V Bučovicích se po loňské dvoudenní hudební akci s hlavními hvězdami Jiřím Kornem a Richardem Müllerem v podobném termínu na konci května konal její další ročník, tentokrát měl vrchol ve vystoupení Vlasty Redla a Janka Ledeckého.
Oba znám od 80. let, Vlastu Redla jako kytaristu, zpěváka a skladatele zlínské folkrockové skupiny AG Flek a Janka Ledeckého jako zpěváka a skladatele skupiny Žentour. Nepatřili mezi mé nejoblíbenější, protože vrchol pro mě vždy představovaly brněnské skupiny Synkopy 61, Progress Organization/Progres 2 a Futurum (a také z rubriky Hudba je to vidět), ale na koncertu jsem obě skupiny viděl a jejich první LP desku si koupil.
Jejich repertoár se samozřejmě za ty roky proměnil a zvláště ten Redlův znám velmi málo, i když jsem ho viděl ještě 3krát, protože jako kdyby hrál pořád něco nového, proto sem kromě fotografií z koncertu vložím i odkazy na některé starší skladby, které se mně nejvíce líbily, i když je už na koncertech neuslyšíme, a něco málo z novějších.
Začnu skladbou Carpe Diem (význam tohoto latinského sousloví je „užívej dne“) z LP desky … dohrála hudba, kterou AG Flek v r. 1988 vydal jako první. K písni Redl složil melodii a společně s Ivo Viktorinem napsal text, nazpíval ji a na klávesy hrál Viktorin a Redl se v závěru blýskl pěkným kytarovým sólem.
Na YouTube je k poslechu živé provedení z pozdější doby v pozměněné sestavě, kde Redl již zpívá a místo kytary hraje na klávesy (na současných koncertech oba nástroje střídá), Viktorin zde chybí a jedné z kytar se chopil Radek Pastrňák, známý hlavně v 90. letech oblíbené skupiny Buty. Ale přiznám se, že původní nahrávka se mně líbí mnohem více.
V AG Fleku nejdříve zpívala Blanka Táborská, na zmíněném albu ale žádnou píseň nemá, už ve skupině nepůsobila, po dlouhých letech se však znovu na čas sešli, tentokrát pro změnu chyběl Redl a Viktorin místo kláves hrál na kytaru (při hře seděl, stojící kytarista je Karel Markytán). A ze svých začátků připomněli píseň Blázni umírají nadvakrát.
Redl určitý čas vystupoval sám jako folkař a z té doby rád poslouchám Montér blues (Na krásné modré kytaře), video je z r. 1999.
Některé Redlovy písně znějí jako převzaté lidovky, přitom je složil sám. Nejznámější jsou Sbohem galánečko a Husličky.
Neustálé hledání Redla přivedlo k sestavení skupiny Každý den jinak, což dobře symbolizuje jeho nekončící změny v repertoáru. Na YouTube je sestřih z koncertu v Lucerně v r. 2006, v němž stojí za to si poslechnout i úvodní slovo skvělého (a bohužel již nežijícího) hudebního publicisty Jiřího Černého. Šíři svého záběru zde Redl předvedl v hardrockovém spojení s virtuózním kytaristou Michalem Pavlíčkem (ve videu v čase od 34:30 do 38:20)
V r. 2020 jsem Vlastu Redla viděl zase úplně jinak – společně s Jiřím Pavlicou a Hradišťanem, a také v Bučovicích, tehdy ještě platila covidová opatření a Redl (na rozdíl od ostatních hudebníků) celý koncert odehrál a odzpíval v respirátoru. Pro představu zařadím nejznámější Pavlicovu píseň Modlitba za vodu (i když jsem ji na YouTube nenašel ve společném vystoupení s Redlem), kterou složil na text brněnského básníka Jana Skácela.
V závěru zazněly výše zmíněné Husličky a jedna rockově znějící skladba, jejíž název ale bohužel neznám. Redl v duchu svých neustálých změn a názvu skupiny Každý den jinak se s diváky rozloučil slovy, že dnes jim hrála Bučovjanka :).
Ještě doplním, že v současné sestavě Redlovy doprovodné skupiny jsou dva známí hudebníci – klávesista Borek Nedorost, který nějakou dobu, když ze skupiny Progres 2 odešel Roman Dragoun a pak i Milan Nytra, je v ní nahradil, druhým je saxofonista, flétnista a studiový hráč Michal Žáček, vystupující mimo jiné se slovenskými umělci Peterem Lipou, Janou Kirschner a v kapele Richarda Müllera, s nímž si ho už ze 2 koncertů pamatuji.
***
Janka Ledeckého jsem viděl se Žentourem, když v něm na bicí hrál David Koller, oba však ze skupiny po několika málo letech odešli, Ledecký na sólovou dráhu a Koller se realizoval ve skupině Lucie. Ledeckého skladby jsou dost vlezlé a názvy či slogany z nich asi slyšel každý, např. proklínám tvoje ústa, všechno bude fajn, sliby se maj plnit nejen o Vánocích, na ptáky jsme krátký, promilujem celou noc, budu všechno, co si budeš přát, … Když jsem je slyšel v autorádiu, většinou jsem hned přeladil na jinou stanici, ale úplnou náhodou jsme si při pobytu v Karlových Varech v r. 2021 všimli, že Ledecký tam u hotelu Thermal vystupuje se skupinou a docela jsem užasl, jak od popu dokázal přejít k rockového projevu a zahrát i pěkná kytarová sóla. Obdivuhodné je i to, jak z vydělaných peněz (zvláště za muzikály) dokázal podporovat svou dceru Ester, která je již trojnásobnou olympijskou vítězkou (2krát na snowboardu a jednou ve sjezdu).
Z jeho koncertu v Bučovicích můžu přiblížit víc, protože uvedl řadu známých písní.
První byla Právě teď
A druhou byla ta, která mě hned jako rocková skladba s kytarovými sóly zaujala v Karlových Varech – Tak mi dej křídla
Další byla mně neznámá z Ledeckého muzikálu Hamlet, který měl po 21 letech derniéru a v němž mimo jiné zpívali Petr Muk a Josef Laufer.
Ledecký (podobně jako Redl) písně uváděl, k další rock’n’rollové řekl, že si původně nedovedl představit jejich provedení s českým textem a když takové pokusy v rádiu slyšel, jen ho to utvrdilo, ale přišel Ondřej Hejma, bratři Tesaříci (Yo Yo Band), Krausberry, Bluesberry a ten, který měl nejdelší vlasy – Ivan Hlas – a změnil názor. Od Ivana Hlase také jednu píseň do koncertu zařadil.
A pak přišly ty mnou nemilované Všechno bude fajn, Proklínám a Budu všechno, co si budeš přát.
Ledecký sledoval Redlův koncert pod pódiem a protože Redl v jedné souvislosti zmínil Věru Špinarovou, sám pak přidal svůj zážitek. Do Prahy přijel slavný skladatel filmové hudby Enrico Morricone a když mu pustili jeho instrumentální melodii k filmu Tenkrát na Západě otextovanou a nazpívanou Věrou Špinarovou, projevil přání, aby ji na jeho koncertu zazpívala. Jenže zpěvačka byla v Ostravě, měla něco rozdělaného na zahradě a neměla čas. Když ji však Ledecký zavolal, že by se její hlas hodil k jedné jeho písni, vyšla mu vstříc a na koncert dorazila.
Jedna skladba zazněla anglicky – Come Together od Beatles z jejich posledního alba Abbey Road z r. 1969, nazpívaná Johnem Lennonem. (Snad odkaz na originální nahrávku záhy nepřestane být funkční, jak se to u Beatles často děje.)
Na ptáky jsme krátký a Nedotýkejte se andělů moc nemusím, proto jen odkaz v textu.
Zpěvák doporučil divákům, aby dodržovali pitný režim a k tomu doplnil píseň Žízeň velká jak Amerika.
Nakonec se zeptal, kdo je schopen vydržet celou noc. Když se sborově přidali snad všichni, následovala píseň Promilujem celou noc.
Druhým a posledním přídavkem byla píseň Jenom láska nás drží nad vodou. Video je staré 7 let a ve skupině je teď jiný baskytarista a navíc hráč na klávesy, harmoniku a saxofon. Dvě sličné sborové zpěvačky Ledeckého doprovázejí i teď, myslím ale, že jiné než ve videu. I zde se Ledecký ukazuje jako sólový kytarista. A úplně stejně jako v něm bučovický koncert končil – představováním a odchody členů skupiny, až jako poslední odešel i Ledecký.
Hudba hned po ránu mi přišla vhod. Venku je opravdu nevlídno, chce to trochu vzpruhy.
OdpovědětVymazatJá poslouchám každý den nejméně půlhodiny (spíš hodinu) nějakou hudbu ze souborů mých oblíbených odkazů na YouTube, krátká videa mně vyhovují, protože na sledování filmu bych většinou neměl trpělivost, proto se také vůbec nedívám na televizi. Hudba je lék, jak zpívala dnes už zapadlá skupina Lunetic :).
VymazatOba dva interprety můžu. I když mám také určité vyhraněné oblíbence, dávám šanci i jiné hudbě a nakonec zjišťuju že se přesunula do ranku oblíbenců. U Ledeckého navíc je přidaná hodnota že je to krásnej chlap kterej věkem jen získává. Jako víno.
OdpovědětVymazatJsem už také mnohem tolerantnější, ale na folklórní slavnosti ve Strážnici by mě nikdo nedostal a na koncerty našich popových hvězd (jako Lucie Bílá) bych nešel, ani kdyby byl vstup zadarmo :).
VymazatLedecký mě hodně překvapil, jak umí "přitvrdit", a opravdu vypadá k světu, štíhlý jako za mlada a mírně prošedivělé vlasy, které si zpočátku barvil, mu také sluší.
Tak Strážnice a podobné akce jsou i pro mě brrrr. Ale musím říct, že když jsme byli na Staré poště na jedné akci a byli jsme u cimbálovky naživo, tak to bylo docela fajn. A souhlas, na mainstreamové umělce bych taky nešla.
VymazatJá nesnáším to juchání a zpěv, kdy jednu slabiku vydrží 20 vteřin, např. "vínečko bííííílééééééé".
VymazatTak tyto zpěváky já můžu. Písničky od obou se dobře poslouchají. Na koncert Janka Ledeckého vzpomínám s obdivem, kdy u nás hrál na "Mikulášské slavnosti" při -5°C v rukavicích s ustřiženými špičkami, přesto bezchybně. Měli sice na pódiu "Sahary", ale koncert odehrál s odzpíval dokonale. Obdivovali jsme i jeho kapelu. Všichni byli v tom mrazu super.
OdpovědětVymazatJednou kolem Vánoc jsem zažil Ledeckého vystupovat s kytarou v brněnské nákupní galerii Vaňkovka, kdy tam také lidi chodili v kabátech, a přestože prostor je asi trochu vytápěný, zrovna teplo tam nebylo. Asi je jako člověk sportovně založený vytrénovaný na nekomfortní podmínky :).
VymazatLoni válel Vlasta Redl na festaku ve Všeticich v Posázaví
OdpovědětVymazatOn je schopen vystupovat prakticky všude, snad jen na festivalu dechovky si ho neumím představit :).
Vymazat