Článek připomíná výstavu v liverpoolské galerii 'Victoria Gallery & Museum' o skupině The Beatles z doby, kdy se formovala.
Zuzana
Kirchherr byla potěšena, že měla příležitost vrátit se do Liverpoolu a vystavit své fotografie v téže galerii, kde se rok před tím (2009) konala výstava umělecké práce Stuarta Sutcliffa (Victoria Gallery & Museum). Výstava zahrnula vzácné fotografie Beatles z dovolené na Tenerife a obrázky dětí, hrajících si na ulicích Liverpoolu z r. 1964, kdy Kirchherr byla se skupinou v Anglii během filmování A Hard Day's Night. Byly tam také portréty klíčových postav šedesátých let Rory Storma, Gibsona Kempa a Klause Voormana.
I když výstava, otevřená s bezplatným vstupem pro veřejnost od 25. srpna 2010 do 30. ledna 2011, je již minulostí, ještě dnes se k ní můžeme vrátit na stránce Unseen photos of The Beatles go on show a některé obrázky si prohlédnout zde (a vedle toho spoustu dalších fotografií Astrid Kirchherr).
,%20Kunstmuseum,%20Basilej.jpg)
Beatles nepatří mezi mé favority, tak jsem vůbec nevěděla o existenci Stuarta Sutcliffa. Díky za tento článek! A fotografie jsou krásné a mají kouzelnou atmosféru. Líbí se mi děti v ulicích a ta společná fotka Beatles, kde jsou všichni ještě tak krásně mladí. Dýchla na mě nostalgie po starých časech.
OdpovědětVymazatJe pěkné vidět na starých fotkách úplně normální mladé kluky a ne žádné idoly.
OdpovědětVymazatPro mě je také novinkou, že v počátku kariéry v Beatles hrál jiný baskytarista než Paul McCartney. Znám jen bubeníka Paula Besta, kterého spoluhráči vyměnili za Ringo Starra, protože Best se jim zdál nevýrazný, nudný a málo charizmatický, i když jako bubeník byl velmi dobrý (a možná lepší než Ringo), Ten to pak velmi těžce nesl, protože Beatles se záhy stali slavní.
OdpovědětVymazatV době, kdy hráli v Hamburgu, byli velmi mladí, ještě "obyčejní", nezkušení kluci. V jedné knize Lennon vzpomenul, že jejich nezkušenost byla tak velká, že George Harrison v Hamburgu přišel o panictví. Takové věci si pamatuji.
OdpovědětVymazatAle samozřejmě v článku jde hlavně o fotografie. Zuzano, díky za ně. Je hezké je vidět ještě před hvězdnou kariérou. Myslím ale, že oni nikdy hvězdnými manýry (na rozdíl od mnohých dnešních hvězd popu) netrpěli a byli přirození. Já je mám rád a obdivuji, kolik toho za zhruba necelých 10 let dokázali složit. Já mám v knize jejich kompletní dílo v notách i s texty, kniha (The Beatles. Complete Scores) má 1135 stran!
OdpovědětVymazatDěkuji za článek. Jak píše Čert, obyčejní mladí kluci. Písničky jsem poslouchala za svého mládí.
OdpovědětVymazatJsou to krásné fotky,když se na ně dívám,propadám atmosféře této doby.Věřím,že výstava měla úspěch a velkou návštěvnost.Jo Beatles,není snad člověka,kdo by je neznal.Díky Zuzko.
OdpovědětVymazatSouhlas s Čerfem a Intuicí. Beatles to bylo něco i pro mě úžasného!!!
OdpovědětVymazat[4]: Obdivuji tvoji paměť Miloši!
OdpovědětVymazatTy fotky mi něco říkají, mám pocit, že už mi je někdo posílal... no nejspíš to byl můj strejda beatlesák
OdpovědětVymazatYes! Beatles. Zakazdym, aj ked je to uplne nevhodne, pri pocuti "Yellow Submarine" musim vstat a salutovat. Ako taky cvok. Ale nemozem zato.Mimo ineho su uzasni aj svojim vztahom k casto prekvapujucej harmonii. (Muzikalnej, nie celkom aj tej ludskej.) Som ich generacia a "boj" s Rolling Stones u mna jasne vyhrali Beatles.
OdpovědětVymazat[9]: Já si vždy pamatuji ty nejdůležitější informace.[10]: Mně tedy ne, takového hodného strejdu nemám.[11]: Já to vidím stejně, i když některé písně Stounů mám také rád, z éry Beatles např. Paint It Black, Lady Jane, Jumping Jack Flash, Honky Tonk Woman nebo Satisfaction.
OdpovědětVymazatBeatles, kdo by je neznal! Hezké připomenutí.
OdpovědětVymazatBeatles, to byla hudba mého mládí a líbí se mi dodnes. Nikdy jsem ovšem nedovedla pochopit to davové šílenství na jejich koncertech.
OdpovědětVymazatFotky jsou prima, je vždycky zajímavé vidět budoucí idoly jako normální kluky. Souhlasím s Milošem, Beatles určitě nikdy nepropadli takovým manýrům, jako dnešní rádoby hvězdy šoubyznysu.
Na rozdíl od Miloše ovšem nesnáším Stouny!!!
Zajímavý článek, Zuzko, díky!