26. srpna 2013

Šumava (1) - Plešné jezero, Plechý, Třístoličník

O Šumavě jsem věděl jen o málo víc než to, že na jejím území pramení Vltava a nachází se tam Boubínský prales. Byla však vděčnou kulisou dobrodružných filmů a seriálů s politickým podtextem, kde se to hemžilo pašeráky, narušiteli státních hranic a tajemnými převaděči, kteří mnohdy místo toho, aby lidem pomohli dostat se za železnou oponu, je okradli a navedli do močálů, v nichž se nešťastní důvěřivci utopili. Kdyby ji znal Arthur Conan Doyle, možná by sem situoval svůj román Pes baskervillský.

Poprvé jsem tam byl před 3 roky na 4 dny a navštívená místa, např. Jezerní slať, rašelinná jezírka, dřevěné lávky a upoutávky na masožravé rosnatky, byla v duchu prvotních představ. Protože však celá oblast je výše položená (Kvilda má nadmořskou výšku 1062 m, Modrava 985 m, Kašperské Hory 739 m), vrcholy mají jen malé převýšení. Šumava tak moc nenadchne turisty, kteří chtějí podávat sportovní výkony a ve zdolávání vrcholů a rozhledech do otevřené krajiny vidí náplň výletů.

Letos jsme tam byli týden a do výletů tentokrát zařadili i dva vrcholy - Plechý (1378) a na německé straně Šumavy Luzný (Lusen, 1373). Začnu tím prvním.




Jako výchozí bod trasy na Plechý jsme zvolili Novou Pec (737), odkud nás podle ukazatele čekalo 6,5 km po zelené značce k prvnímu cíli cesty - Plešnému jezeru. Cesta je velmi snadná, míjíme na ní Schwarzenbergský kanál, vybudovaný pro plavení kmenů, částečně vede podél Koňského potoka, a nakonec mírným stoupáním Jezerní stezkou se dostaneme až na hráz Plešného jezera (1090). Plešné jezero je druhým nejvýše položeným jezerem Šumavy (jen o 6 m výše leží jezero Laka) a rozlohou 7,5 ha je třetí největší (Černé jezero má 18,4 ha a Čertovo 10,3 ha).




Poblíž hráze leží kámen s vytesanou korunkou rodu Schwarzenbergů a nápisem J. S. August 1868 na památku návštěvy Jana ze Schwarzenbergu, kterému tehdy bylo 8 let.




3,5 km dlouhá cesta od Plešného jezera na vrchol Plechý je na ukazateli opatřena varováním, že "průchod je na vlastní nebezpečí", nic nebezpečného na ní ale není, nenajdeme zde skoby ani řetězy, je jen v první části dost strmá a "vydlážděná" velkými kameny. Díky tomu se nabízí krásné výhledy na jezero shora a v dáli je dokonce vidět i nádrž Lipno.



Ve výšce 1310 m narazíme na 14,5 m vysoký památník šumavského spisovatele a malíře Adalberta Stiftera (1805-1868), který byl postaven 10 let po jeho smrti.




Plechý (Plöckenstein) je s 1378 m nejvyšším vrchem české a současně rakouské části Šumavy, je totiž položen na hranicích obou zemí. Nejvyšší kopce celé Šumavy jsou však v německé části, a sice Velký Javor (Grosser Arber, 1456) a Velký Roklan (Grosser Rachel, 1453). Vrchol Plechého je charakteristický velkými skalními bloky, které působí, jako kdyby byly uměle naskládány.




Okolí je však deprimující, asi těžko si lze představit smutnější kombinaci, než je hrdá cedule Národní park Šumava, daleko široko obklopená kůrovcem zničenými stromy.
Den předtím jsme si u pramene Vltavy vyslechli odborný výklad zapáleného mladého ekologa, který na kusu kůry vysvětloval, jakým způsobem kůrovec strom zničí, a vyjadřoval se velmi neuctivě k lesníkům, kteří podle něj jen kácí a sází, neměli by však aktivně zasahovat, protože příroda si prý poradí sama. Při pohledu na rozsáhlá zničená území, která v zimě navíc sužuje až skoro arktický chlad, se nechce věřit, že by zde sám od sebe mohl vyrůst zdravý les.




Z Plechého cesta 1,5 km mírně klesá k Trojmezí (Dreieckmark), kde se stýká hranice ČR, Rakouska a Německa. Místo je označeno trojhranným hraničním kamenem, ozdobeným znaky jednotlivých zemí.




Dalších 3,5 km odtud je Třístoličník (Dreisesselberg, 1302), jehož název je odvozen od tří kamenných stolic, kde podle pověsti rokovali králové trojice sousedících zemí. Zde jsme konečně mohli svlažit hrdla v typické německé hospůdce.




Závěrečných 7,5 km bylo především v první části nepříjemným sestupem a celá trasa skončila na malém venkovském nádraží v Novém Údolí (799). Vlakem jsme jeli jednu zastávku k autobusu do sousední vesnice Stožec a nebýt nás, vlak by byl prázdný.


28 komentářů:

  1. Tahle místa vypadají opravdu nehostinně. Copak o to, já věřím, že nový les po nějaké době vyroste, ale netuším, co udělat, aby ho zase brouci nesežrali. Někdy má smysl tomu dobrému napomoct, jen se nesmějí všichni hádat, co je vlastně dobré. Každopádně právě kvůli okolí se mi líbilo jezero Laka mnohem víc než to Plešné.

    OdpovědětVymazat
  2. Je to skutečně smutný pohled na ty poničené stromy, jinak by to byl učiněný ráj. Takhle fotky působí jak focené v krajině stižené nějakou katastrofou. I když to přesně vlastně nájezdy kůrovce jsou.
    Ale jinak krásné, skály jsou úchvatné a ty panoramata!

    OdpovědětVymazat
  3. Dobré ráno Miloši,
    díky za fotografie míst, kam jsem jezdila jako patnáctiletá dívka na prázdniny. Ty lesy jsou děsivé. Netušila jsem, že je to až tak zdevastované. V letech 1959-1962 to bývalo jiné.

    OdpovědětVymazat
  4. Jak krásně by muselo Plešné jezero vypadat, kdyby jeho okolí zdobily zdravé zelené stromy. Netušila jsem, že je na tom Šumava pořád tak špatně. Sice se v podrostu už sem tam nějaká zeleň klube, ale dominantní jsou pořád jen všudypřítomné pahýly. Ale výlet to byl parádní a těším se na další tvůj výšlap.

    OdpovědětVymazat
  5. Jo, tak Šumava by byla moje gusto. Nemám ráda plahočení do vééélkých kopců. Ale rozhledy jsou kvalitní a i přes ty mrtvé stromy krásné. No jo, no musíme doufat že si opravdu příroda pomůže sama, protože se za chvíli na nás lidi nebude moc spolehnout....

    OdpovědětVymazat
  6. Pěkné fotky a rozhledy! Povedlo se! Vůbec to tam neznám!

    OdpovědětVymazat
  7. [1]: Je to asi neřešitelné. Ten ekolog tvrdil, že kácením se obnaží stromy stojící uvnitř lesa, ty prý nejsou tak odolné jako krajní, které mají větve svěšené dolů, a rychleji podlehnou zkáze. Řešení chemickými postřiky by bylo drahé a podle ekologa by se chemikálie dostaly do půdy a přeneseně i do potravy, takže tudy cesta také nevede.[2]:[3]:[4]:Tím jsem byl také nemile překvapený, při předchozí návštěvě jsme se pohybovali v nižších polohách, např. kolem řeky Vydry, u Tříjezerní slatě, Prášilského jezera, Srní apod. a tam nic takového vidět nebylo.[5]: Já mám radši výstupy na kopce. Loni jsme byli v Krušných horách a pamatuji si, že jsme šli třeba 20 km lesními pěšinami, všechno pak ve vzpomínkách splývá, i fotky jsou "na jedno brdo."[6]: Já české hory poznávám také až v poslední době, předtím jsme jezdili jen do Vysokých Tater a Jeseníků a trochu do Beskyd. Ale stále mám velké mezery, např. na Sněžce jsem ještě nebyl .

    OdpovědětVymazat
  8. Smutný pohled na mrtvé stromy. Ale možná paradoxně bude mít tato situace příznivý vliv na omlazení lesa.Asi bude nejlepší nechat přírodu, ať si s tím poradí a snažit se do ní moc nezasahovat. Lidé už nadělali dost škod.
    Na Šumavě jsem nikdy nebyla, proto tvou reportáž vítám. Líbí se mi fotografie skal, vypadají opravdu jako obrovské kameny, naskládané jeden na druhý.

    OdpovědětVymazat
  9. Krásná krajina :) závidím ti cestování, já si na to stále nemohu najít čas :) jsem ráda, žes mě s sebou vzal alespoň touto cestou :)

    OdpovědětVymazat
  10. Krásná příroda, ale ten les vypadá opravdu bezútěšně.

    OdpovědětVymazat
  11. Byla jsem docela vyděšená z toho, jak to tam vypadá. Ty suché stromy jsou takové bezútěšné. O kůrovci na Šumavě se toho v poslední době v médiích už namluvilo hodně.

    OdpovědětVymazat
  12. Jsou to krásné fotografie... ten zničený les, to je ale tristní podívaná. Děkuji ti za hezké komentáře a zde přikládám link na Registration key po skončeni Trial version PhotoFilttre Studio.
    http://steph.blog.cz/1202/key-pro-photofiltre-studio-x

    OdpovědětVymazat
  13. [12]: Ještě pro úplnost dodávám informaci o registračním formuáři. Otevře se PhotoFiltre Studio X a úplně v nejhořejším řádku je na konci maličký otazníček. Po jeho otevření se objeví ten Registrační formulář a vyplní se těmi údaji, které jsem ti v linku uvedla. ☼☼☼

    OdpovědětVymazat
  14. Na těch samých místech jsme byli před čtyřmi lety a byla jsem velice smutná při pohledu na kůrovcovou kalamitu. Příroda se ale  začíná pomalu  vzpamatovávat. Letos jsem poprvé začala věřit tomu, co vám říkal mladý ekolog.
    To, co jsem viděli před čtyřmi lety, se s letošním rokem nedá vůbec srovnat. Začíná krásně obrůstat např. i Černá hora.
    Na třístoličníku jsme byli na kole, z německé strany tam vede silnice. Němci jsou líní a někteří jezdí až na vrchol.

    OdpovědětVymazat
  15. [9]: Třeba si najdeš čas o Vánocích nebo příštích prázdninách.[10]:[11]: Bylo by prima, kdyby měla pravdu Ilona-pižlík ve svém komentáři [14]:, že situace se poslední roky zlepšuje.[12]:[13]: Díky moc, vyzkouším, teď ani nevím, zda už mně čas vypršel.

    OdpovědětVymazat
  16. Cedule NP Šumava a okolní stromy vypadají jako dobrá kulisa pro nějaký horor. Jinak se mi moc líbí hraniční kámen s Rakouskem, je to mnohem hezčí než ty obyčejné červenobílé patníky.

    OdpovědětVymazat
  17. tam to znám dobře! nádherná krajina, moc pěkné fotky! a o přírodu bych se vůbec nebál - ta si poradí!

    OdpovědětVymazat
  18. Děkuji za krásný virtuální výlet, pěkné fotografie.

    OdpovědětVymazat
  19. [15]: Jasná zpráva, že se zlepšuje. Letos to vypadalo i u pramenu Vltavy o mnoho lépe.

    OdpovědětVymazat
  20. [16]: Hraniční kámen je opravdu moc pěkný, původně tam prý byly tři samostatné pro každou ze tří sousedících zemí, ale později ho nahradili jedním trojhranným.[17]:[18]:[19]: Díky, doufejme, že se top bude zlepšovat i nadále, jak říká Ilona. Ještě jednou budu citovat mladého ekologa, ten tvrdil, že v Německu nechávají vše na přírodě a v Bavorském lese se se žádnými rozsáhlejšími poškozeními stromů kůrovcem nesetkáme.

    OdpovědětVymazat
  21. Zaujímavý článok motyvujúci človeka ísť sa na daný objekt ktorý si tak pekne nafotila pozrieť :)
    Veľmi sa mi páči tvoj blog, dá sa dobre čítať. Ani design nie je zlý, aj keď by sa tie "mnohofarby" dali v ňom ešte trocha upraviť ;)

    OdpovědětVymazat
  22. [21]: Pekne si to povedala ;)

    OdpovědětVymazat
  23. [23]: Já vím. Miloš také ;)

    OdpovědětVymazat
  24. Aj ja ja aj. Tak tenhle ráj, je nutno ubránit pro budoucí generace?

    OdpovědětVymazat
  25. Úplně je mi smutno, když vidím, jak to kůrovec poničil. Šumavu jsem měla moc ráda, často jsem tam jezdila. Na jezero Laka jsem šla ze Železné Rudy pěšky, hned na začátku jsem dostala žihadlo od sršně do nohy, nechtěla jsem zkazit tůru, ale bylo to děsný...Nohu jsem měla pěkně oteklou, ještě, že na cestě bylo hodně pramínků, tak jsem chladila a přežila...   

    OdpovědětVymazat
  26. Ten ekolog měl pravdu.
    To, co tam předvádějí někteří lesníci, ten les zničí.Ale hlavně, že masy spousty lidí hloupě věří podprůměrným novinám a tomu, co na pohled vypadá rádoby dobře.
    Pro ně dobře. Ve skutečnosti je jim jedno, jaký to bude mít dopad na tamní přírodu a zvířata.

    OdpovědětVymazat

Aktuální článek

Nikola Tesla - geniální vynálezce a špatný obchodník (+ památník u Niagarských vodopádů)

Původem chorvatský rodák Nikola Tesla (1856-1943) je zřejmě největším vynálezcem všech dob, obdiv k němu však neměl dlouhého trvání a nakon...

10 nejčtenějších článků (od 23. 4. 2020)