Graz (2) - moderní architektura na řece Mur

Graz je klidné město se střídmou historickou částí, kterému chybí velkolepá katedrála, císařský palác, vítězný oblouk, a nenajdeme zde ani typické prvky větších měst, jakou jsou mrakodrapy, velké mosty nebo široké bulváry. V letním období je však ve městě živo dlouho do noci, v centru je otevřeno velké množství zahradních restaurací a zdá se, že většina studentů z místních univerzit i značná část usedlíků a turistů se do nich nastěhovala.

Do poklidného života vnesl vzruch rok 2003, kdy Graz byl vyhlášen hlavním městem evropské kultury. Přisouzení této role má pro každé město, které ji získalo, velký význam, a to nejen v tom, že se zde konají kulturní akce (koncerty, výstavy), ale pro zvýšení prestiže pořádajících zemí je jimi (a také Evropskou unií) finančně podporováno. Od nás jí zatím byla poctěna jen Praha v r. 2000 a pro rok 2015 ji v soutěži s Ostravou a Hradcem Králové vyhrála Plzeň.

Graz svůj "rok slávy" využil nadmíru dobře. K této akci byly ve městě postaveny dvě zajímavé stavby moderní architektury, které se vedle Hodinové věže staly jeho novodobými symboly. Obě se nachází v těsném sousedství centra a jsou (stejně jako náměstí s radnicí) dobře viditelné ze Schlossbergu.

První z nich, Murinsel, postavil architekt Vito Acconci z New Yorku a tvoří umělý ostrůvek na řece Mur, propojený dvěma rampami s jejími břehy, a má podobu napůl otevřené mušle, v jejíž zastřešené části je restaurace a kavárna a otevřenou část tvoří menší amfiteátr pro letní divadelní a koncertní program. Působivě vypadá zejména při nočním nasvícení modrými reflektory.

Druhou, a ještě výraznější moderní stavbou, je extravagantní budova ve tvaru bubliny s mnoha "výrůstky", připomínající zašpuntovaná hrdla lahví. Slouží jako Dům umění (Kunsthaus) a je dílem anglických architektů Petera Cooka a Colina Fourniera. Umístění stavby bylo předmětem vzrušených diskusí a radnice k němu dokonce uspořádala referendum. Výsledné umístění Domu umění je určitým kompromisem, byl postaven na protilehlém břehu řeky, než je centrum, avšak v jeho relativní blízkosti. Obyvatelé Grazu si nakonec na tohoto vetřelce zvykli a vymysleli mu laskavou přezdívku friendly alien (přátelský mimozemšťan).

Jan Gossaert's Renaissance

V loňském roce (23. února 2011 - 30. května 2011) se v National Gallery v Londýně konala výstava "Jan Gossaert's Renaissance". Co o ní tehdy napsal - přibližně, jedná se o volný překlad - Jonathan Jones, je zajímavé i dnes, protože autor Gossaertovo dílo zkoumá ve vztahu k jiným umělcům a současně se blíže zabývá uměleckým směrem renesance.
Zuzana

Ve Vlámsku v 15. století malíři pozdního středověku prováděli zázraky, které jistým způsobem zanechaly jejich italské současníky daleko vzadu. Nabízeli mikroskopicky přesné obrazy měst a interiérů a objevovali magiku lidských povah v realistických portrétech. Takže proč vlastně nejsou před fascinujícím obrazem 'Madonna of Chancellor Rolin' od Van Eycka tak velké fronty jako před obrazem 'Mona Lisa'?

Jeví se to jako obzvláště podivné, když zvážíte práci Jana Gossaerta (1478-1532), jednoho z prvních vlámských umělců, který navštívil Řím a ujal se velké výzvy - malby klasické nahoty. Začal kariéru v době, kdy Michelangelo odhaloval Davida, ale dal v malbě vznešenému lidskému tělu rozdováděnou, rozpustilou finesu. Na této výstavě všude vidíte severní gotické tendence, Gossaertovu zálibu v bohatém tvarování architektonických forem a luxusních drapérií proplétaných s renesanční vášní pro lidské proporce, řecké mýty a kresbu, kterou se naučil, když cestoval do Říma a skicoval tam antické sochy.

Výstava se jmenuje "Jan Gossaert's Renaissance" a tento název nás přímo vyzývá, abychom se zamýšleli nad otázkami, co byla renesance a co znamenala pro Gossaerta? Není na ně lehká odpověď. Renesance začala jako hnutí italských intelektuálů k znovuobjevení skutečného významu a hodnot řecké a římské civilizace. Nicméně, jak tato výstava prozrazuje, v začátcích r. 1500 se renesance šířila daleko za italské hranice a jak se stěhovala dál, měnila se. Zahrnuje nádherné práce Albrechta Dürera a Jacopo de' Barbari a samozřejmě také Gossaerta a ukazuje, jak klasický ideál mutoval a křížil se spíše lidovými nápady, když překročil Alpy. Je tam Dürerova hrůzostrašná grafika, která využívá konvence nové renesance pokud jde o nahotu a portrétuje sabat čarodějnic, tkajících svá kouzla, zatímco ve dveřích se šklebí jejich mistr - sám ďábel.

Gossaert byl fixován na obraz Adama a Evy; prozkoumával tak nahotu v intenzivně křesťanských kulturách severu, kde ženy pořád oblékaly plachetky či závoje a Martin Luther zápasil se svým svědomím. Inspirován Dürerovymi úžasnými kresbami, grafikami a malbami Adama a Evy - které jsou rovněž na výstavě - měl z těch rajských těl sofistikované, uvolněné potěšení.

Gossaert je neuvěřitelně efektní, okázalý malíř, perfektní sensuál, jehož největší talent spočívá ve hře s možnostmi nahých forem. V jedné z jeho kreseb Eva nabízí Adamovi jablko, jenže nikoliv jako nesmělý návrh, nýbrž ve vášnivém objetí, které zcela evidentně vede k hříšnému, sexuálnímu zážitku. Poklesek jako milostná předehra. A ani neomezuje svůj erotismus na Rajskou zahradu. V malých malbách, které dělal pro svého zaměstnavatele, eroticky odvázaného Philip of Burgundy, jeví neskrývané potěšení z lascívnosti pohanských řecko-římských mýtů. Maluje Venuši nahou - až na krásné šperky a čelenku, ozdoby, zdůrazňující bezbožnost až rouhavou.

Výstava je kabinet kuriozit. Gossaert je téměř 'warholovský' (dle Jonese), ve své fascinaci povrchem - nádherný pozorovatel hmotného světa, jenž váhá jít dál (za ten hmotný svět). I jeho portréty jsou spíš senzuální studie tváří než hluboké studie charakteru. Portréty jsou plné fascinující koncentrace na smetanovou pleť, jemné zákruty v rysech a zářivé oči portrétovaných osob. Jako kdyby je studoval coby fyziognomické vzorky. I jeho náboženské malby - ze všech je uveden příklad St Luke - patron umělců a jeho skvostný obraz Adoration of the Magi - jsou opulentní hody povrchového efektu. Jeho práce balancují napětí mezi vizionářským zjevením a realismem, návrhem a barvou, malbou a sochou a ukazují dvojznačnost jeho světa - na hrotu středověku a modernosti. V "Gossaert's Renaissance" je klasický ideál vždycky hravě zapojen do chaotického, ba i nemravného života.

Cítíte, že by bylo moc příjemné se s Gossaertem potkat a pohovořit: dobrý učitel, někdo, kdo si rád dá skleničku dobrého moku a prohodí i uslyší nějaký ten vtípek - opravdu renesanční člověk.

Graz (1) - historická část

Graz (Štýrský Hradec) je hlavním městem Štýrska a v Rakousku svou velikostí a počtem obyvatel (asi 280 tisíc) soutěží se Salzburgem, Innsbruckem a Linzem o druhé místo za Vídní. Zda je i tak významný, těžko říci. Nemůže se totiž pochlubit slavným rodákem, jako je Wolfgang Amadeus Mozart v Salzburgu a s ním spojenými hudebními slavnostmi, alpským panoramatem v okolí Innsbrucku a olympijskými sportovišti, snad jen průmyslový podnik Magna Steyer, vyrábějící obrněná vojenská vozidla Pandur, je významem srovnatelný s ocelárnou Voest Alpine v Linzi. Linz je navíc známý i první evropskou kolejovou železniční dráhou, která jej spojila s Českými Budějovicemi, a žil zde Adolf Hitler, i když z toho místní jistě radost nemají. A zatímco na návrší v centru Salzburgu se vypíná impozantní středověká pevnost Hohensalzburg, zámek Eggenberg v Grazu je na okraji města a v rovině.

Drtivá většina turistů mířících na Jadran Graz míjí, myslím však, že za pozornost stojí.

Leží blízko slovinských hranic a zajímavé je i první větší město na slovinské straně - Maribor.

Jedna známá osobnost s Grazem přece jen spojena je, a sice Arnold Schwarzenegger, který se v r. 1947 narodil v malé vesnici blízko Grazu a později se proslavil jako mistr světa v kulturistice, herec (zejména) v akčních filmech a svou kariéru završil již jako naturalizovaný Američan v politice, stal se na dvě funkční období guvernérem Kalifornie. Schwarzenegger má v Grazu i museum a jmenoval se po něm také sportovní stadion, protože se však v politické funkci postavil za provádění trestu smrti (co jiného také čekat od drsňáka, který ve filmech padouchy zabíjel na potkání), silně katolicky zaměřené Rakušany tím rozzlobil a jeho jméno v názvu stadionu zase zrušili.

Symbolem Grazu je 120 m vysoký Zámecký vrch (Schlossberg) s Hodinovou věží (Uhrturm) a pevností. Dá se na něj dostat po venkovním kamenném schodišti s hezkou vyhlídkou nebo vyjet výtahem, který byl vybudován v šachtě uvnitř kopce. Když se na hodiny pozorněji podíváme, něco na nich nehraje, až po chvíli si uvědomíme, že význam ručiček je zaměněn, velká ukazuje hodiny a malá minuty.

Ze Zámeckého vrchu se naskýtá pěkný výhled na celý Graz, v popředí je vidět Hlavní náměstí (Hauptplatz), jemuž dominuje radnice z 19. století. Při dobré viditelnosti lze rozeznat i zámek Eggenberg a žluté věže baziliky Mariatrost na periferii Grazu.

Historické centrum Grazu je společně se zámkem Eggenberg na seznamu UNESCO. Mezi nejvýznamnější památky patří renesanční třípodlažní arkády (oblouky oddělené sloupy) v nádvoří Zemského domu (Landhaus), které doplňuje fontána v manýristickém stylu.

Zajímavý je i Malovaný dům (Gemalte Haus) nedaleko odtud. Podle Graz City Guide malby pocházejí z r. 1742, jejich autorem je štýrský umělec Johann Mayer a jde o jedinou zachovalou freskovou fasádu v celém Rakousku.

V městě bohužel nejsou žádné významné galerie, budova Opery je však po vídeňské druhou největší v Rakousku.

Zámek Eggenberg je považován za nejvýznamnější barokní palác ve Štýrsku, ve vnitřní výzdobě se projevil i vliv rokoka, terasy se sloupovím v nádvoří jsou však renesanční. Podrobnosti o zámku, jeho majitelích a parku, který jej obklopuje, jsou na stránce https://en.wikipedia.org/wiki/Schloss_Eggenberg_(Graz).

Graz je také univerzitním centrem, na 6 univerzitách studuje téměř 50 tisíc studentů. Pohled do areálu moderní technické univerzity je na posledním snímku.

V městě je zastoupena i originální moderní architektura.

You are what you eat III

Dokončení třídílné série o antioxidantech bojujících proti srdečním a jiným nemocem.
Zuzana

11. Granátová jablka

Studie ukázaly, že granátová jablka pomáhají redukovat hromadění plaku v tepnách a snižovat krevní tlak. Vědci věří, že síla granátových jablek je ve velkém množství v polyfenolu, včetně anthokyaninu (ty najdeme v modře, fialově a červeně zbarvených potravinách a v taninu (kyselině tříslové)), které je taky možno najít ve víně a v čaji. Ve studii z r. 2008 výzkumníci přišli na to, že když srovnávali nápoje co do kapacity antioxidantů, např. borůvkový džus, brusinkový džus a červené víno s džusem z granátových jablek, ten poslední měl největší a nejsilněji účinkující množství antioxidantů, jak řekl Dr. David Heber, spolupracovník na výzkumu a ředitel UCLA Center for Human Nutrition.

Lidské tělo obsahuje volné radikály, což jsou nestabilní molekuly, které mohou poškodit DNA a buněčné membrány. To často vede k rakovině a dalším nemocem jako je Alzheimer, o němž tu byla řeč už několikrát. Antioxidanty s těmito volnými radikály bojují a pomáhají tak zmíněným chorobám předcházet. Tudíž granátová jablka, které obsahují polyfenoly, kyselinu tříslovou a anthokyaniny, mohou snížit riziko rakoviny i Alzheimera. A dále - tyto antioxidanty zbavují arterie plaku a tím pomáhají předcházet taky srdečním nemocem, vysokému krevnímu tlaku a riziku mozkové mrtvice. Navíc konzumace granátových jablek redukuje budování plaku i na zubech a tak zabraňuje nemoci dásní. A kromě antioxidantů granátová jablka obsahují element, jenž bojuje proti enzymu, užírajícímu chrupavku. Oddaluje tedy příchod osteoartritidy (zánětu kostních kloubů). Má taky protizánětlivé kvality a dle posledních výzkumů může zlepšit libido u obou pohlaví.

12. Banány

Jeden banán obsahuje 422 mg (kolem 12 procent doporučované denní dávky) draslíku. Draslík v banánech pomáhá udržovat normální srdeční funkci a rovnováhu sodíku a vody v těle. Draslík pomáhá ledvinám vylučovat nadměrný sodík, čímž přispívá ke zdravému krevnímu tlaku. Tento minerál je obzvláště důležitý pro lidi, kteří berou diuretika (močopudné léky) na nemoci srdce, které bojují proti zadržování vody a sodíku, ale zároveň zbavují tělo zásob draslíku. Dalším dobrým zdrojem draslíku je jogurt bez tuku (579 mg na 2.5 dl) a špenát (419 mg na 2.5 dl, uvařený). Dle výzkumu 40 000 účastníků, muži, kteří jedli stravu bohatou na draslík, hořčík a vlákna, měli podstatně nižší riziko mozkové mrtvice.

Studie publikovaná v Archives of Internal Medicine také potvrzuje, že konzumace jídel s vysokým obsahem vlákniny, jako jsou banány, pomáhá předcházet srdečním nemocem. 10 000 dospělých Američanů participovalo na studii a byli pozorováni 19 let. Lidé s největší konzumaci vlákniny = 21 gramů denně, měli o 12% méně koronárních nemocí a o 11% méně kardiovaskulárních nemocí ve srovnání s těmi, kteří jedli pouze 5 gramů vlákniny denně. A ti, kteří jedli vlákninu rozpustnou ve vodě, zredukovali riziko koronárních nemocí o 15% a o 10% snížili riziko kardiovaskulárních chorob. Banány podporují zdraví kostí, ochraňují proti žaludečním vředům eliminací bakterií v žaludku, které jsou hlavní příčinou žaludečních vředů, ochraňují zrak a mají spoustu dalších ochranných vlastností proti různým druhům nemocí a kondicí.

13. Popcorn neboli pražená kukuřice

Popcorn má spoustu polyfenolových antioxidantů spojených se zlepšováním zdraví srdce. Má víc polyfenolů než vlašské fazole neboli červené boby - a ty jsou považovány za jeden z nejlepších polyfenolových zdrojů v zelenině a luštěninách - a čtyřikrát víc než brusinky (nejlepší zdroj polyfenolů v ovoci) - jak oznámil poslední výzkum University of Scranton. A co víc - popcorn je celozrnná plodina a lidé, kteří jí hodně celozrnných produktů, jsou dle statistiky štíhlejší a mají menši riziko srdečních nemocí.

Popcorn nebyl považován za zdravé jídlo proto, že plaval v másle a soli. Pokud máslo a sůl vynecháme, může mít pražená kukuřice vynikající zdravotní efekt. Jsou v ní polyfenoly stejně jako v červeném víně, čaji, olivovém oleji a čokoládě. Bojují proti volným radikálům a v současné době probíhá řada studií ohledně schopnosti chránit srdce a bojovat proti rakovině, protože obsahem polyfenolu konkurují nejzdravějším druhům ovoce a zeleniny. A navíc mají spoustu vlákniny, stejně jako ovesné vločky, kroupy, hnědá rýže nebo jáhly. Ty jsou zdrojem vitamínů a minerálů - na rozdíl od rafinovaných obilovin, které při zpracování o tyto vitamíny a minerály přijdou. A jak pracuje vláknina, všichni víme, takže pomáhají i kontrolovat váhu a udržovat pocit nasycení dlouhé hodiny.

14. Zelený čaj

Zelený čaj je bohatý na prospěšné flavonoidy, včetně katechinu a jeho derivátů. Zejména velké množství je jich v tzv. epigallocatechin-3-gallate (EGCG), o němž je známo, že hraje klíčovou roli v protirakovinových a antioxidantních efektech zeleného čaje. Většina výzkumů ukazuje, že zdravotní benefity zeleného čaje jsou založeny na množství typicky konzumovaném v asijských zemích - to jest kolem třech šálků za den, což dodá tělu 240-320 mg polyfenolu. Jenom jeden šálek zeleného čaje poskytuje 20-35 mg EGCH; to je nejvyšší aktivita ze všech katechinů zeleného čaje vůbec. Pijáci zeleného čaje mají menší riziko celé škály nemocí - od bakteriálních a virových infekcí až k chronickým degenerativním kondicím včetně kardiovaskulárních nemocí, rakoviny, mozkové mrtvice, zánětu dásní a osteoporózy.

Poslední studie, publikovaná v European Journal of Clinical Nutrition, shledala, že zelený čaj je zdravější než jakýkoliv jiný nápoj, včetně čisté vody, protože nejen, že má vysoké hydratační účinky stejně jako voda, ale dodává spoustu polyfenolu proti srdečním nemocem. U žen pravidelně konzumujících zelený čaj se zjistilo o 23% nižší riziko smrti na jakoukoliv příčinu, o 31% nižší riziko smrti na kardiovaskulární nemoci a o 62% nižší riziko mozkové mrtvice. U mužů je to v prvním případě 12% snížené riziko, v druhém případě 22% a ve třetím o 42%. U žen tedy působí zelený čaj ještě mnohem pozitivněji. Na druhé straně muže chrání zelený čaj před rakovinou prostaty. Jinak zelený čaj prošel mnoha vědeckými výzkumy a dobrých zdravotních účinků má tak obrovské množství, že se tyto údaje sem všechny nevejdou. Pro ty, kteří je neznají, je informací i na českém webu moře.

15. Víno/alkohol

Vědecká literatura signalizuje, že lidi, kteří v rozumné míře pijí alkohol, mají menší riziko srdečního onemocnění než abstinenti. Rozumné pití může chránit srdce zvednutím hladiny dobrého cholesterolu HDL, snížením zánětlivosti a ředěním krve (= zabraňováním klotu, které způsobují srdeční příhody a mozkové mrtvice). Pití s mírou taky zvedá hladinu estrogenu, což chrání srdce, zejména u žen po středním věku, u nichž redukování estrogenu v těle způsobuje zvýšené riziko srdečních nemoci, takže se dostávají na stejnou úroveň rizika jako muži. Jeden alkoholický 'drink' znamená 1/2 litru piva, 4 dcl vína a 1 dcl tvrdého alkoholu.

Víno, zejména prý červené (názory se liší) v rozumné míře je dlouho považováno za nápoj srdci velmi prospěšný. Substance v červeném víně předchází srdečním nemocem zvýšením dobrého cholesterolu a protekcí před zničením arterií. Protože ale alkohol má taky dost negativních účinků, doktoři nedoporučují nikomu, kdo abstinuje, aby začal pít víno nebo jakýkoli alkohol. Přesto se lékaři shodují, že červené víno srdci pomáhá. Výzkumníci věří, že to dělají antioxidanty jako flavonoidy, nebo substance zvaná resveratrol. A znovu, studie se liší v tom, zda pouze červené víno je tím zázračným lékem, nebo se to týká zrovna tak bílého vína, tvrdého alkoholu a nebo piva, které v rozumném množství pomáhají srdci.

Studie, které podporují teorii prospěšnosti pouze červeného, tvrdí, že v červeném víně jsou polyfenoly, které chrání cévní vystýlku. Tyto antioxidanty přicházejí ve dvou hlavních formách: flanvonoids a nonflavonoids. Flavonoidy se nacházejí v různých druzích potravin, včetně pomerančů, hroznového džusu, jablcích, cibuli, čaji a kakau. Další druh je alkohol, jako třeba bílé víno a pivo, které obsahují malé množství též, ale červené víno má nejvyšší hladinu. Nonflavonoids jsou antioxidanty v červeném víně, které chrání arterie před sraženinami pomocí tukové blokády. Tyto studie se však zatím dělaly jen na myších. Resveratrol je nonflavonoid, který v poslední době získal největší pozornost. Studie kolem resveratrolu stále pokračují, nic není uzavřeno.

You are what you eat II

Pokračování série o živinách, účinně bojujících proti kardiovaskulárním i jiným závažným nemocem.
Zuzana

6. Ořechy

Ořechy jsou plné vitamínů, minerálů a mononasycených tuků. Výzkumy ukazují, že ti, kteří jedí vlašské ořechy, pekany, mandle, lískové ořechy, pistácie, "pine" ořechy a buráky (ty poslední patří ve skutečnosti do řádu luštěnin) - nejlépe denně, ale stačí i čtyři, či aspoň dva dny v týdnu - mají mnohem méně srdečních nemocí než lidi, kteří jí ořechy málokdy.

Např. vlašské ořechy (ale podobné "nutri" informace se týkají všech zmíněných ořechů) mají 90% fenolů (kyseliny fenolové, kyseliny tříslové a flavonoidů) v tenké slupce (kůži), kterou je vlašský ořech obalen, takže se nedoporučuje ji loupat. Vitamín E ve vlašských ořeších je trochu neobvyklého druhu a je obzvláště účinný. Vlašské ořechy nemají většinu vitamínu E v alfa-tokoferolu, nýbrž - a to zcela neobvyklé množství - ve formě gama-tokoferolu. A právě ten je mimořádně dobrý jako ochrana proti srdečním problémům. Bohužel výzkumy ukazují, že pouze 5.5% dospělých (věk 19-50) tyto ořechy konzumuje. Přitom stačí 2-3 dkg ořechů denně, s nimiž dostaneme mimo zmíněných živin i 5 gramů vlákniny, 260 mg draslíku, 73 mg vápníku, 95 mg hořčíku a 3.7 mg vitamínu E. Fytoživiny ve vlašských ořeších poskytují ochranu proti metabolickému syndromu, kardiovaskulárním problémům a cukrovce typu 2, proti rakovině, nemocem kostí a účinkují protizánětlivě. Například fytoživinu "quinone juglone" nenajdete v jiné potravině. Kyselina tříslová zvl. "tellimagradin" nebo flavonol "morin" se taky objevuje v jiných potravinách velice zřídka a ty dle výzkumu snižují riziko rakoviny, včetně rakoviny prostaty a prsu. Ořechy taky obsahují omega 3, mangan, tryptofan, měď, vápník, hořčík a draslík. Vlašské ořechy obsahují velkou dávku omega-3, včetně alpha-linoleic acid (kyselina linoleová - ALA).

7. Čokoláda

Výzkumníci se shodují, že čokoláda je bohatá na flavonoly, ředí krev, což má skvělý vliv na kardiovaskulární zdraví a taky může povzbudit imunitní systém redukováním zánětů. Lidi "Kuna" z ostrovů San Blas blízko panamského pobřeží mají devětkrát nižší počet srdečních problémů a nemocí než Panamci, kteří žijí na pevnině. Uváděným důvodem je fakt, že pijí spoustu kakaa, které je neobyčejně bohaté na flavonoly, a tudíž pomáhají zdravé funkci cév. Udržování cév v dobrém stavu snižuje riziko vysokého tlaku, cukrovky typu 2, ledvinových nemoci a demence.

Někteří vědci jsou toho názoru, že kakao přímo snižuje krevní tlak, za což prý může sloučenina zvaná epicatechin, která povzbuzuje (posiluje) oxid dusnatý, substanci rozhodující a zásadní pro zdraví cév. Vysoká hladina oxidu dusnatého brání zvedání krevního tlaku. Jedná se ale jenom o tmavou čokoládu, která ideálně má mít 70 procent kakaové sušiny; mléčná čokoláda zdaleka takovou vysokou hladinu epicatechinu nemá.

8. Rajčata

Rajčata jsou excelentním zdrojem vitamínu C, vitamínu A, draslíku a vlákniny. Maji vysoký obsah lykopenu (lycopene), který zároveň s ostatními vitamíny a minerály předchází nemocem. Vědci tvrdí, že kombinace živin v rajčatech může předcházet srdečním chorobám. A vaření může dokonce tyto výhody ještě podtrhnout, protože přesto, že vařením rajčata ztrácí něco vitamínu C, vaření zvýší aktivitu a účinky lykopenu coby antioxidantu.

Lykopen, karotenoid v rajčatech (a ve všem, co se dělá z rajčat) je taky podrobně studován kvůli schopnostem bojovat proti rakovině. Chrání buňky v těle proti škodám způsobeným kyslíkem a je spojován s ochranou DNA uvnitř bílých krvinek. Předcházení srdečním nemocem je jedna z mnoha rolí lykopenu - dle názoru a výzkumu vědců. Jinak bojuje proti střevní rakovině, rakovině prostaty, děložní sliznice, plic a rakovině slinivky. A není to jenom lykopen v rajčatech, který má tyto vlastnosti. V nedávné studii vědci našli, že je to celá řada živin, včetně lykopenu, která prokazuje tytéž vlastnosti. Doporučováno je kupovat nebo pěstovat organická rajčata a organické rajčatové výrobky, např. kečup, který má spoustu lykopenu, nebo rajský protlak - studie totiž ukázaly, že organické produkty mají lykopenu mnohem víc. U organických našli 183 mikrogramů lykopenu na gram a u neorganických to bylo od 60-100 mikrogramů na gram. Studie lykopenu ve vztahu boje proti srdečním nemocem a několika druhům rakovin jsou velice povzbuzující. Jinak rajčata obsahují velké množství rozličných vitamínů a minerálů jako vitamín C, A, K, molybden, draslík, mangan, vlákninu, chrom, vitamín B1, B6, folate, měď, B3, B2, hořčík, železo, B5, fosfor, vitamín E, tryptofan, bílkoviny - a mají pouze 33 kalorií ve 180 gramech.

9. Jablka

Jablka bývají spojována s nižším rizikem úmrtí na koronární a kardiovaskulární nemoci, jak konstatují vědci na Iowa Women's Health Study. Studie sledovala asi 34 000 žen po dvacet let. Další studie finských vědců, kteří studovali údaje nasbírané za 28 let u 9 208 mužů a žen shledala, že jedlíci jablek měli nejnižší počet mozkových mrtvic (srovnáno s těmi, kteří jablka nejedli). Proč? Vědci tvrdí, že je to způsobeno silnou sloučeninou flavonoidů kvercetinu, epicatechinu, epigallocatechinu a kaempferolu. Pomáhají předcházet okysličování a budování plaku v cévách - a taky předchází zánětům. Jablka jsou též bohatá na pektin, rozpustnou vlákninu, která pomáhá snižovat cholesterol a mimoto mají taky slušnou dávku vitamínu C, což je další antioxidant.

Kvercetin je primární fytoživina, nacházející se v jablcích - a je koncentrovanější ve větším množství ve slupce než v dužině. Kaempferol a myricetin jsou taky velmi důležité flavonoidy. Kyselina chlorgenová je hlavní fenolová kyselina v jablcích a nachází se jak v dřeni, tak ve slupce jablka. U červených jablek jsou to anthokyaniny, které jsou nacházeny především ve slupce - a čím víc anthokyaninu, tím červenější jablko. Flavonoid zvaný florizin je v semínkách (98%). Ze slupek se dělá jablečný polyphenolový extrakt zvaný APPE.

Pokud jde o srdeční nemoci, antioxidanty v jablcích jsou důležité zejména kvůli oxidaci tuku ("lipid peroxidation") v membránách buněk a zabraňují ucpávání cév a dalším kardiovaskulárních problémům. Rozpustné vlákno (pektin) a neobvyklý mix polyfenolu v jablcích způsobuje pokles hladiny jak celkového cholesterolu, tak LDL, ochraňuje nás před oxidací tuku, včetně tuku v krevním řečišti (triglyceridy, například) nebo tuky nacházené v buněčných membránách. Snížená "lipid peroxidation" je klíčový faktor ve snižování rizika spousty chronických srdečních problémů. Kvercetin v jablcích také zásobuje systém protizánětlivými látkami. Krevní hladina C-reactive proteinů, neboli CRP je redukována konzumaci jablek a vědci věří, že kvercetin je hlavní příčinou.

10. Bobule

Stačí jedna mistička malin, rybízu, ostružin, borůvek a podobných bobulí denně po dobu osmi týdnů, aby se vám zvedl dobrý HDL cholesterol a snížil krevní tlak, dvě pozitiva přispívající k dobrému stavu srdce - podle studie 72 lidí středního věku, která byla v současné době zveřejněna v American Journal of Clinical Nutrition. V mixu byly zahrnuty jahody, maliny, "bilberries", což jsou plody velmi podobné borůvkám (blueberries) a taky bobulím často nacházeným ve Finsku, kde byla studie prováděna, tj. černého rybízu, tamních brusinek zvl. lingonberries, atp. Rozličné druhy polyfenolu a a jiných zdraví prospěšných sloučenin, jako anthokyaniny a kyselina elagová, jsou patrně odpovědné za vypozorované výhody. Polyfenoly mohou zvýšit hladinu oxidu dusnatého, který produkuje řadu výhod prospěšných zdraví srdce. Pomáhá relaxovat cévy, což následně snižuje krevní tlak.

Borůvky ničí tzv. volně radikály mimořádně vysokým obsahem antioxidantů, zejména fytoživin, zvaných anthokyanidy. Neutralizují škody na kolagenovém matrixu a tkáních, způsobené volnými radikály, které mohou vést k očním kataraktům, zelenému očnímu zákalu, křečovým žilám, peptickým vředům a nemocem srdce a rakovině. Anthokyadiny, ten modrý pigment v borůvkách, zlepšuji celistvost pomocných struktur v žilách a v celém vaskulárním systému. Taky umocňují účinky vitamínu C, zlepšují celistvost kapilár a stabilizují kolagenový matrix. Zabraňují enzymům v štěpení kolagenového matrixu a formují ho k větší stabilitě. Borůvky obsahují víc kardio ochranných látek než víno - a to už je co říct - o víně později. Bojují proti očním, střevním, močovým, mozkovým zdravotním problémům i rakovinám jako je rakovina vaječníků nebo tlustého střeva. V případě urologického zánětu způsobeného bakterií E. coli mají stejně pozitivní účinky a stejný obsah látek proti tomuto zánětu bojujících, jako mají brusinky.