Vědci varují, že běžně užívané prášky proti bolestem, které je možno koupit volně v každé drogerii i supermarketu, např. ibuprofen, zvyšují dvojnásobně i trojnásobně riziko infarktu a mozkové mrtvice.
Zuzana
Zuzana
Vedoucí studie profesor Peter Juni, hlava 'Institute of Social and Preventive Medicine' v Bernu ve Švýcarsku, řekl toto: "Berete-li prášky v akutní kondici, jako je třeba silná bolest hlavy, nemáte-li žádné srdeční problémy, máte-li normální cholesterol, nekouříte-li a není-li vám zároveň víc než 65 let, riskujete méně, než lidé se zmíněnými kondicemi. Riziko (i u podstatně mladších ročníků) je jednoznačně vyšší u lidí s chronickými bolestmi a srdečními problémy, neb ti už stejně mají větší riziko právě kvůli zmíněným kondicím a berou-li na to jmenované prášky, zvyšuje se jejich riziko dvakrát až třikrát. Nejbezpečnější je údajně naproxen, který ovšem dráždí žaludek a tudíž zas vyžaduje další prášky, které negativní účinky naproxenu maří (a ty mají zase jiné vedlejší účinky).
Profesor Juni potvrdil, že výzkum osvětlil nedostatek bezpečnosti a efektivnosti běžných a často užívaných prášků proti bolestem. " Paracetamol není moc efektivní v eliminování muskuloskeletární bolesti a má vedlejší negativní účinky, protože poškozuje játra. Opiáty jako codeine jsou proti bolestem mnohem efektivnější, ale je tu zároveň mnohem větší riziko nepříznivých, protikladných efektů. Pak nezbývá než nefarmaceutické řešení. Lidi by se měli držet v pohybu, aktivně cvičit a udržovat nízkou váhu." Autoři studie tvrdí, že riziko se vztahuje na všechny prášky proti bolestem, včetně těch, které nebyly analyzovány a že volná dostupnost léků jako ibuprofen nebo diclofenac by měla být silné zvažována.
Kritici výsledků studie poukázali, že dózy ibuprofenu, které pacienti brali během studií, obsahovaly 2 400 mg za den, to jest dvakrát tolik, než je běžně předepisováno (tedy 200-400 mg třikrát za den na chronické bolesti).
Profesor Peter Weissberg, zdravotní ředitel v British Heart Foundation, řekl závěrem: "Poslední výzkumy potvrzují to, co je známo už několik let: užívaní nesteroidálních, prozánětlivých prášků na denní bázi (nebo příliš často) zvyšuje riziko infarktu nebo mozkové mrtvice. Nicméně pacienti s vysilujícími bolestmi budou asi zvažovat, zda riskovat, nebo zlepšit kvalitu života, jenž bývá jinak díky silným bolestem nesnesitelný." Jinými slovy, nic jiného než brát prášky jim v současné době nezbývá.
A co aspirin? Aspirin, široce užívaný nesteroidální protizánětlivý lék, nebyl do švýcarské studie zahrnut, protože se nedělaly výzkumy v tak širokém měřítku. Dosavadní výzkumy ukázaly, že aspirin v malých dávkách chrání srdce. Nicméně vedoucí studie profesor Petr Juni z University of Bern se nechal slyšet, že braní velkých dávek, potřebných k utišení velkých bolestí, to jest víc než 1 gram za den, může zvýšit riziko srdeční či mozkové mrtvice stejně jako léky, zmíněné výš. Aspirin taky přináší riziko gastrointestinálního krvácení, což je nejčastější důvod, proč léčení aspirinem v případě chronických bolestí bývá lékaři zastaveno.
,%20Kunstmuseum,%20Basilej.jpg)
Všechna chemie v těle je zkrátka hnus. Nejhorší je, že zrovna ty jmenované (aspirin, ibuprofen) lidé nejčastěji berou, třeba jen na blbou bolest hlavy nebo na cokoliv.. No jo, nic není jen černé nebo bílé, jedním způsobem to pomáhá, druhým škodí.
OdpovědětVymazatKdyž vidím třeba rodiče manželky a množství léků, na které potřebují denní rozpis, aby vůbec věděli, kdy který brát, mám velké pochybnosti, zda ty léky nějakým způsobem chemicky nereagují mezi sebou a jejich výsledný účinek není pak úplně jiný.
OdpovědětVymazatMyslím si také, že braní léků se může stát návykovým a lidé si je pak berou pořád, aniž by je nutně potřebovali, případně proto, že psychologicky jsou zpracování tak, že věří v jejich léčivý účinek.
Tak mě napadá, že asi proto je prodávají volně, na důchody prý nebude, tak rozdají lidem ibuprofen. Aspirin ředí krev to má asi vliv na to srdce, ale dráždí žaludek.
OdpovědětVymazatNěkde jsem četl, že první pomoc při infarktu před příjezdem lékaře je právě aspirin a trochu alkoholu.
Jsem ráda, že neberu žádné léky.
OdpovědětVymazatVeškerá chemie je hnus! Já osobně léky neberu, pouze v krajních případech, kdy je mi opravdu špatně. Z vlastní zkušenosti z mého okolí vím, že dnes se prášky berou na každou hovadinu.
OdpovědětVymazatO škodlivosti Ibuprofenu už jsem slyšela, snažím se ho brát jen opravdu výjimečně, ale znám lidi, co ho užívají proti bolestem třikrát denně. Je pravda, že spousta lidí bere léky úplně zbytečně - lékaři jim je jednou naordinují a pak už jen předepisují a nestarají se, jestli člověk ten lék ještě potřebuje. Znám to z praxe - doktor třeba paní neviděl rok a píše jí jen léky. Jak může vědět, že jí to prospěje a neublíží? Myslím, že i v zdravotnictví je byznys. Nemyslím, ale vím. Předepisují se léky firem a distributorů, co pak nabízejí lékařům všelijaké bonusy a taky se předepisují léky s vyšší úhradou v lékárně.
OdpovědětVymazat[6]: Přesně tak, lékaři jsou propojeni s farmaceuty. Před pár lety jsem jel pracovně na 14 dnů do Barcelony a omlouval se, že nepřijedu na setkání abiturientů a můj někdejší spolužák, lékař, mně říkal, že už tam byl 5-krát. Mají tam velké kongresové centrum a lékaři tam za peníze farmaceutických firem jezdí na "výjezdní zasedání".
OdpovědětVymazatS léky volně prodejnými i s těmi na předpis je to na pováženou. Skoro vždycky se objeví nějaké vedlejší účinky. Někteří lékaři vůbec nezjišťují, co všechno pacient bere, tak občas dochází k dost nepříjemným reakcím na kombinace léků. Já beru pravidelně jenom lék na snížení tlaku a proti bolesti kloubů a zad si vezmu tak jednou nebo dvakrát týdně ibalgin.
OdpovědětVymazatNejlepší lék prý je panák slivovice po ránu na lačno. Tohle kdysi dávno praktikoval jeden můj spolupracovník a nevzpomínám si, že by někdy marodil.
Trochu jsem od prášků proti bolestem odbočila. S určitým stupněm bolesti se dá žít i bez léků, ale je to dost otravné!
Přeji krásný bezbolestný víkend, Miloši! Hanka
[8]: Hanko, já žádné léky neberu a kromě zubaře žádné lékaře nenavštěvuji. Všechny moje neduhy se zjistí až pitvou.
OdpovědětVymazatŽádné léky neberu a ty na bolesti, jen naprosto výjímečně, při akutních potížích a v tomto případě mi zabere i půlka acylpirinu. Jsou ale lidé, kteří se bez prášků na bolest neobejdou, jako třeba maminka mého muže, ale ta těch prášků bere mnohem víc. Směju se nad tvým konstatováním, že tvé neduhy budou zjištěny až při pitvě. Jsem na tom s praktickým doktorem, úplně stejně.
OdpovědětVymazatPřiznám se, že prášky beru, není jich zrovna málo. Beru je extrémně nerada, jenže zatím nemám alternativu. Za poslední rok jsem jich spořádala víc než za celý předchozí život. Bohužel
OdpovědětVymazatNo, věřila bych tomu ... krom ibuprofen na mě působí jedině tak, že se mi k bolesti přidá žaludeční nevolnost.
OdpovědětVymazatPrášky beru málo, ale někdy se bez nich neobejdu. Zrovna v úterý na chatě Margherita ve výšce 4 559 m mě chytla horská nemoc a nebýt ibalginu, přiletěl by pro mě vrtulník.
OdpovědětVymazat[13]: Hlavně, že ses vrátila ve zdraví, do takových výšek, kde už je potřeba horolezecká výbava (mačky, lana, žebříky), hrozí laviny nebo pád do propasti, která kvůli sněhu nemusí být ani pořádně viditelná, bych se vůbec neodvážil.
OdpovědětVymazatNo jo no. NIKDY jsem léky nebrala a poslední rok (od problémů s trombozou) beru asi 20 denně. Chodím do ambulance bolesti a bez léků na bolesti se neobejdu....
OdpovědětVymazat[15]: To je nepříjemné, je nějaká naděje, že bolesti odezní a utišující léky už nebudou potřebné?
OdpovědětVymazat"Nejbezpečnější je údajně naproxen, který ovšem dráždí žaludek a tudíž zas vyžaduje další prášky, které negativní účinky naproxenu maří (a ty mají zase jiné vedlejší účinky)."
OdpovědětVymazatA máme tu bezvadnou řetězovou reakci. Potom není divu, že takový člověk bere třeba patnáct patáků denně. Něco na srdce, něco na podporu toho srdečního léku, aby to mělo lepší účinek, něco na negativní vlivy těchto léků, něco na lék s negativními vlivy a tak by se dalo pokračovat.
Teď čtu knížku od J.Hnízdila, Jak vyrobit pacienta. Je to soubor jeh úvah a fejetonů a jsou to moc zajímavé články. Je fakt, že někdy jsou léky nezbytné. Ale společnost je naučena (a pořád je jí sugerováno), že pilulka je spása pro všechno. Ony některé léky působí i na krvácení žaludku! Tedy, vyvolávají ho.
I když bych neměla mluvit, teď od soboty do sebe hrnu paraleny jeden za druhým. Svinský zub!
Ale dnes je to lepší, od rána. Tak zaťukávám na dřevo...
Důležitá je tam zmínka o nefarmaceutickém řečení. Některé bolesti jsou opravdu psychosomatické , přiznat si problém a udělat si čas na jeho řešení, případně rozhodnout se k akci kterou jsme dlouho odkládali a ,,zakopávali pod koberec" je někdy nakonec to nejúčinější řešení. I když jistě ně nejsnadnější. Pokud jde o bolest neslučitelnou s normální existencí, co naplat, volím menší zlo. Podstatou žití je totiž být, ne jen přežít. A čas vlastně neexistuje, jen prostor, ta nekonečná plocha naší svobody.
OdpovědětVymazat