4. listopadu jsem měl výročí 9 let od založení blogu v prostředí Blog.cz, který však v polovině srpna 2020 ukončil svou činnost. Do trpkého konce zhasínající domény jsem ani nevydržel, v únoru jsem napsal text Nic netrvá věčně a mailem požádal Martina Rybenského o pomoc s přesunem na Blogspot (přesněji Blogger.com), kterou s manželkou Veronikou nezištně nabízeli.
Zájemců bylo však asi hodně, žádná odpověď nepřicházela, s velkým sebezapřením jsem proto přidával další články, abych si držel svůj závazek 3 texty měsíčně, a představoval si, že někdy v létě budu články jeden po druhém pracně přenášet. Naštěstí se Martin po 2 měsících ozval a 23. dubna mně sám všechny texty na Blogspot přenesl. Celou anabázi popisuji v článku Loučení s Blog.cz a poděkování Martinovi a Veronice Rybenským.
Začátky na Blogspotu znamenaly seznamování s odlišným prostředím, hledání vhodné šablony a ladění vzhledu do podoby, kterou jsem měl na Blog.cz a vyhovovala mně. Martin mně přenesl všechny texty včetně jejich formátování a komentářů a vše v původních časech jejich publikace, což bylo obrovskou úsporou času, ale v textech zůstávaly vnitřní odkazy na stará umístění mých článků a fotky se načítaly z galerií Blog.cz. Asi 5 týdnů jsem se po večerech zabýval úpravami vzhledu, opravováním odkazů a novým nahráváním fotografií a zkušenosti pak shrnul v prvním článku na nové adrese na konci května.
Za duben a květen jsem proti předsevzetím měl „dluh“ 3 články, ale čtyřmi v letních měsících se smazal, a tak i letošní skóre je 36 textů.
Co mně na Blogspotu velmi vyhovuje, je gadget umožňující k seznamu oblíbených připojit vazbu na jejich nejnovější články s neustálou aktualizací pořadí výpisu. Není tak nutné blogy „obíhat“. Když si načtu můj blog, v menu hned vidím, kdo a co nového napsal (u některých blogerek však v nastavení zřejmě něco chybí, např. nemají „klikací“ názvy článků, a tato vymoženost není plně funkční).
Výborný je také přímý přístup z otevřené stránky do kterékoliv administrační sekce blogu.
Složitější je jen práce s menu, daly by se sice k němu použít štítky, jenže ty by se řadily podle abecedy a má oblíbená rubrika Výtvarné umění by se propadla z prvního místa na poslední. Navíc kliknutí na název štítku jen zobrazí nejnovější články, protože však chci, aby se nejdříve vypsal úplný seznam článků zvolené rubriky, z něhož je možné jednoduše vybírat i dřívější texty, raději si tyto seznamy v HTML souborech vytvářím sám.
***
Blog.cz je minulostí, proto uvedu ještě několik souhrnných údajů za celou mou éru. 11 textů bylo vybráno za „článek dne“, kupodivu 3 byly z turistiky, ale jsou zastoupeny i polemické.
Myslím, že některé další texty by si takovou „poctu“ zasloužily neméně tak, anebo i více, samozřejmě to však bylo dáno vkusem/zájmy/názory/záměry správců, upoutávka Budou vás znásilňovat není názvem článku, ten se jmenoval Sex ve zbrani.
424 návštěvníků napsalo komentář, přišli ze 117 zemí a počitadlo TOPlistu se zastavilo na 178 881 návštěvách.
***
I když návštěvnost byla spíš menší (a také pro ni nic nedělám), z dnešního pohledu bude nedosažitelnou metou, protože se ztratily přístupy z Googlu, společnost mě (a asi všechny, kteří měli nějakou dobu stejné články na dvou doménách) zřejmě zapsala na „blacklist“ a vyřadila z vyhledávání. Když třeba zadám Caravaggio mish-mash, článek o tomto malíři se sice ve výpisu objeví na první stránce, ale takto určitě nikdo hledat nebude. Při vyhledávání podle spojení Caravaggio blogspot jsem ho našel až na konci 8. strany výpisu. A přitom tento text ze všech nových má největší počet přístupů (zatím 157).
Nedávno jsem ve výpisu TOPlistu našel dvě zajímavé návštěvy.
Odkaz us.archive.org přepne na stránku https://catalogd.archive.org/, kde se píše, že je zde možné prohledávat historii více než 514 miliard internetových stránek (Search the history of over 514 billion web pages on the Internet, anglické slovo billion v češtině znamená miliardu). Horní odkaz směřuje na Národní knihovnu České republiky, která také digitalizuje internetové zdroje, v indexu jsem našel třeba Napoleona, několik politiků, samozřejmě s anonymním blogem tam být nemůžu. Jak je vidět, v internetovém oceánu kariéru neudělám :).
Tradičně sem zařazuji počet článků v rubrikách, který mě částečně motivuje zaměřit se na zaostávající, i když zájem o výtvarné umění, k němuž jsem letos přidal nejvíce textů (celkem 7), asi zůstane dominantní. Postupně také doplňuji nové fotografie obrazů do dřívějších článků (zatím k Bruegelovi st., Gainsboroughovi, van Goghovi a Modiglianimu). Současný stav, kde M = Miloš a Z = Zuzana (spoluautorka z let 2012-2013), je následující.
***
Na konci roku bych chtěl popřát veselého Silvestra a v novém roce 2021 štěstí, zdraví, pohodu a aby se Vám vše dařilo k plné spokojenosti.
,%20Kunstmuseum,%20Basilej.jpg)
Tak ať se ti ve virtuálním světě i nadále daří.
OdpovědětVymazatPohodový vstup do roku Brambory tobě i tvým milým přináležejícím.
Díky, Pavle, s bramborami, ať už "našimi" opékanými či americkými, půjde vše lépe :)
VymazatPřeji nový rok plný příjemných překvapení (a pevné nervy na zvládání těch nepříjemných).
OdpovědětVymazatDíky, Axino, docela jsem zvědavý, jaká příjemná překvapení nám rok přinese. Přes značné vykolejení toho letošního byl pro mě docela úspěšný.
VymazatEšte som to stihol! Maj naďalej tú šialenú radosť z bytia, ktorá vanie, prýští z všetkých Tvojich príspevkov. Veľa veľa šťastia a nech jen ten nový rok zase lepší než ten už aj tak skvelý uplynulý!
OdpovědětVymazatKingu, díky, já Ti přeji, abys ve svém odpočítávání 100 let - x dospěl do situace, kdy se x vynuluje :).
VymazatGratuluji!
OdpovědětVymazatPřesně si pamatuji den, kdy jsem se potkala S blogerem Milošem.
Svůj malý ráj mám o rok starší, oslavím 10 let příští měsíc.
Nepohybovala jsem ve vašem okruhu a v rámci racionální stravy jsem se pozastavovala nad klady a mínusy teplé kaše ke snídani :)
Na srdci blogu jsi se šíleně roztrpčoval, jak může nějaká ženská s kaší psát v autorském klubu. Tenkrát mne to tak mrzelo, ale.
Našla jsem v tobě člověka, který mne nesmírně inspiruje, posouvá a píše články, které nemají nikde a u nikoho obdobu.
Navíc, ty vždy a poctivě přečteš všechny moje články a věřím, že jako chlap, no prostě musíš toho mít někdy plné mozkové závity.
Přeji ti do nového roku jen a jen pozitivní energii, otevřené hranice a pevné zdraví.
Ať se daří přeje ženská s kaší. :))
Simono, přiznám se, že si to vůbec nepamatuji. A trochu se i divím, že jsem se k tomu vyjadřoval, když umím uvařit jen horkou vodu v konvici. To jsem musel mít zrovna špatnou náladu, anebo je to profesionální deformace, mám to "štěstí", že každý rok musím recenzovat x textů (diplomky, disertační a habilitační práce, články v časopisech a na konferencích), současně druzí recenzují mé odborné texty a z toho neustálého posuzování jsem už někdy rozladěný.
VymazatAle ty a např. i Janinka a JiHei máte můj obdiv, že jste se samy vzdaly výhody Autorského klubu, spočívající v upoutávkách na nové články na titulní stránce, a začaly od nuly jinde a velmi úspěšně.
Skvělá rekapitulace! Přeji ti, ať se ti i tady daří tak, jako v původním blogovém bydlišti a v novém roce jen to dobré! :)
OdpovědětVymazatDíky, tady se mně líbí, na Blog.cz jsem si připadal hodně hloupě, protože tam 90 % blogerů (anebo spíše blogerek) ještě nevyrostlo z Harryho Pottera. A netýkalo se to jen mladých, inklinovaly k tomu i spisovatelky středního a staršího věku, které psaly fantasy příběhy.
VymazatA jsem moc rád, že sem přešlo také naše zdravé jádro :).
Tak já třeba mám Harryho Pottera ráda, a zrovna teď jsem se zas dívala. Vlastně se dívám vždycky a když si ho syn koupil jako knihy hned jsem mu je zabrala 😉😆
VymazatKvůli dětem jsme několik dílů koupili, i na prvním filmu s nimi byli, Pána prstenů jsme viděli ve třech filmech, mě ale tématika fantasy nikdy nebavila a až na vzácné výjimky jsem nečetl (zřejmě literárně mnohem cennější) díla science fiction (Bradburyho, Lema, Asimova, ...).
VymazatTaké mě odpuzovalo i to masové zbožňování.
Dle mého mínění 3-4 leté děti z filmů o H.P. nemohou mít rozum.
VymazatI já se vždycky znova ráda podívám na Harryho Pottera. A o stádním efektu zrovna u mne snad nemůže být ani řeč. Ale chápu tu oblibu příběhů o H.P. u čtenářů/diváků. Je to chytré, neotřelé, laskavé, s jasným poselstvím o nutnosti bojovat proti zlu a bezpráví, o ceně přátelství...
Co se budu namáhat :-) Nejsem příliš tolerantní, vím to o sobě. Ale nebudu se omlouvat za svůj názor: Koho H.P. nebo Pán Prstenů neoslovil, je nějak emocionálně plochý.
K tomu konci: asi to tak bude, protože to slýchávám i z rodiny :).
VymazatTematikou boje dobra se zlem jsem žil s knihami Karla Maye, ale když nad tím přemýšlím, tam mě asi chytlo také to, že jde o dobrodružné příběhy a ve filmovém zpracování nádhernou krajinu, protože konflikt dobra se zlem v pohádkách mě nikdy nebavil a asi naposled jsem viděl Mrazíka v hlubokém socialismu. Když se teď všude píše o vánočních pohádkách, nevím, o čem je řeč. Bude to ale i tím, že se vůbec nedívám na televizi.
No vidíš, a já Harryho Pottera zbožňuji a to fantasy příběhy nepíšu 😀.
VymazatAle vůbec to z tvých článků není poznat :).
VymazatNemohl jsem ale pochopit blogerky typu Temnářka, Renata Štulcová, Skye, ..., které příběhy podobného ražení vymýšlely, nejspíš si myslely, že z nich bude druhá Rowlingová.
Možná tady ale bude dělící čára mezi ženami a muži, protože si nedovedu moc představit, že by Harryho Pottera hltali Čerf, TlusŤjoch a King Rucola :).
Bála jsem se, že to při ohlášeném ukončení B.cz to vzdáš, něco takového jsi i avizoval, a říkala jsem si, že to bude škoda že přijdu o spoustu zajímavých věcí, pro mne nových, že už neuvidím spousty krásných míst kam se nikdy já nepodívám. Naštěstí jsi to neudělal a já tak mám dál možnost tohle všechno sledovat. Já si říkám, jestli když jsem přešla vlastně jen na jinou adresu, zda to brát jako nový začátek anebo pokračování původního. Vždyť krom té adresy se vlastně nic nezměnilo. Žánr, úprava, frekvence...všechno stejné. Takže já to beru jen jako malou kosmetickou úpravu a počítám dál své roky na blogu v jedné řadě. Jinak ti také přeju hezký a snad lehčí příští rok, a možnosti se konečně někam zas podívat...
OdpovědětVymazatByl jsem už notně otrávený, jak se na Blog.cz vše rozpadalo, po odchodu Standy se už nikdo o nic pořádně nestaral, ale na druhé straně jsem se domény Blogger.com bál, že je uživatelsky nepřátelská (nešikovné komentování, štítky mě také odrazovaly), před pár lety jsem tam založil prázdnou schránku, vložil jednořádkový text a tím mé poznávání skončilo. Ale jakmile Martin Rybenský mně celý blog sem nakopíroval, nebylo už zbytí než skočit do vody a zkusit plavat.
VymazatDíky a přeji ti také, abys mohla vyrazit na cesty, stejně jako ty jsem přišel na chuť Rakousku, které je dobře dostupné i autem. Asi si však ještě budeme muset počkat.
Budu sobecká:přeji si, abys dál patřil k těm, díky kterým si mohu připomínat, že jsou i jiní úžasní, od kterých se stále mám co učit.🍀
OdpovědětVymazatDíky, až takovou chválu si nezasloužím :).
VymazatJe dobře, že se vše povedlo přenést přesně podle tvých představ. Tvého encyklopedického blogu by byla velká škoda, kdyby zaniknul. Chodím se k tobě kochat, cestovat si, poučit se. Přeji mnoho radosti z blogu, ať tě to pořád baví. A samozřejmě v novém roce jen to dobré. :)
OdpovědětVymazat"Encyklopedickým blogem" jsi mě pobavila, tvůj komentář bych měl nechat přečíst choti. Ta když mě po víc než roce nachytala, že hluboko po půlnoci sepisuji článek a jde o blog, pomyslela si, že jsem se zbláznil. Vůbec se o něj nezajímá, i když většina textů je o společných zážitcích, ani adresu nezná.
VymazatTak tím jsi pobavil ty mě. :D Mám to podobně. Dcery sice ví, že nějaký blog mám, vlastně mě k jeho založení kdysi inspirovaly, ale nečtou mé příspěvky a po pravdě jsem sama ráda. A manžel ten by si nejspíš myslel to samé, co tvoje choť. ;)
VymazatSebekriticky přiznáívám, ač bloguji již dvanáct let-vlastně již na třetím webu-novinky, blog.cz, blogspot nestáíhla jsem si celý blog na nové působiště. Mám ho sice uložený díky Veruce, ale necítím potřebu své obyčejné články k dění, povídky, pohádky a povídánmí v Kavárničkách přetahovat. Předpokládám, že lidé si najdou kvalitnější , objevnější díla. K těm tvoje, Miloši, řadím. Vždy jsem si ráda početla nejen v cestopisných, uměleckých, hudebních. Můžeš být na svoji tvorbu blogovou opravdu hrdý. Přeji Ti elán do další práce i jinde, ale hlavně nenech nás na holičkách ani v tom zatím "tajném" roce 2021 a piš, foť-publikuj.☺♥
OdpovědětVymazatRůžo, myslím, že by sis články měla (nechat) přenést, mně to tedy nešlo a řešil to Martin Rybenský. Tvé kavárničky jsou studnicí lidových moudrostí a humoru a je škoda, aby se k nim nedalo vracet. A povídky také mají vděčné čtenáře, stejně jako poznávací články tvé kamarádky.
VymazatOno to menu ve správném "neabecedním" pořadí jde udělat přímo z administrace kombinací štítků a stránek, ale tys to zvládnul svým originálním způsobem :-). Devět let - to už vůbec není zanedbatelný čas. Tak přeji, abys tomu nezanedbatelnému času i nadále dával svým originálním blogovým způsobem smysl. Vyhledávače už se pomalu vzpamatovávají, jde to sice pomalu ale správným směrem.
OdpovědětVymazatOriginální to nebylo, protože takto byly koncipovány rubriky na Blog.cz a tento způsob se mně zamlouval. Přidal jsem jen sestupné číslování seznamu (na Blog.cz byly nečíslované odrážky). Nakonec i každá kniha má obsah, tím spíš by ho měl mít "encyklopedický blog", když použiju nadsazený příměr Bev :).
VymazatTak at to jde i dále stejně jako doposud, články, jak o umění, tak o cestování a dalších oborech jsou kvalitně zpracované... A všechno nejlepší do nového roku a ať je tato doména alespoň už konečně doménou stabilní....
OdpovědětVymazatDíky, také doufám, že Google nás přes palubu nehodí, i když mně není moc jasné, k čemu jsou mu blogeři dobří, když sem ani žádné reklamy nevkládá.
VymazatTo je pěkné blogové vzpomínání. Já jsem taky měla pár článků na titulce, bohužel poslední rok to bylo na staré doméně jen o ztrátu nervů. S blogspotem jsem se celkem sžila, měla jsem z toho strach, ale nakonec jsem si zvykla. Do roku 2021 ti přeji vše nejlepší, hlavně zdraví :)
OdpovědětVymazatDíky, také ti přeji, ať vše se vyvíjí k plné spokojenosti.
VymazatByl to nezvyk vyskočit se zaběhlých kolejí, ale nakonec jsem se s blogspotem "skamarádil" a snad nás nenechá na holičkách jako předtím blog.cz.
Doufám, že neutuchneš ve své činnosti. Tvoje články, fotografie mají co říct. Všechno nejlepší do nového roku! Také se pořád nostalgicky ohlížím za starým blogem, ale nějak jsem se již sžila i s tímto novým. Akorát v důsledku epidemiologické situace nějak ze mne vyprchal elán.
OdpovědětVymazatPřesně stejným vývojem jsme asi prošli všichni - nejdřív tápání, ale nakonec to jde.
VymazatTaké ti přeji, ať se vše daří a elán se zase vrátí :).
Pěkné shrnutí velkého úseku blogování. Přece jen devět let už není jen tak, je to kus života. Měl jsi výhodu, žes našel ty dva dobré lidičky, kteří ti přenesli kompletně blog i s články datovanými do původních zveřejnění. Mně se tohle nepovedlo, takže jsem přeflákala blog opravdu postupně. Některé články jsem i vypustila, byly to opravdu nicneříkající spamy. Mrzelo mě jen, že datum zveřejnění nejde dát jako původní - z čehož mě vyvedla Vlasta a poradila ruční překlikání. Otravné a časově náročné, ale postupně se to dalo, navíc, jak jsem překlikávala ty měsíce a roky, tak jsem jední očkem četla i ty starší články a občas byla překvapena, jak se mi některé podařily, jako bych byla ve formě - a u jiných, těch deníkových, tak připomenutí některých událostí taky nebylo marné.
OdpovědětVymazatUž nemám žádné statistiky návštěvnosti a stáhla jsem si blogy oblíbené na fakt nejnižší počet těch, ke kterým se ráda vracím. Chybí mi Malkiel, ten blogování myslím pustil ještě v době, kdy fungoval blog. Taky mi chybí Beatricie. Ta, co dělala ty pohyblivé obrázky, a mívala vždycky pěkné a milé komentáře. Ještě pár lidí se mi ztratilo, ale většina se objevila právě na blogspotu.
Jsem ráda, fakt, že pokračuješ i zde. I když jsem na blogu méně než kdysi, pořád je to místo, kam se vracím - a to i k blogerům.
Takže ať se daří i dál a budu se těšit na další články. Možná se k nim dostanu až několik dnů nebo týdnů po zveřejnění, ale určitě si je přečtu.
Někde jsem také datum a čas upravoval, protože je tam posun jedné hodiny vůči našemu času, což mně někdy způsobovalo přesun článku do jiného měsíce, já jsem totiž vždy chtěl mít 3 články za měsíc.
VymazatPrůchod všemi články jsem také absolvoval, protože jsem do nich musel nově nahrávat fotky, přitom jsem i někde něco opravil. Je to zajímavá zkušenost vidět se v zrcadle času :). Ale toho času a u tebe mnohonásobně více.
Beatricia mně také chybí, ta mě naučila vkládat obrázky do obrysů písmen, což využívám v záhlaví.
Přeji ti, aby sis už nového prostředí plně užila a všechno se dařilo.
Včera jsem reagovala na článek o Bornovi, ale poněkud se kamsi zatoulal. Tak raději už psát nebudu. Abych nikoho nepohoršovala.
OdpovědětVymazat