Londýn (2) - vyhlídkové kolo London Eye

Vyhlídková kola mají od první Ferrisovy konstrukce v Chicagu v r. 1893 již téměř 130letou historii a pro mnohá velká města jsou stejně prestižní záležitostí, jako jsou paláce, katedrály, galerie, koncertní sály, sportovní stadiony, mosty a jedinečná moderní architektura. Proti ochozům televizních věží a kostelů mají výhodu v tom, že úhel pohledu se při otáčení mění a s vyššími polohami se otevírají ze země netušené obzory. 

Stručný popis historie s několika příklady jsem již uvedl v článku Singapur (4) - vyhlídkové kolo Singapore Flyer a zde se blíže zaměřím na Londýnské oko (London Eye), dokončené na konci minulého tisíciletí v r. 1999, proto také známé i jako Millennium Wheel. Tehdy s průměrem 135 m bylo největší na světě, tento primát sice už dávno ztratilo, aktuálně je největší Dubai Eye (vysoké 250 m), ale v Evropě mu stále patří.    

Jedna kabina (gondola) ve tvaru vajíčka je pro 25 osob a na obvodu kola jich je celkem 32. V jejich číslování kvůli pověrčivosti chybí číslo 13, posledním číslem je tak 33. Středová osa o hmotnosti 300 tun, závěsy a ložiska byla vyrobena ve Škoda Steel, dceřiné firmě Škody Plzeň.

V budově (Old) County Hall vedle vyhlídkového kola, někdejším administrativním sídle Londýna, je dnes umístěno Londýnské akvárium (London Aquarium). Nejde však o jedno akvárium, ale asi 50 nádrží s 350 druhy mořských i říčních živočichů. A takto vypadá z Londýnského oka.

Hlavní atrakcí ve výhledu je však Westminsterský palác (The Palace of Westminster), sídlo obou komor britského parlamentu, Dolní sněmovny (House of Commons) a Sněmovny lordů (House of Lords), proto se také alternativně nazývá Houses of Parliament. I když základ paláce byl položen již v r. 1097, v 17. století byl požárem téměř celý zničen a dnešní tvář v novogotickém slohu získal v 19. století. Jeho hodinová věž Big Ben je vysoká 97 m.  

Za budovou parlamentu vpravo je viditelná královská katedrála Westminsterského opatství (Westminster Abbey), založeného r. 1065. Katedrála je místem korunovací i posledního odpočinku britských panovníků a významných osobností (např. spisovatelů Shakespeara, Chaucera, Dickense, skladatele Händela, vědců Newtona, Darwina, ale i politiků, mezi nimi u nás „oblíbeného“ Chamberlaina). A že spojnice břehů se jmenuje Westminster Bridge, nepřekvapí.  

Při pohledu jiným směrem vpravo vyčnívá 310 m vysoký mrakodrap The Shard od architekta Renza Piana, v pozadí uprostřed s výškou se rozšiřující mrakodrap se podle adresy nazývá 20 Fenchurch Street (160 m) a vlevo v pozadí je nezřetelně vidět kupole katedrály sv. Pavla (St. Paul 's Cathedral). A podle jeřábů je patrné, že (k velké nelibosti konzervativního prince Charlese) se staví další výškové budovy.  

Whitehall Court, rozložitá budova s věžičkami na dalším snímku uprostřed, byla postavena koncem 19. století ve stylu francouzských zámků jako blok luxusních obytných domů, od 70. let minulého století její střední část slouží jako Royal Horseguards Hotel. Vlevo od ní v budově se zelenými střechami sídlí ministerstvo obrany (Ministry of Defence) a vpravo je londýnské centrální železniční nádraží Charing Cross railway station.  

U nádražní budovy vyúsťuje příhradový železniční most Hungerford Bridge (podle nádraží také označovaný Charing Cross Bridge). Podél něj vedou dva zavěšené mosty pro pěší Golden Jubilee Bridges. 

K výhledům z ptačí perspektivy jsou pro návštěvníky dostupné také ochoz katedrály sv. Pavla a horní lávka Tower Bridge. To by ale mohlo být námětem jiného článku.