28. října 2024

Brusel (3) - Bazilika Sacré-Cœur

Bazilika Sacré-Cœur (Nejsvětějšího Srdce Ježíšova) je zdaleka viditelnou dominantou vrchu Montmartre v Paříži, ale stejnojmennou bazilikou (plným názvem La Basilique Nationale du Sacré-Cœur/The National Basilica of the Sacred Heart) se může pochlubit i Brusel. Uvádí se i pod zkráceným názvem Basilique de Koekelberg (Koekelberg Basilica) podle vrchu, na němž stojí. Zatímco běloskvoucí pařížská stavba je eklektickým spojením byzantského a románského slohu, bruselská bazilika v hnědé se zelenými střechami je reprezentantem slohu art deco, který je charakteristický dekorativností, od tvarově bohaté secese a jejích vlnících se křivek se však odlišuje pevnými liniemi, částečně totiž byl ovlivněn i kubismem a futurismem. 





V českých textech dostupných na webu se opakuje informace, že bazilika v Bruselu je dokonce největší budovou v tomto slohu, to však není přesné, protože nejvyšší stavbou ve slohu art deco je 318 m vysoký mrakodrap Chrysler Building v New Yorku z r. 1930 (na dalším snímku z Empire State Building je vidět jeho ozdobná špice), ve své době nejvyšší budova na světě. 



Bruselská bazilika by mohla být největší snad svou zastavěnou plochou, vnější rozměry jsou 167 m na délku a 107 m na šířku, vysoká je 89 m. Kupole má průměr 33 m a interiér pojme 2000 návštěvníků.   



Belgie dnešní státní uspořádání federativní konstituční monarchie s parlamentním systémem získala v r. 1830 oddělením od Spojeného království nizozemského a při příležitosti 75. výročí v r. 1905 král Leopold II. Belgický položil základní kámen baziliky. Podle původního projektu bazilika měla být v novogotickém slohu se špičatými věžemi. Z nedostatku financí výstavba vázla a po 1. světové válce byly hotovy jen základy. R. 1919 byl přijat nový projekt od gentského architekta Alberta van Huffela ve stylu art deco inspirovaném novobyzantskou architekturou. Po mnoha peripetiích byla dokončena až v r. 1970.



Následují náhledy do interiéru. Oltář, liturgický nábytek a kříž v chóru jsou dílem sochaře Jacquese Dieudonného.






Vitráže s výjevy ze života Ježíše Krista namalovali Anto Carte a Ri Coëme. 








V kostele se také nacházejí obrazy, kresby a rytiny, ale nepodařilo se mně zjistit jejich názvy.  





Interiér je značně členitý a liší se i jeho vybavení. 







A takto vypadá strop.





V bazilice je možné si zakoupit vstupenku k výstupu nad střechu do ochozu pod kupolí, odkud je panoramatický výhled na Brusel. Mezi štíhlými věžemi je průhled na Alžbětin park (Elisabeth Park) a v pozadí na výškové budovy.






Zeleně je zde překvapivě dost. 









A nechybí ani v části s administrativními budovami.



V tomto směru jsou vidět dvě třídy jak podle pravítka, připomínající Champs-Élysées v Paříži.  



A nakonec snímek, kde vlevo v pozadí se vyjímá Atomium




11 komentářů:

  1. Nádherné. Překvapil mne interiér baziliky. Kradne fotky a zarovnání výškových staveb.

    OdpovědětVymazat
  2. To je nádhera. děkuji za úžasnou podívanou. Moc krásně nafoceno.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Proto tvým fotkám je to jen slabý odvar, fotím už také dost dlouho jen mobilem a kvalitní fotoaparát jsem nikdy neměl.

      Vymazat
  3. Miloši, u tebe vždy žasnu, co toho víš k uvedenému objektu. Já si na tuto stavbu z Bruselu ani moc nepamatuji, i když jsme tam byli, ale mám štěstí a můžu se u tebe kdykoli podívat.Jiřina z N.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jednak si v zahraničí vždy kupuji kvalitní průvodce, pátrám v anglicky psaných zdrojích n webu a v mobilu také dost využívám aplikaci Lens, která mně téměř vždy umožní k mým záběrům neznámých obrazů či budov najít www stránku, kde se k tomu něco píše. Vždy se ale snažím to popsat vlastními slovy.

      Vymazat
  4. Bruselská bazilika Sacré-Coeur na mne (hlavně uvnitř) působí takovým rozpačitým dojmem. Hodně členitý a rozmanitý interiér, jako kdyby se architekt nemohl rozhodnout pro jednotnou koncepci. Mám asociaci na EU. Záměr projektu ambiciózní, fungování a výsledky práce diskutabilní, občas nepodařené. Je zajímavé, že Evropská komise i Rada Evropské unie sídlí rovněž v Bruselu.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. S prvním odstavcem souzním na 100 %. K Bruselu jsem také začal v úvodu začal psát něco negativního, ale pak jsem to raději vymazal, město a jeho památky za byrokracii EU nemohou :).

      Vymazat
  5. Sympatický kostel, když jsem tam byl na zájezdu, zdálo se mi to tam tmavě, zde to tak nepůsobí

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Asi také záleží na počasí a denní době, složité je to ve Švýcarsku, Norsku a třeba v Londýně, kde hodně prší a jsou tam mlhy.

      Vymazat
  6. Také mně připadá zvláštní tím, že nemá jednotný styl.

    OdpovědětVymazat

Aktuální článek

Anton Pavlovič Čechov - <i>Racek</i> v Mahenově divadle

Z nejznámějších dokončených divadelních her A. P. Čechova (1860-1904) po Višňovém sadu (1904), Strýčku Váňovi (1899) a Třech sestrách (19...

10 nejčtenějších článků (od 23. 4. 2020)