4. listopadu 2012

První výročí blogu

Když jsem před rokem zakládal tento blog, už jsem měl skoro 4-leté zkušenosti z diskusí na politických serverech a z nich si odnesl pocit, že tento svět nesmiřitelných frontových bojovníků, kde není nouze o placené propagandisty a fízly, kteří nemají na starosti nic jiného než vypátrat své názorové protivníky a pak obesílat jejich zaměstnavatele, že diskutují i v pracovní době a dokonce si dovolují kritizovat vládnoucí strany a prezidenta, mně, nevoliči, nic nedává, jen připravuje o čas a nervy a místo toho, kdo více v naší politice krade, bych chtěl raději psát o tom, co mě zajímá a co s politikou nemá vůbec nic společného.

Jako první jsem začal pokukovat po blogových prostředích. Z možností Blog.cz, Blogspot, Bloguje a Wordpress se mně nejvíce líbil Blogspot, protože mě ale odradila nutnost založit si mail na Googlu, zvolil jsem nakonec Blog.cz.

Druhou otázkou byl název, chtěl jsem, aby vyjadřoval, že blog není úzce zaměřen a na druhé straně, že sebe sama nebere příliš vážně. Mišmaš obsahuje písmena z mého jména a příjmení, neprošel ale kvůli háčkům, anglické a německé podoby byly obsazeny, nakonec se chytla verze s pomlčkou.

A tak jsem vstoupil do prostředí, o němž jsem nic nevěděl, netušil jsem, že zde je nejtypičtějším autorem/čtenářem 14-letá dívka se svými růžovými sny, citovými zmatky, obdivováním celebrit, Harryho Pottera, kopírující informace a fotografie ze stránek o módě, kosmetice a z oddechových časopisů.

Začal jsem psát o hudbě a cestování, nepříjemným překvapením však bylo, že mé skvělé články (alespoň jsem si to o nich myslel ;)) nikdo nekomentuje. Mezitím jsem se trochu obeznámil s technickými prostředky blogu a objevil vnitřní čítač návštěv. Když v lednu, 2 měsíce od začátku blogu, na čítači návštěv bylo číslo 3, přitom jedním jsem byl já na notebooku doma, druhým také já na počítači v práci a třetím možná Zuzana, kterou jsem tehdy oslovil ke spolupráci, bylo jasné, že blog nejenže nemá komentátory, ale vůbec nikdo ho nečte. Za takové situace Zuzanu přesvědčit nebylo snadné, známe se také jen virtuálně. Poznal jsem ji na jiném blogu, kam psávala články o umění a zdraví, svou kvalitou v blogovém světě zcela výjimečné, a protože se o umění zajímám, občas jsem tam napsal komentář, ale velmi nesměle, abych se nezesměšnil svou neznalostí. Zuzana žije s rodinou v New Yorku a i když jsme tam s manželkou byli 11 dní, hned z několika důvodů jsem s ní žádnou schůzku nedomlouval - abych neobtěžoval, nevyhledávám zájezdy s cestovkou a chci nové prostředí poznávat sám bez vodění za ručičku a konečně musel bych manželce přiznat můj tajný blogový život. Teď, po řádění hurikánu Sandy, mám obavy, co s ní je, protože mailové spojení nefunguje, snad je to dáno jen výpadky elektrického proudu a narušením komunikačních sítí.

Bylo tedy na čase o sobě dát trochu vědět. Několikrát jsem napsal něco k článkům na Srdci blogu. Návštěvníci pak mírně přibývali, ale úplně první komentář k mému článku (věnovanému Musée d'Orsay), když nepočítám jednoho spamera, napsala Skye 18. června 2012, to znamená po více než po 8 měsících a byl to už můj 27. článek. Zuzana byla úspěšnější, na první komentář (k článku Je káva zdravější než lékaři předpokládali?) čekala "jen" do 24. května.

Mé zapojování do diskusí na Srdci blogu však dopadlo neslavně. U rozhovoru s Alisou, kde se všichni předháněli v superlativech, že je to nejlepší rozhovor, co se tam kdy objevil, jsem poznamenal, že mně inteligencí a životní filosofií připomíná manželku expremiéra Grosse. To ještě prošlo bez povšimnutí, Gross je dnes politickou mrtvolou a na zlatokopku Šárku z parlamentního bufíku si asi nikdo nevzpomene. Jen Alisa reagovala, že má inteligenci určitě větší než já. Další komentáře se opět nesly v obdivném tónu k Alise a druhý den jsem připsal, že nechápu, co je na jejích názorech k obdivu - chce být bohatá (kdo by nechtěl?), má ráda sex (kdo nemá?) a uzavřel tím, že výběr osob k rozhovorům svědčí o vkusu čtenáře Blesku. To už správce Blog.cz Standa nevydržel a všechny mé komentáře a reakce na ně vymazal. Když se zvednula vlna odporu k přijetí Lotty Biondi do Autorského klubu, přisadil jsem si glosou, že slabých blogů je v AK většina a třeba Alisa je jen trochu lepší Lotty Biondi. Tyto komentáře opět skončily v koši. Alisa si mě ale od té doby pamatuje a na jeden můj názor k nominaci reverendova blogu mezi pětici nejlepších blogů v rámci soutěže Blog roku 2012, kritizující podporu náboženské propagandy a reverendův apel na věřící ovečky, aby mu posílaly hlasy, reagovala slovy: "Ťuk, ťuk, ťuk, čo tak aspoň jedenkrát napísať milý komentár... och, vlastne, nie milý, stačilo by niečo, z čoho bude cítiť rešpekt aj k niečomu inému ako k sebe." Musím přiznat, že komentáře Alisy jsem si pak velmi oblíbil a jak sleduji, je poslední dobou mnohem kritičtější než já.

Velký obrat znamenalo zapojení do letních akcí (mosty, filmy, hudební alba, vstupenky, výhled z okna), kde jsem poznal většinu mých oblíbených blogů a mnozí jejich autoři nás také začali navštěvovat a navíc píší zajímavé komentáře. A z toho máme opravdu radost. Existují blogy, které mají návštěvnost ve stovkách a komentáře téměř žádné. Zřejmě je založena na facebookových "přátelích", kteří však nemají co říci. Co dovedou, jsem čirou náhodou v malém také poznal. Před 8 dny jsem s překvapením zjistil, že na stránku blogu bylo v jednu chvíli připojeno pro nás nevídaných 25 návštěvníků. Ze zvědavosti jsem nakoukl na TOPlist a asi 40krát byl otevřen článek o heavymetalové skupině Citron a návštěvníci přišli z Facebooku. Nad článkem přitom už byly dva novější, ale náhodně na něj někdo z příznivců tohoto stylu nebo přímo skupiny narazil a rozšířil informaci dalším. Komentář však přibyl jen jeden.

Jinak TOPlist (a také NetAgent a Google Analytics) jsem zprovoznil až 25.8., i když jsem je už měl zaregistrovány dříve. Nevěděl jsem totiž, že do statistických položek blogu se nemá vkládat celý skript, jak to programy po registraci oznámily, ale jen registrační kód. Kvůli GA mám od Googlu mail, který jsem tak nechtěl. Registrace přístupů podle zemí (a zobrazování vlajek) je funkční od 14.9.
Podle dnešního údaje GA tvoří 81,62 % vracející se návštěvníci a 18,38 % jich je nových, které zřejmě na blog nasměrovaly vyhledávače. Z údajů TOPlistu vím, že nejčastěji je vyhledáván článek o sexuální turistice, zájemci se objevují téměř každý den. Úsměvná jsou jejich klíčová slova, která pro hledání použili, např. "nezletilé prostitutky v Thajsku", "Bangkok prostitutky čtvrť", "porno Bangkok zdarma", "thajské prostitutky cena", "Vietnam ceny prostitutek". Nikdo však článek nekomentoval a ani nepoděkoval a těch užitečných informací, co jsem v něm nashromáždil!

Vždy jsem rád, když je v textu nějaký obrázek. Tentokrát výjimečně ne můj, ale podzimní pozdrav od mé oblíbené Ivet(y). Toto grafické dílko věnovala svým oblíbeným a těší mě být mezi nimi.




Milí návštěvníci, pokud jste dočetli až sem a bude ještě i druhé výročí, slibuji, že text už bude kratší. Našim věrným děkujeme za přízeň a všechny komentáře, u nových bychom si přáli, aby i oni přešli do první skupiny.

30 komentářů:

  1. Tak to přeji blogu i oběma jeho autorům vše nejlepší k prvnímu a doufám že ne poslednímu výročí!Jinak hledači z vyhledávačů jsou docela nemravové. U tebe vyhledávají sexuální turistiku, u mě nejčastěji "kalhotky blog" a krutomývala, což je neřest sama o sobě :)A GA mám registrovaný na seznamácký mail, myslím, že ses gmailu mohl vyhnout..

    OdpovědětVymazat
  2. Budu asi dalším, tulákem bloudícím, hledajícím spřízněnou duši? Přeji ještě nějaký ten rok trpělivosti, a úspěch se dostaví sám. Anna, a těšilo mě.

    OdpovědětVymazat
  3. Já jsem založila blog v prosinci 2009 a první rok jsem byla s návštěvností podobně jato ty jeden až deset. Pak sice začali návštěvníci chodit, ale nezanechávali komentáře. Většinou mi psali náctileté holčiny a chtěli hlásnout, případně přidat do SB.  První pravidelnou komentující návštěvnicí byla Marta, ale její blog po roce zmizel. Pak začala komentovat Vendy a občas  Amálie.
    Větší zvrat nastal, když jsem napsala článek na téma týden. Tím  se začala návštěvnost zvyšovat. Ale přesně jako ty jsem si mysela, že články podle mě nejlepší, neměly velký ohlas. Zato čím dle mého názoru větší hovadina, tím úspěšnější. Hluboké myšlenky a filozofická  témata nejsou žádaná. Čím sprostější a vulgárnější vyjadřování, tím lépe. Případala jsem si, že jsem z jiného světa.
    Už jsem dokonce chtěla skončit, ale objevila jsem blog Ježurky a Růženky a řekla jsem si, že to ještě zkusím. Dokonce jsem si podala přihlášku do Autorského klubu, hobužel neúspěšně. Bylo mi řečeno, že  lidi jako já, tam nepatří.
    Zezačátku mě zamítnutí mrzelo, ale teď je mi to úplně jedno. Jsem taková jaká jsem a nezměním se. Jediné co mě mrzí,  je fakt, že jsem si vůbec přihlášku podávala, protože jsem to mohla už dopředu očekávat.
    Jsem ráda, že jsem mezi blogery našla spřízněné duše, které píší úplně normálně a stylem, který je mi blízký. K nim se ráda vracím a patříš mezi ně i ty.

    OdpovědětVymazat
  4. Mně se shrnutí k výročí blogu četlo dobře, ani mi nevadilo, že je trochu delší.
    Na blogu se mi líbí, že je tu "mišmaš" všeho, vždy se něco zajímavého dozvím. Stejně tak je kouzelné pozorovat fotky z poněkud "exotických" zemí.
    Už jsem zvědavá na text k druhému výročí.

    OdpovědětVymazat
  5. Miloši až ted' ted' chápu reakci Zuzany na můj komentář v článku:◦Google přece jen trochu 'zlý'?
    Jinak přeji mnoho úspěšných a plodných let v blogování.Tvé a Zuzaniny články jsou zajímavé a obohacující.Chodím si tady taky počíst i když všechno nekomentuji.Jsem ráda,že jsi napsal tento článek,ono si člověk o Tobě trochu dotvoří obraz.Krásný den.

    OdpovědětVymazat
  6. Úplně všem děkuji za vlídné komentáře.[1]: A tys přitom psala, jak maminka věší prádlo na balkonovou šňůru. Psaní o sexu je asi dobrou strategií na zvýšení návštěvnosti, velkou perspektivu proto mám Userka. A Krutomýval? Jak jsi psala o touze odjet do teplých krajin, kdyby to četl, už jsi mohla listovat v katalogu.
    U GA se mně zdálo, že to nešlo a stále to vnucovalo mail s koncovkou gmail.com.[2]: Dál bloudit nemusíš, tady jsi vítána. Tvůj web se mně také líbí, na první pohled obsahuje pěkné fotografie a neuvěřitelně dlouhá menu. Texty si také přečtu.
    V článku jsem zapomněl uvést jednu statistiku, a sice, že celkem 51 návštěvníků napsalo komentář, kam nepočítám Zuzanu a sebe, protože jsme tu doma a jednoho spamera, který nám napsal v úplném začátku a teď ty, nějakým automatem generované komentáře, nabízející svatební šaty, hodinky Rolex a bůhvíco dalšího. Jsi tedy 52.

    OdpovědětVymazat
  7. Tak především moc gratuluju k prvním narozeninám. Ony ty začátky jsou vždycky těžké. Když jsem "slavil" sté číslo Nedělních miniglos, napsal jsem si k tomu taky podobný článek o tom, kdo mě (ne)navštěvoval a kdo (ne)komentoval . Ale myslím, že ses slušně etabloval a těší mě, že jsme se v blogové džungi našli. Sice spolu vždycky ve všem nesouhlasíme (zatracená politika, že? ), ale to ještě neznamená, že se nemůžeme těšit svými články a najít přitom spoustu věcí, ve kterých jsme zajedno. Tak přeju tobě i Zuzaně a vlastně sobecky i nám čtenářům spoustu dalších zajímavých článků a hodně dalších výročí.

    OdpovědětVymazat
  8. [3]:S. Rulc kdysi psal, že předchozí správce Krutomluv odmítal do AK příjímat tzv. "růžovky" z Krásná.cz a on to zase otočil, protože prý nejsnadněji podléhají reklamě a když budou na výsluní, bude je více lidí číst a bude větší zisk z reklam a Blog.cz může zůstat zadarmo. O autorské kvality už tolik nejde. Semtam přijmou kvalitního blogera/blogerku, např. Blouda, ale je to spíše výjimkou. Pamatuji si, že i Robka psala, že si před delší dobou dala přihlášku do AK a žádnou odpověď nemá. Zato před týdnem rozšířila řady 10-letá dívenka, která si fotí svého králíka a kocčku. Nad tím se lze jen trpně pousmát. My si tam přihlášku tam dávat nebudeme, protože v AK žádnou značku kvality nevidíme. Naším autorským klubem jsou oblíbenci, které navštěvujeme.[4]: Díky, tvůj blog mám také rád, přestože na první pohled působí jako úzce zaměřený na R-U monarchii a Sisi, je v něm skutečně "mnohem víc", jak píšeš v mottu.[5]: Její poznámka, že USA má svých starostí dost, byla přímo prognostická.
    Tvé cestovatelské články a postřehy patří k mým nejoblíbenějším.

    OdpovědětVymazat
  9. Miloši, blahopřeji k prvnímu výročí blogu! Je moc fajn, že jsi i přes počáteční nezdary vytrval, uvidíš, že to bude pořád lepší a lepší. Tvoje články jsou zajímavé a rozhodně si postupem času najdou další čtenáře. Možná přijde doba, kdy budeš chtít, aby bylo komentářů míň.
    Napsal ji moc pěkný článek a vůbec nevadí, že je delší, četl se mi moc dobře. Musím přiznat, že občas jsou pro mě tvoje články trošku náročnější, ale stejně k tobě ráda chodím.
    Do dalších "blogovacích" let ti přeji samé dobré a zajímavé nápady a k tomu  solidní návštěvníky.
    Zdraví tě Hanka

    OdpovědětVymazat
  10. [7]: Ano, politika je moje Achillova pata.
    Petře, díky za tvé články, text o Japonsku a často i inspiraci. Tvůj blog je zde asi nejvšestrannější a šíře témat, která jsi schopen obsáhnout, je obdivuhodná. Navíc jsi velmi schopný literát, píšeš básně, kritiky knih a filmů apod. Kdybych já volil blogera roku, vyhraješ.
    Ale máš jednu zásadní chybu, nejsi sličná -náctiletá slečna, a pak ty názory na politiku, škoda mluvit.

    OdpovědětVymazat
  11. [9]: Hanko, díky moc.
    Náročnější jsou Zuzaniny články, ne moje.
    Ty jsi můj vzor ve fotografování a objevování krás naší republiky, kde mám velké mezery.

    OdpovědětVymazat
  12. [10]: Inu, názory na politiku se možná s věkem ještě upraví, tam určitá šance ještě je, ale slišná teenagerka ze mne už asi nebude. A - upřímně řečeno - ani bych neměnil. Jak říká jeden můj kamarád: Když musím, tak rád!

    OdpovědětVymazat
  13. Téééda,nebyla jsem dva dny na netu a koukám, že dvě minuty po půlnoci zde přibylo moje poděkování Milošovi - které jsem i jemu věnovala!-:)
    Moc mě to potěšilo, viděla jsem ho na blogu Růženky, Katky a nyní u tebe (tady je největší-:)).Ráda dělám druhým radost, tak jsi mi potěšil, že se ti moje laické fotografování líbilo!-:)
    Gratuluji, i když až nyní, k prvnímu roku založení vašeho blogu, já už oslavila narozeniny druhé.-:(
    Děkuji Miloši tobě za tvé krásné komentáře na mém blogu, za to, že se ti líbí mé básničky a že jim tak nějak "víc" rozumíš, což vím.-:)
    Takže..., gratuluju a děkuji za přízeň!

    OdpovědětVymazat
  14. [11]: "sličná slečna" - nemožnější pleonasmus si asi lze těžko představit.
    Pořád si říkám před odesláním ještě překontrolovat, marně.[12]:"Když musím, tak rád!" Asi jak co.

    OdpovědětVymazat
  15. [13]: Myslel jsem si, že zvětšením ti udělám radost.
    Mám rád články s lehkým sexuálním podtextem, jako jsou tvoje. Na ty se nejlépe něco podobného napíše. Jen mám obavy, aby některé tvé seriózní návštěvnice to nebraly jako provokaci a nemravnost.

    OdpovědětVymazat
  16. Miloši seriozním návštěvnicím se tvé komentáře očividně líbí a když jsou to zapšklé puritánky, které nerozumí legraci píší mi urážlivé věty do "Zpráv autorovi", píší však anonymně, takže nemohu odepsat! Jejich škoda,ne?
    A zvětšením jsi mi udělal radost velikou, nečekala jsem, že mohu na blogu Miloš/Zuzana takhle hezky vyniknout.
    Překvapil jsi-moc mile!

    OdpovědětVymazat
  17. [11]: Miloši, tak to mě moc těší a zároveň i trochu zavazuje. Díky

    OdpovědětVymazat
  18. Ja taky gratuluju a to v nedeli o pate naseho casu, pred kratkou chvili se objevili SVETLO ;) po tydennim ziti pri svickach.
    Protoze se ma za dva dny dostavit dalsi 'stormy weather', nezarucuji, ze se zase na nejaky cas odmlcim. Doufam ale, ze to nedosahne onech 'frankenstorm' rozmeru. A nehnevejte se na 'obycejne' Americany, u domu, ktere jsou v sutinach jsou napisy 'prijdeme zpet' a ano, oni ty domecky znovu postavi a vybuduji.
    Tak, Milosi, happy birthday!

    OdpovědětVymazat
  19. [18]:Zuzano, to mně odlehlo, jsem moc rád, že jste zdraví a živí.
    My jsme si tu svíčky také užili, ale jen na hřbitově kvůli dušičkách.  
    Také mě těší, že "naše dítě" přežilo dětské nemoci a děkuji za všechny skvělé články.
    Přeji, ať už se to bouřlivé počasí vyhne osídleným oblastem a když ne, tak ať nemá  předchozí intenzitu a nezpůsobí další škody. Držím všechny palce.

    OdpovědětVymazat
  20. Já jsem na tebe přišla přes komenty na jiných blozích, zaujalo mě, jak jsi vtipný a tak moc ráda občas do tvého mišmaše kouknu a vždycky je co číst.   

    OdpovědětVymazat
  21. Ahojky blogový oslavenče!
    K prvním narozeninám blahopřeji, kdybych to uměla, umístila bych sem i dortík s jednou svíčičkou. Myslím si, že každý, když začal psát blog, neměl návštěvnost, která by stála za řeč. Asi to chce čas. Jinak Tvůj článek - bezva počteníčko. Je poznat, že jdež na analýzu téměř vědecky. Přeji do dalších dnů hodně dobrých nápadů a stále se vracející počet návštěvníků, kteří mají, co říct a obohatit nás i jinak.

    OdpovědětVymazat
  22. [8]: Mám z toho radost,děkuji.

    OdpovědětVymazat
  23. [6]:  Děkuji za uvítací ceremoniál, potěšilo mě že jste se podíval, kdo že to jsem, to také vždy udělám, a pak se rozhoduji, jestli ten člověk bude se mnou mluvit podobnou řečí, nebo ne? No, Uvidíme se? Tak se ptám v kategorii 1,2, a uvidím až opravdu přijdete. Anna

    OdpovědětVymazat
  24. [20]:Valin, rád tě tady vidím, tvůj blog je jedním z mých nejnovějších objevů. Líbí se mi tvé úsměvné články, třeba  "Co je tvoje, to je moje a co je moje, do toho ti nic není" je opravdu skvostné humorné dílko. Také mě zaujala tvá záliba v grafice a zejména ve fraktálech. Myslím, že mají i nějaké technické aplikace, ale nic bližšího o tom nevím.[21]: Hanko, díky. Z toho výročí mám pocit uspokojení, ale také trochu obavy, jestli mě ještě něco kloudného napadne. Jakoby skončila zkušební doba nebo studentská léta a teď se teprve ukáže.

    OdpovědětVymazat
  25. Myslím, že už máš čtenářů tolik, že by byla bláhovost být rozčarovaný.
    Ty jsi to všechno tak důkladně rozebral, že si říkám, jaký jsem břídil neb o mnohém ani nevím, že existuje nebo to neumím nastavit a ještě k tomu mě to netrápí.
    Jsem ráda, že jsi představil Zuzanu, vrtala mi hlavou...
    Líbí se mi, že komentuješ komentáře a ještě k tomu smysluplně.
    Že většinou článek, kterému člověk přikládá důležiost, ohlasy nemá, to je fakt. Mě nejvíc štve slabý ohlas na můj článek Mohlo by kapat z 11. 8. t.r. Brala bych komentáře jak kladné, tak záporné....a hlavně akci. A ono nic moc.
    Všechny chápavé komentáře tam, o čem ten článek byl, mi pak přijdou trochu jako vlk se nažral a koza zůstala celá...
    Tvůj blog chválím, i když se mi u něj někdy "potí mozek". Tak ti přeju, aby tě to bavilo i nadále - nás to baví

    OdpovědětVymazat
  26. No vážně zírám, co se na blogu stihne za rok. Myslím, žes odvedl (a odvádíš) dobrou práci a návštěvníky si skutečně zasloužíš (po tom dlouhém čekání, které trvalo 8 měsíců a při kterém by se na to většina vykašlala :). Přeji ti, ať nadšení vydrží a ať je tvůj blog stále aktivní! Jsem ráda, že jsem ho díky té letní akci s hudebními alby objevila. Blogování zdar!Mimochodem, není to dlouho, co jedna moje kamarádka sdíela na facebooku odkaz na svůj blog, který vytvářela ve 13i letech. Možná, že někdo má spoustu facebookových přátel, kteří mu blog navštěvují, ale já bych ho tam asi nezveřejnila (mám přátele, co o něm ví a myslím si, že ti stačí). Ovšem měla jsem sto chutí k tomu kamarádčinu statusu o blogu napsat, že i když je jí o 5 let víc, tak se dá stále vést a člověk se za něj stydět vážně nemusí :)

    OdpovědětVymazat
  27. [25]:Katko, myslím si, že komentáře někdy chybí i proto, že s přibýváním oblíbených blogů je čím dál těžší je všechny vůbec sledovat a ty a VendyW jste tak plodné autorky, že máte i několik článků za den. Docela vám oběma závidím tuto schopnost, já se zmůžu nejvýš na jeden za týden. Článek o Amélii jsem si dohledal, je hodně smutný, zkusím se přidat (spíše jednorázově).[26]: Za tu letní akci Robky jsem také moc rád, tvůj blog znám také právě od ní a rád k tobě nahlížím. A abych nezapomněl, přeji vše nejlepší ke krásným osmnáctinám.
    Yves, poslední odstavec o Facebooku (sdílení, status, ...) je pro mě dost nejasný, tomuto prostředí se vyhýbám a doufám, že to tak zůstane, protože už jen závislost na blogu se mně zdá neúnosná.

    OdpovědětVymazat
  28. [2]: To jsem ráda, že jsem vítána, hledám stále, tuláci to mají těžké, lidé touží po jistotách.

    OdpovědětVymazat
  29. Pěkně sepsáno. Jak člověk nejde s proudem, tak mu většinou jeho komentáře mažou. Ať už jde o politiku nebo prosté zdraví a výživu...

    OdpovědětVymazat
  30. Ten první odstavec je výbornej! Taková jedna trošičku delší větička, proč ne! Měli by ji předkládat dětem při větných rozborech :)[6]: Byla jsem zmíněna! Ve skutečnosti jsem spíš měla štěstí, že mě na blog přivedla Bloud a Egoped, protože oni tady byli hvězdnými stálicemi, a tak mi nejspíš dohodili spoustu čtenářů ze svých řad. Tím pádem jsem nezažila týdny nebo dokonce měsíce bez komentářů, což by mě samotnou zajímalo, jestli bych ustála. Obdivuju tě za trpělivost, žes pořád psal články a čekal. A vidíš, teď jsi jedna z největších hvězd tady ;)
    Teda i se Zuzanou! Nerada bych na ni zapomínala. Budu si teď víc všímat jména autora nad každým článkem, protože doteď, se mi zdá, jsem Zuzanu nepostřehla, ačkoli jsem o ní v komentářích slyšela, ale nechápala jsem souvislosti.
    Nejdřív jsem se lekla, že ten blog píšeš se svou manželkou. Poslední komentář pod mým článkem o polykání by se jí asi nelíbil
    Jednoho jsem na blog.cz ale ještě nedosáhla - dostat se do sporu se Standou! Tahle meta mi zůstává odepřená [12]: Když musím, tak rád? To je dobrý, ale nejsem si jistá, že bych si to dokázala vsugerovat pokaždý.

    OdpovědětVymazat

Aktuální článek

Anton Pavlovič Čechov - <i>Racek</i> v Mahenově divadle

Z nejznámějších dokončených divadelních her A. P. Čechova (1860-1904) po Višňovém sadu (1904), Strýčku Váňovi (1899) a Třech sestrách (19...

10 nejčtenějších článků (od 23. 4. 2020)