stačí, tedy když je dobré počasí :).

      Vymazat
  7. Paráda.
    Hlavně ty fotky s duhou.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Docela mě ta duha překvapila, protože obvykle se objeví po dešti, ale tady nepršelo.

      Vymazat
  8. Co jsem slyšel, Krimmmelské vodopády se dobře sjíždějí na kajaku. :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Kupodivu jsme ale žádného kajakáře neviděli :). Zřejmě budou tak častým jevem jako lyžaři sjíždějící Grossglockner :).

      Vymazat
    2. Však jsem zažertoval. Nedávno sice sjeli americké Niagáry, ale tady to poslední převýšení je od pohledu trošku jiná liga. Existuje tu značný prostor pro srážku místo s vodou se skálou. :)

      Vymazat
    3. Vím, žes to myslel s velkou nadsázkou. Ale z Grossglockneru opravdu nějací lyžaři sjeli, tam je však více možností si vybrat trasu s "menším" spádem.

      U Niagarských vodopádů vím, že někteří odvážlivci se nechali jimi strhnout zavření v sudu, ale ani tam to nedopadalo dobře. I když jde o pád do vody, při výšce kolem 50 m se to nebude moc lišit od dopadu na dlažbu.

      Vymazat
  9. Vody se bojím, ale na Vašich fotkách vypadá dobře.

    OdpovědětVymazat
  10. Takto zprostředkovaně je to nádhera. Z přírodních živlů, ať je to voda, vítr, bouřky mám respekt. Ráda se však podívám a obdivuji, co jiní fotoaparátem zachytí. Miloši, povedlo se ti to - je to krása a projíždím si to tam i zpět. Díky za ty krásné fotky.♥

    OdpovědětVymazat
  11. Oprava: K přírodním živlům mám respekt...

    OdpovědětVymazat
  12. Náádhera! :) A krásné fotky, Miloši :). To musela být paráda :).

    OdpovědětVymazat
  13. Parádní vodopády, parádní fotky, výhledy a kouzelná duha. 😊 To musela být krása, vidět to naživo s hukotem vodopádů ...

    OdpovědětVymazat

Aktuální článek

Henri Matisse - fauvismus

Henri Matisse (1869-1954) se k malířství dostal úplnou náhodou, pocházel z rodiny obchodníků a dostalo se mu vzdělání, vystudoval práva a p...

10 nejčtenějších článků (od 23. 4. 2020)