12. září 2022

Beskydy (3) - Smrk

Zatímco na Lysé hoře (1323 m n. m.) jsme už byli 5krát, na Smrku (1276 m n. m.), druhé nejvyšší hoře Beskyd, jen jednou, a to ještě hodně dávno, v prvním roce našeho manželství. 

Šli jsme tehdy nejkratší, ale současně nejstrmější trasou po žluté značce od vodní nádrže Šance (535), a ve vzpomínkách nám utkvěla jako nepříjemný výstup, který jsme netoužili hned tak opakovat, zvlášť když na vrcholu nic není (na rozdíl od Lysé hory, Radhoště a Pusteven) a trasa také nenabízí téměř žádné výhledy.    

Výstupových tras na vrchol Smrku je ale víc, hlavní jsou 4, jak ukazuje následující koláž z map v mobilu. Kromě zmíněné trasy po žluté (v pravé části koláže) s přechodem na červenou, je možné vyjít z opačného konce přehrady a začít po modré značce, třetí možnost je od nádraží z obce Ostravice (418) po červené, která má z nich největší převýšení – 858 m (odtud jsme poprvé šli na Lysou horu a nedávno i prezidentský kandidát Petr Pavel), a poslední také po červené, ale z druhé strany (v levé části koláže) od kaple v Čeladné (514).  



Protože jsme byli ubytováni v Čeladné, zvolili jsme poslední možnost od zdejší kaple. Počasí nám při pobytu na konci srpna nepřálo, v noci často pršelo a přes den se z hor odpařovala vláha a krajina se topila v mlze. Na začátek proto ještě zařadím pohled z vrcholu Lysé hory z výstupu v r. 2016, kde Smrk je rozlehlý vrch mírně vpravo, před ním je nezřetelně patrný obrys Malého Smrku (1174), úplně vzadu Kněhyně (1257, třetí nejvyšší vrch Beskyd), v popředí mezi korunami stromů Čupel (943) a vlevo je patrný cíp vodní nádrže Šance. 


Ale vraťme se na letošní trasu z Čeladné. Kaple je dřevěná a stylem by se hodila do Valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm nebo k Jurkovičovým stavbám na Pustevnách. 



Lesní cesta Smrková, kde hospodaří Biskupské lesy, se brzy změní v asfaltovou, kudy mohou projíždět auta. 




Mírným a jednotvárným stoupáním v mlžném oparu dojdeme k rozcestí Polana (892), od kaple jsme ušli 5,5 km a na vrchol zbývá ještě 3,5 km. 



Teprve zde se alespoň trochu otevřely výhledy směrem ke Kněhyni.



Na rozcestí se červená trasa otáčí téměř o 180° a také mění charakter na lesní cestu, místy s loužemi a blátivými úseky.  



Chatu Hubertka jen míjíme, je zavřená, zřejmě je zázemím lesníků. 



Závěrečný úsek je nejčlenitější – kamenitá cesta, prodírání se houštím, přes kořeny stromů a padlé kmeny.  




Částečně jde o bezzásahovou zónu, jak dokládá i informační tabule.





Konečně jsme na vrcholu.





Porovnáním ukazatelů začátku trasy a vrcholu je vidět, že jsme zdolali převýšení 762 m a ušli 8 km, podle informací z ukazatele u rozcestí Polana by to však mělo být 5,5+3,5=9 km.








Kdo šel na Smrk z Ostravice, mohl v závěrečném stoupání vidět malé památníky Johna Lennona a Jana Palacha, kdybychom to věděli dříve, určitě bychom tam sešli, jejich fotografie jsou např. v tomto článku

Na zpáteční cestě se přece jen trochu vyjasnilo a víc jsme si všímali pramínků vody stékajících z úbočí.




Dny se už krátily a vrátili jsme se před západem Slunce.



V den odjezdu jsme se ještě zastavili u někdejšího výchozího místa na Smrk, přehrady Šance, proto alespoň několik náhledů. 





Jedna věc nás proti dřívějšku překvapila, od jezera odvrácená strana přehradní zdi kdysi představovala 60 m vysokou strmou stěnu, ale z bezpečnostních důvodů k ní byly navršeny terasy z kamení a dřívější dechberoucí dojem je pryč. 

15 komentářů:

  1. Nádherné fotografie z krásné přírody. Ovšem to převýšení...to už by byl pro nás problém pěšky vystoupat. Takový vrchol už je pro nás nedostupný, ale že je tam KRÁSNĚ,to je fakt. Jinak někdy je potřeba udělat něco, co změní vzhled, ale zvýší bezpečnost. I tak je to přehrada krásná. Děkuji za hezkou podívanou a přeji krásné dny

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Je docela překvapivé, že i v Beskydech je možné takové převýšení najít, z Ostravice na Lysou horu je to dokonce 905 m, což už se blíží túrám ve Vysokých Tatrách. Ale tady to stoupání bylo pozvolné a naštěstí se výška neztrácela zvlněním terénu nahoru-dolů, což vždy námahu násobí a negativně působí na psychiku člověka, který se těší, že už by měl mít nejhorší za sebou :).
      S tou přehradou máš pravdu, vzpomínám si, že jsme si tehdy říkali, co kdyby se ta přehradní zeď protrhla.

      Vymazat
  2. Když jsem v roce1992 pobyval delší dobu ve Frenštátě, chodil jsem o víkendech někdy fo Beskyd.
    .Pamatují si dobře Lysou horu i ,Ondrejnik, sle nejsem si jist, zds jsem byl na Dmrku

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ondřejník jsme měli také v plánu, ale pak jsme zjistili, že nejde o vrch, ale masiv, na němž se nejvyšší místo jmenuje Skalka. Měli jsme však smůlu na počasí, proto jsme si jej odpustili a už se prošli jen z Pusteven na Radhošť a zpět a k tomu navštívili několik měst a cestou domů i hrad Helfštýn.

      Vymazat
    2. I když teď bydlim v Neratovicich a Kralupech, pochazim z Plzenska..A u nas je nejvyssi masiv Radec (dal jsou oak Brdy, Radec se tam nekdy pocita)..Ac se mluvi o Radeci a jinek to nikdo nenazve, ve skutecnosti je to nazev masivu, kdezto ten nejvyssi vrchol se jmenuje...Brno

      Vymazat
  3. Byly doby, kdy jsme jezdili se syny po různých krajích. Beskydy byly i rekreačním místem. To se nám ještě šlapalo , v současnosti se už jen můžeme kochat vyprávěním a fotkami druhých. Díky za vzpomínky a hlavně pěkné fotografie.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Beskydy máme velmi rádi, byly také prvním místem, kam jsme s chotí jeli na dovolenou, která byla jakousi opožděnou svatební cestou.
      Kondici zatím ještě máme, ale říkám si, jak ještě dlouho, než přejdeme k vysedávání v parku a krmení ptáčků :).

      Vymazat
  4. Nádherné fotky, pohledy, výhledy. Beskydy bych možná brala víc než nějaký pobyt u moře. Čistý vzduch, navíc lesní, úžasné procházky, krásná krajina. - Vlastně díky těm fotkám jako bych tam tak trochu byla.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Mám to stejně, mě dovolené u moře vůbec nebaví, to je jen schovávání se před pražícím se Sluncem, prokládané občasným koupáním a přemýšlením, kde se najíst. V horách se pročistí hlava a ten pocit, kdy vystoupáme na nějakou kótu, kam se nedá dojet lanovkou či autem, se nedá ničím nahradit.

      Vymazat
  5. Díky za další krásný virtuální výlet!

    OdpovědětVymazat
  6. Kdysi dávno jsem v těchto místech byl, ale vlastně si to už skoro nepamatuji. Pak jsem pro sebe objevil Jeseníky, a Beskydy tak ostrouhaly :-).

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Teď už v turistické rubrice mám skóre Beskydy - Jeseníky 3:3, každé mají své kouzlo, kdysi Beskydy nad Jeseníky výrazně "vyhrávaly" nedotčenou přírodou, proto se sem občas zatoulají i medvědi, kterých se děsím, asi se to ale postupně vyrovnalo.

      Vymazat
  7. Líbí se mi ta fotka (č. 4) s mlhou.
    Úplně z ní cítím ty vlhké kapičky ve vlasech.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Když jsme v takové mlze šli asi hodinu, ani jsme nedoufali, že kromě té vlhkosti a chladu si odneseme něco jiného, ale naštěstí se chvílemi mlha probrala a bylo pak vidět i víc než na 5 metrů.

      Vymazat

Aktuální článek

Dušan Jurkovič - folklorní secese, vila v Brně, rozhledna v Rožnově (a některé další stavby)

Dušan Jurkovič (1868-1947) se narodil na Slovensku ve vesnici Stará Lúka, za vzděláním se však vydal za hranice, studoval gymnázium v maďar...

10 nejčtenějších článků (od 23. 4. 2020)