Vlasta Redl a Janek Ledecký - Bučovice 25. května 2024 (i jinde)

V Bučovicích se po loňské dvoudenní hudební akci s hlavními hvězdami Jiřím Kornem a Richardem Müllerem v podobném termínu na konci května konal její další ročník, tentokrát měl vrchol ve vystoupení Vlasty Redla a Janka Ledeckého.

Oba znám od 80. let, Vlastu Redla jako kytaristu, zpěváka a skladatele zlínské folkrockové skupiny AG Flek a Janka Ledeckého jako zpěváka a skladatele skupiny Žentour. Nepatřili mezi mé nejoblíbenější, protože vrchol pro mě vždy představovaly brněnské skupiny Synkopy 61, Progress Organization/Progres 2 a Futurum (a také z rubriky Hudba je to vidět), ale na koncertu jsem obě skupiny viděl a jejich první LP desku si koupil. 

Jejich repertoár se samozřejmě za ty roky proměnil a zvláště ten Redlův znám velmi málo, i když jsem ho viděl ještě 3krát, protože jako kdyby hrál pořád něco nového, proto sem kromě fotografií z koncertu vložím i odkazy na některé starší skladby, které se mně nejvíce líbily, i když je už na koncertech neuslyšíme, a něco málo z novějších.   

Začnu skladbou Carpe Diem (význam tohoto latinského sousloví je „užívej dne“) z LP desky … dohrála hudba, kterou AG Flek v r. 1988 vydal jako první. K písni Redl složil melodii a společně s Ivo Viktorinem napsal text, nazpíval ji a na klávesy hrál Viktorin a Redl se v závěru blýskl pěkným kytarovým sólem. 

Na YouTube je k poslechu živé provedení z pozdější doby v pozměněné sestavě, kde Redl již zpívá a místo kytary hraje na klávesy (na současných koncertech oba nástroje střídá), Viktorin zde chybí a jedné z kytar se chopil Radek Pastrňák, známý hlavně v 90. letech oblíbené skupiny Buty. Ale přiznám se, že původní nahrávka se mně líbí mnohem více. 

V AG Fleku nejdříve zpívala Blanka Táborská, na zmíněném albu ale žádnou píseň nemá, už ve skupině nepůsobila, po dlouhých letech se však znovu na čas sešli, tentokrát pro změnu chyběl Redl a Viktorin místo kláves hrál na kytaru (při hře seděl, stojící kytarista je Karel Markytán). A ze svých začátků připomněli píseň Blázni umírají nadvakrát.  

Redl určitý čas vystupoval sám jako folkař a z té doby rád poslouchám Montér blues (Na krásné modré kytaře), video je z r. 1999. 

Některé Redlovy písně znějí jako převzaté lidovky, přitom je složil sám.  Nejznámější jsou Sbohem galánečko a Husličky.

 

Neustálé hledání Redla přivedlo k sestavení skupiny Každý den jinak, což dobře symbolizuje jeho nekončící změny v repertoáru. Na YouTube je sestřih z koncertu v Lucerně v r. 2006, v němž stojí za to si poslechnout i úvodní slovo skvělého (a bohužel již nežijícího) hudebního publicisty Jiřího Černého. Šíři svého záběru zde Redl předvedl v hardrockovém spojení s virtuózním kytaristou Michalem Pavlíčkem (ve videu v čase od 34:30 do 38:20)

V r. 2020 jsem Vlastu Redla viděl zase úplně jinak – společně s Jiřím Pavlicou a Hradišťanem, a také v Bučovicích, tehdy ještě platila covidová opatření a Redl (na rozdíl od ostatních hudebníků) celý koncert odehrál a odzpíval v respirátoru. Pro představu zařadím nejznámější Pavlicovu píseň Modlitba za vodu (i když jsem ji na YouTube nenašel ve společném vystoupení s Redlem), kterou složil na text brněnského básníka Jana Skácela. 

V závěru zazněly výše zmíněné Husličky a jedna rockově znějící skladba, jejíž název ale bohužel neznám. Redl v duchu svých neustálých změn a názvu skupiny Každý den jinak se s diváky rozloučil slovy, že dnes jim hrála Bučovjanka :).  

Ještě doplním, že v současné sestavě Redlovy doprovodné skupiny jsou dva známí hudebníci – klávesista Borek Nedorost, který nějakou dobu, když ze skupiny Progres 2 odešel Roman Dragoun a pak i Milan Nytra, je v ní nahradil, druhým je saxofonista, flétnista a studiový hráč Michal Žáček, vystupující mimo jiné se slovenskými umělci Peterem Lipou, Janou Kirschner a v kapele Richarda Müllera, s nímž si ho už ze 2 koncertů pamatuji.

  ***

Janka Ledeckého jsem viděl se Žentourem, když v něm na bicí hrál David Koller, oba však ze skupiny po několika málo letech odešli, Ledecký na sólovou dráhu a Koller se realizoval ve skupině Lucie. Ledeckého skladby jsou dost vlezlé a názvy či slogany z nich asi slyšel každý, např. proklínám tvoje ústa, všechno bude fajn, sliby se maj plnit nejen o Vánocích, na ptáky jsme krátký, promilujem celou noc, budu všechno, co si budeš přát, … Když jsem je slyšel v autorádiu, většinou jsem hned přeladil na jinou stanici, ale úplnou náhodou jsme si při pobytu v Karlových Varech v r. 2021 všimli, že Ledecký tam u hotelu Thermal vystupuje se skupinou a docela jsem užasl, jak od popu dokázal přejít k rockového projevu a zahrát i pěkná kytarová sóla. Obdivuhodné je i to, jak z vydělaných peněz (zvláště za muzikály) dokázal podporovat svou dceru Ester, která je již trojnásobnou olympijskou vítězkou (2krát na snowboardu a jednou ve sjezdu).     

Z jeho koncertu v Bučovicích můžu přiblížit víc, protože uvedl řadu známých písní.

První byla Právě teď    

A druhou byla ta, která mě hned jako rocková skladba s kytarovými sóly zaujala v Karlových Varech – Tak mi dej křídla

Další byla mně neznámá z Ledeckého muzikálu Hamlet, který měl po 21 letech derniéru a v němž mimo jiné zpívali Petr Muk a Josef Laufer. 

Ledecký (podobně jako Redl) písně uváděl, k další rock’n’rollové řekl, že si původně nedovedl představit jejich provedení s českým textem a když takové pokusy v rádiu slyšel, jen ho to utvrdilo, ale přišel Ondřej Hejma, bratři Tesaříci (Yo Yo Band), Krausberry, Bluesberry a ten, který měl nejdelší vlasy – Ivan Hlas – a změnil názor. Od Ivana Hlase také jednu píseň do koncertu zařadil.   

A pak přišly ty mnou nemilované Všechno bude fajn, Proklínám a Budu všechno, co si budeš přát. 

Ledecký sledoval Redlův koncert pod pódiem a protože Redl v jedné souvislosti zmínil Věru Špinarovou, sám pak přidal svůj zážitek. Do Prahy přijel slavný skladatel filmové hudby Enrico Morricone a když mu pustili jeho instrumentální melodii k filmu Tenkrát na Západě otextovanou a nazpívanou Věrou Špinarovou, projevil přání, aby ji na jeho koncertu zazpívala. Jenže zpěvačka byla v Ostravě, měla něco rozdělaného na zahradě a neměla čas. Když ji však Ledecký zavolal, že by se její hlas hodil k jedné jeho písni, vyšla mu vstříc a na koncert dorazila.

Jedna skladba zazněla anglicky – Come Together od Beatles z jejich posledního alba Abbey Road z r. 1969, nazpívaná Johnem Lennonem. (Snad odkaz na originální nahrávku záhy nepřestane být funkční, jak se to u Beatles často děje.) 

Na ptáky jsme krátký a Nedotýkejte se andělů moc nemusím, proto jen odkaz v textu.

Zpěvák doporučil divákům, aby dodržovali pitný režim a k tomu doplnil píseň Žízeň velká jak Amerika.

Nakonec se zeptal, kdo je schopen vydržet celou noc. Když se sborově přidali snad všichni, následovala píseň Promilujem celou noc. 

Druhým a posledním přídavkem byla píseň Jenom láska nás drží nad vodou. Video je staré 7 let a ve skupině je teď jiný baskytarista a navíc hráč na klávesy, harmoniku a saxofon. Dvě sličné sborové zpěvačky Ledeckého doprovázejí i teď, myslím ale, že jiné než ve videu. I zde se Ledecký ukazuje jako sólový kytarista. A úplně stejně jako v něm bučovický koncert končil – představováním a odchody členů skupiny, až jako poslední odešel i Ledecký.