19. března 2023

Ernst Wiesner - Vila Stiassni (a některé další stavby v Brně)

Ernst Wiesner (1890-1971) patří k nejvýznamnějším brněnským meziválečným architektům funkcionalismu, i když se narodil na Slovensku v Malackách, v jeho 8 letech se ale rodina přestěhovala do Brna. Zůstal zde do r. 1939 a 15.3. (jeden den před vyhlášením Protektorátu Čech a Moravy) z Brna uprchl a přes západní Evropu doputoval do Anglie, kde pak jako architekt působil v Londýně, učil v Oxfordu, od r. 1950 přešel na Školu architektury na Univerzitě v Liverpoolu a v tomto městě strávil zbytek života. V naší literatuře bývá také uváděn jako Arnošt Wiesner, podle prostředí používal obě křestní jména. 

Z velkého počtu realizací jeho návrhů uvedu několik staveb v Brně a největší pozornost věnuji Vile Stiassni. Navštívili jsme ji loni v létě a v bujné vegetaci velké zahrady s rozlohou 32764 m2 (více než 3 hektary) se trochu ztrácela. 






Wiesner vilu postavil v letech 1927-1929 pro židovského textilního průmyslníka Alfreda Stiassni (jde o poněmčelé jméno Šťastných) a jeho manželku Hermine, která rovněž byla židovského původu a pocházela z rodiny severočeských uhlobaronů. V Brně tehdy bylo textilních továren celá řada, městu se proto přezdívalo „moravský Manchester“. Hospodářská krize tomuto odvětví přinesla útlum, na významu získával kovoprůmysl, ale Alfred Stiassni prozíravými investicemi do jiných oblastí průmyslu léta stagnace úspěšně překonal. Rodina se však z vily dlouho netěšila, podobně jako architekt Wiesner před nebezpečím nacismu r. 1938 emigrovala, nejdříve do Londýna a odtud do Kalifornie v USA.






Za protektorátu vilu zabavilo gestapo, v r. 1946 byla převedena pod Krajský národní výbor a využívána byla jako vládní vila, pobýval v ní prezident Edvard Beneš i řada dalších představitelů států z někdejšího „tábora socialismu“ (např. prezident Kuby Fidel Castro, indonéský prezident Sukarno a egyptský prezident Gamál Násir). 

Dnes ji spravuje Národní památkový ústav a od r. 2014 je přístupná jak zahrada, tak interiér vily s výkladem průvodce.  

A tam se nyní můžeme podívat. Ve vstupní hale se schodištěm je vidět okrasný dřevěný strop bez nosné funkce a podlaha z dekorativně kladených parket.



Obrazy manželského páru Alfreda a Hermine Stiassni v jejich pracovnách jsou kopiemi podle historických fotografií a namaloval je Libor Veselý, originály od významného vídeňského portrétisty Heinricha Rauchingera se ztratily. 




Portrét jejich dcerky Susanne v růžových šatech připomíná Velázquezovy obrazy infantky Margarity.



K domácímu muzicírování nechyběl klavír a prvorepublikové melodie se linuly z gramofonu s velkou troubou. 



K chvílím pohody patří také posezení s knihou.



Pokoje dotváří starožitný nábytek.



A také starožitné hodiny, keramika a lustry.





Nakonec ještě náhled do jídelny, obývacího pokoje, ložnice a koupelen.






K sportovnímu vyžití rodina měla tenisový kurt a venkovní bazén.






O dalších vilách jen stručně, nejsou totiž přístupné veřejnosti.

V letech 1919-1922 Wiesner postavil na Údolní 58 pro početnou rodinu židovského velkoobchodníka s uhlím Wilhelma Gutmanna činžovní obytný dům, dnes označovaný jako Gutmannova vila. Pro architekta to byla jedna z prvních realizací a v době, kdy fasády domů bohatých majitelů byly zdobeny tehdy módními secesními ornamentálními prvky, byla naprostou novinkou. 





Obchodní ředitel Telefonní a elektrické společnosti v Brně Willy Leo Stein s manželkou Margarete si u Wiesnera zadali postavení rodinného domu, architekt jej na Barvičově 25 realizoval v letech 1925-1926. Kýlová lamelová střecha Steinova domu prozrazuje inspiraci dílem jiného funkcionalistického architekta Adolfa Loose, s nímž byl Wiesner v kontaktu.



Wiesnera pověřil stavbou rodinného domu také ředitel brněnské pobočky Anglo-československé banky Gustav Haas. Rozložitá Haasova vila stojí na ulici Lipová 43 a postavena byla v letech 1928-1930. Jejím výrazným prvkem jsou otevřené terasy na třech podlažích.





Nedaleko odtud, na ulici Vinařská 38, se nachází Vila Neumark z let 1928–1929. Wiesner ji postavil pro britského honorárního konzula v Brně a podnikatele v textilním průmyslu Waltera V. Neumarka.






Architekt však nenavrhoval jen rodinné domy pro bohatou židovskou klientelu, příkladem je budova někdejší České banky Union z let 1923-1925 na ulici Beethovenova 4, kde od r. 1950 sídlí Český rozhlas Brno. 





Rozlehlý Palác Morava naproti Mahenova divadla, na rohu Malinovského náměstí a ulic Divadelní a Benešova, si u Wiesnera objednala Hermine Stiassni jako obchodní a nájemní dům. Rozestavěný jej ale prodala Moravské zemské životní pojišťovně. Stavba byla zahájena r. 1926 a s přestávkami dokončena až o 10 let později. Pamatuji si, že kdysi v ní kromě obchodu s potravinami bývalo kino Kapitol s posledním promítáním ve 22:15, Roxy bar s varietním programem a striptýzovým představením (žádné jsem ale nenavštívil) a také oděvní sekce Tuzexu.   







A nakonec stavba, která je ve Wiesnerově díle výjimečná, sakrálně-kultovní chrám smrti, brněnské krematorium z let 1926-1929. Několik náhledů jsem již zařadil do článku Až si pro mě přijdou funebráci. Špičaté  travertinové pilíře symbolizují pozůstalé kolem rakve se zesnulým.







Krása budovy s jejím ponurým posláním mě fascinuje, a protože jsem se notně přiblížil konci životní pouti, až se zde nic dalšího neobjeví, už jsem prošel cílem.

29 komentářů:

  1. Uf, teda ta závěrečná věta mě téměř trochu vyděsila. Doufám, že cílová rovinka je ještě pořádně v nedohlednu!

    Krásné vily, jedna víc než druhá. Musím říct, že funkcionalismus se mi osobně zamlouvá nejvíc.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Moje máti bude mít v červnu 94, toho se nedožiju, ale možná je to i dobře, protože kvalita života v takovém věku je hodně snížená.
      Dříve jsem si více cenil secesních staveb a funkcionalistické spíš pomíjel, ale nakonec jsem jim přišel na chuť. Ve zdánlivé jednoduchosti je kouzlo.

      Vymazat
    2. Musím říct, že tuto Tvou odpověď čtu po několikáté a i tak mě stále trochu leká, a upřímně doufám, že ji chápu špatně.

      Vymazat
    3. Před ne tak dávnou dobou jsem si budoucnost také představoval v růžovějších barvách, ale jak zpíval Karel Zich: "není všechno paráda." I Karel Kryl by mohl něco doplnit.

      Vymazat
    4. No, Miloši, musím říct, že jsem se bála na Tvou odpověď podívat a dnešní kliknutí zde vyloženě oddalovala...

      Natrefila jsem na Tebe sice teprve nedávno, ale ráda čtu jak Tvůj blog, tak i Tvé komentáře nejen u mě, ale i jinde na blozích. Za relativně krátkou dobu mám pocit docela velké lidské blízkosti, až mě to samotnou překvapilo. Vždy se těším na Tvé články i komentáře.
      Doufám, že ještě co nejdéle budu moct!

      Vymazat
    5. Díky moc za milý komentář, nominku. Já to mám podobně, ani nevím, kde jsem na Tvůj blog narazil poprvé, bylo to jako najít zrnko zlata v hromadě písku, od té doby nevynechám jediný článek a vždy jsem zvědavý, s čím přijdeš.

      Vymazat
  2. Pekne, zaujal i ten interier a kombinace s brectanem, a ovsem i ty ostatni stavby..I to krematorium je originalni...Skoda ze jsem dosud nemel moznost se v Brne delsi dobu zdtzet

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. O Brnu se pejorativně říká, že je to naše největší vesnice a poslední zatáčka před Vídní, ale těch skrytých krás je zde nepřeberně. A kultura je také skvěla. Nedám na něj dopustit.

      Vymazat
  3. Zajímavé stavby. Musím přiznat, že takové stavby mnohdy obcházíme bez povšimnutí a zájmu a při tom jsou to přímo skvosty. Stačí se zastavit s zahledět na zajímavé tvary a prvky těch budov. Díky za hezké fotografie i článek.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Docela zajímavé je, že krásné vily s výjimkou Tugendhatu jsou soustředěny tak, že je lze obejít v rámci jedné procházky. Kromě vily Stiassni všechny ostatní fotografie jsou ze včerejška.

      Vymazat
  4. Všechno je to krásné, ale mne nejvíc fascinuje ten starý gramofon.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Také mě oslnil, mám i detailní fotku gramofonu, ta trouba je úžasná.

      Vymazat
  5. Vilu Stiasni jsme navštívili a komentovaná prohlídka byla velmi poutavá. Funkcionalismus mne dříve tak nějak míjel, ale dovědět se o něm něco takto naživo mi změnilo úhel pohledu. Osud rodiny včetně všeho služebnictva dokázal vzít za srdce. Krematorium je také úchvatná stavba.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Prodělal jsem úplně stejný vývoj, jak jsem také zmínil v prvním komentáři.

      Vymazat
  6. 11.7. to bude 5 let, co jsem byla na operaci. Vím, jaké má člověk pocity při závažných zdravotních problémech. Napsala jsem tehdy závěť (poprvé v životě) a na blog dala prosbu (jen úzký okruh přátel znal důvod), aby mi lidé drželi palce. Připojila jsem odkazy na 20 mnou oblíbených videí. Některé už na youtube nejsou. Ale to nejúdernější (poslední) dosud ano.
    https://www.axina.cz/blog/3-1-hudba/200-leto-2018.html
    P.S. Doufám, že mi lze věřit, že si nedělám reklamu na blog. Už rok je mimo provoz. Ale doufám, že ne navždy.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky za odkaz, řadu videí z těch 20 ani neznám. Bez poslechu hudby si také život nedovedu představit a v těžkých chvílích je nejlepší vzpruhou. Přeji ti, ať mnoho dalších "pětiletek" bude následovat.

      Vymazat
    2. Přesně před deseti lety jsem to měla podobně, strašně jsem se bála, ne o sebe, ale o to, že tu nechám dva malé kluky a manžela. Před operací jsem napsala závěť a dlouhý manuál pro manžela - denní režim, platby, prohlídky u lékařů... Tenkrát jsem se svěřila i na blogu a ta hřejivá slova ostatním mi neuvěřitelně pomohla.

      Vymazat
    3. V mladém věku by to byla katastrofa, v mém případě, kdy oba synové jsou zajištění (věnovali jsme jim byty a přivedli ke vzdělání), už o nic nejde, přemýšlím jen, komu bych měl odkázat knihy, které jsem za všechny roky nashromáždil :).

      Vymazat
  7. Vila Stiassni si zahrála v seriálu Bohéma vilu Vlasty Buriana. Už jednou jsem zmiňovala, že Brno má mnohem víc funkcionalistických staveb než Praha, a je skvělou učebnicí prvorepublikové architektury.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. O tom jsem si jen přečetl, ale seriál jsem neviděl, původně jsem to také chtěl zmínit, ale pak jsem na to při přehrabování fotografiemi a rozhodování, co zařadit a co ne, nakonec zapomněl.
      Navíc se zde natáčel film o prvorepublikové filmové hvězdě Lídě Baarové.

      Vymazat
  8. Miloši, moc děkuji za báječnou exkurzi po stavbách architekta Wiesnera. Přiznám se, že znám jen palác Morava a bohužel i krematorium, kam několikrát zavítali. I když to vždy byla smutná záležitost, stavba je to úžasná.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Wiesnerových staveb v Brně je ještě víc, tyto se mně však líbí nejvíc. Jednu, Münzovu vilu, bohužel vlastníci (či noví majitelé) nechali zbořit.
      Krematorium je působivé i zevnitř a má krásnou akustiku, tam jsem se ale samozřejmě nikdy neodvážil fotografovat a zřejmě to ani není povoleno. Na poslední rozloučení s tchýní jsem vybíral hudbu a v té atmosféře nám šel mráz po zádech.

      Vymazat
    2. Teď jsem našel, že Münzova vila byla zbořena, příčinou byla ale špatná statika, nový majitel pak nechal postavit její repliku https://cs.wikipedia.org/wiki/M%C3%BCnzova_vila

      Vymazat
  9. Zvláštní stavby, díky za virtuální prohlídku!
    Doufám, že konec tvé životní pouti ještě zdaleka nenastal.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Také děkuji, za vlídný komentář k tématu článku i zdraví.

      Vymazat
  10. Je objevné kombinovat striptýzový podnik s oděvním zařízením :-). Viděl jsem kdysi velmi zajímavý televizní dokument o brněnských vilách, pamatuji se na něj jen mlhavě, ale myslím, že měl velmi podobný program jako teď tvůj článek. Do vily Stiassni bych se někdy rád podíval, chtěl bych si letos někdy udělat "brněnský víkend". Ale - to samé jsem chtěl podniknout už loni a předloni a zatím se mi to nepovedlo.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Pokud by se tam dalo koupit erotické prádlo, doplňovalo by se to dobře :). V tom Tuzexu jsem si několikrát koupil od snědých spoluobčanů bony a za ně pak jemné manšestrové rifle, to byly tehdy mé nejoblíbenější kalhoty, naopak nikdy jsem neměl džíny, protože vědomí toho, že původně byly navrženy jako pracovní oděv pro trestance v amerických věznicích, mně je dokonalo znechutilo.
      Škoda že se na TV nedívám, zajímalo by mě, jak tam Wiesnera přiblížili.

      Vymazat
  11. To je nádhera! Zraje ve mně myšlenka na tour po Brně!

    OdpovědětVymazat

Aktuální článek

Nikola Tesla - geniální vynálezce a špatný obchodník (+ památník u Niagarských vodopádů)

Původem chorvatský rodák Nikola Tesla (1856-1943) je zřejmě největším vynálezcem všech dob, obdiv k němu však neměl dlouhého trvání a nakon...

10 nejčtenějších článků (od 23. 4. 2020)