Dušan Jurkovič - folklorní secese, vila v Brně, rozhledna v Rožnově (a některé další stavby)

Dušan Jurkovič (1868-1947) se narodil na Slovensku ve vesnici Stará Lúka, za vzděláním se však vydal za hranice, studoval gymnázium v maďarské Šoproni a poté průmyslovku ve Vídni, kde později měl možnost se seznámit se secesí, ve vídeňské architektuře ztělesněnou Otto Wagnerem a jeho následovníky, a ze školy si navíc odnesl poučení profesora dějin umění Aloise Riegla, který upozorňoval na kvality lidového umění. Oba vlivy pak propojil v osobitý styl, kterým se proslavil. 

Po návratu z Vídně a krátkém pobytu na Slovensku přesídlil na Moravu a od r. 1899 žil v Brně, kam ho představitelé kulturního života v obdivu nad realizacemi turistické jídelny Libušín a útulny Maměnka (1897-1899) na Pustevnách pozvali k úpravě interiéru dívčí školy Vesna. V Brně se mu zalíbilo, r. 1905 si zde pro svou rodinu postavil vilu a na Slovensko se vrátil až po 20 letech, kdy nedlouho po vzniku Československa dostal nabídku působit ve funkci vládního komisaře Úřadu pro ochranu památek v Bratislavě. Vila je dnes v majetku Moravské galerie a od r. 2011 je zpřístupněna veřejnosti.    

My jsme ji navštívili letos v únoru, proto jsou stromy bez listí. 

Dřevěný nábytek navržený Janem Kotěrou, trámy, malovaný porcelán a barvy materiálů v interiéru ladí podle vkusu architekta.

Socha dudáka je dílem Josefa Pekárka a krb svou dekorativností prostor dotváří.

Stejně tak lustry, gobelíny podle návrhu Rudolfa Schlattauera a obrazy, včetně kopie obrazu Joži Uprky. 

Zdobné jsou také nosné trámy a zábradlí v horním podlaží. 

A takto to vypadá při pohledu shora.

„Věž“ na rohu vily, patrná na prvním a v koláži třetího snímku vlevo, je přístupná z místnosti, kde byla výstavka svítidel.

Jurkovič se podílel i na rekonstrukci interiéru zámku v Novém Městě nad Metují a nábytek z něj a výše zmíněné dívčí školy Vesna je ve vile také k vidění.

V Novém Městě nad Metují mají od Jurkoviče navíc krytý dřevěný most, bohužel jsme o něm nevěděli dříve, při pobytu v Broumově to k němu bylo jen 40 km. Popis s pěknými fotografiemi je např. zde. 

Co nám ale neuniklo při pobytu v Beskydech, je Jurkovičova rozhledna. Jurkovič rozhlednu navrhl ještě před stavbami na Pustevnách v r. 1896 pro kopec v katastru obce Brňov, výletní místo u Valašského Meziřící. Realizace se však nedožil, postavena byla až v r. 2012 a na jiném místě – na Karlově kopci v Rožnově pod Radhoštěm. 

Rozhledna je vysoká 31 m a spotřebováno na ni bylo 200 m krychlových kulatiny.

Vyhlídkám ale nepřálo špatné počasí. 

Z dalších staveb, které slibuje název, jen telegraficky připomenu ty, které už byly blíže představeny v samostatných článcích. Začít můžeme Pustevnami. Zde se nacházejí tři Jurkovičovy stavby – Libušín, Maměnka a Zvonička. Chatu Libušín v r. 2014 zničil požár a v dřívějším článku Beskydy (1) - Pustevny, Radhošť (a dřevěný kostel v Kunčicích pod Ondřejníkem) bylo zachyceno její torzo zakryté provizorní konstrukcí. Dnes je již postavena věrná replika, v celkovém záběru na dalším snímku je uprostřed, vpravo je Maměnka.

Obě chaty ještě samostatně.

V jedné z chat jsme byli na obědě.

Zvonička vedle honosných chat působí hodně skromně.

Na Svatém Hostýně nedaleko impozantní baziliky stojí přístřešky s vyobrazením křížové cesty (blíže v článku Hostýnské vrchy (1) - hřebenová túra na Svatý Hostýn).

Luhačovice se mohou v sousedství lázeňské kolonády pochlubit 4* hotelem Jurkovičův dům. Architekt jej v r. 1902 na lázeňskou budovu s balneoprovozem přestavěl z původního mlýna.

Stylově se vymykající Jurkovičovou stavbou bez dřevěných a folklorních prvků je klasicistická mohyla Milana Rastislava Štefánika na vrchu Bradlo (popsaná v článku Milan Rastislav Štefánik a jeho památníky).

Konečně Jurkovič se také zasloužil o rekonstrukci domů v obci Čičmany, která je od r. 1977 památkovou rezervací lidové architektury (viz Čičmany - perníkové chaloupky pod Strážovskými vrchy).