21. února 2020

Hochkar - skiareál s inverzní náročností

Koncem ledna jsme opět zavítali do městečka Gaming s impozantním kartuziánským klášterem, které se loni stalo naším zázemím pro lyžování v středisku Lackenhof am Ötscher. Jen o něco dál, 40 km od Gamingu (zatímco Lackenhof je vzdálen 17 km), se nalézá skiareál Hochkar. Je pojmenován podle nejvyššího vrchu Göstlingských Alp, ležících na hranicích spolkových republik Dolní Rakousko a Štýrsko. Lze na něj použít stejný skipass jako pro Lackenhof, ale loni jsme ho nenavštívili, protože při nepříznivém počasí je nutné k výjezdu 8 km dlouhou horskou silnicí použít sněhové řetězy na kola auta. S těmi ale nemáme žádné zkušenosti a nechtěli jsme riskovat, že skončíme v příkopu.

Tentokrát první dva dny pobytu bylo celkem hezky, silnice byly bez sněhu a mohli jsme tam jet bez obav. Skiareál z těch, které jsme dosud poznali, patří k menším, podobně jako Stuhleck a Lackenhof, celková délka tratí je 19 km.

Hochkar je znám bohatou sněhovou nadílkou, a je tak oblíbenou destinací lyžařů z Jižní Moravy. Komu nevyhovují jednodenní zájezdy s ranním vstáváním, má možnost se ubytovat přímo v areálu.



A trochu času lze ušetřit, když místo schodů použijeme tobogán.



Čím se však Hochkar od mnohých jiných středisek liší, je, že zatímco třeba v Les Orres do horních částí střediska jsme se dlouho dívali s velkým respektem, protože trati pod vrcholy byly prudké, a tak jsme se většinou drželi ve spodních a středních pasážích, v případě Hochkaru jsme naopak autem vyjeli k hornímu parkovišti ve výšce přibližně 1400 m n. m. a lyžovali ve vrcholových partiích svahů, které se i podle mapky areálu zdály jednodušší než zúžené spodní, často vedené mezi stromy.



Areálu dominují čtyři vrcholy - zleva Leckerplan (1782), Häsing (1728), Vorgipfel (1770) a nejvyšší Hochkar (1808). Na poslední z nich vede lanovka z nejspodnějšího místa areálu pod dolním parkovištěm, kterou jsme vynechali, ale všechny ostatní jsme využívali.

Od Vorgipfelu ("předvrcholu" Hochkaru) je k Hochkaru velmi blízko, dalo by se na něj dojít i pěšky, jenže spojnice je dost úzká a protože z Hochkaru sjížděli ti, kteří přijeli lanovkou z nejspodnějšího místa, nerad jsem tento nápad oželel.



Široké a upravené sjezdovky jsou bezpečné i pro začátečníky.



Kříž nad kamenitým srázem však působí zlověstně. Že by některý z freeriderů přecenil své síly?



Z nabídky tratí jsme si nejvíc oblíbili čtyři: 1500 m dlouhou Familienabfahrt z Vorgipfelu (č. 1, značená modře, avšak s poměrně strmým dojezdem) a tři červené - č. 5 (Häsingabfahrt, 1300 m) z Häsingu a dvě z Leckerplanu: č. 4 (Sonnenhang, 600 m, s přejezdem na spodní část č. 5 nebo 800m modrou č. 2) a č. 10 (Blachlbodenabfahrt, 1400 m).



Následující 4 záběry jsou ze sjezdovky č. 10.



Samozřejmě i zde jsou obtížné černé sjezdovky, ty jsme letos ale nepokoušeli. Thomas Sykora-Hang, č. 10a, je pojmenována po rakouském lyžaři s českými předky, který v 90. letech vyhrál 9 závodů Světového poháru ve slalomu a na olympiádě v Naganu r. 1998 získal v této disciplíně bronzovou medaili.

Vrcholy jsou ideální pro telekomunikační techniku.



A samozřejmě i pro výhledy. Pohoří, které celou scenérii rámuje, jsou Ennstálské Alpy (Ennstaler Alpen), ležící na území Štýrska.



Všechny vrcholy tohoto panoramatu mají přes 2000 m n. m.



Nejpůsobivější je Lugauer (2217 m n. m.), špičatý vrchol na následujícím snímku uprostřed, který se tvarem podobá Matterhornu. Dva "hrbolky" v pozadí vpravo jsou Hochtor (2369) a Grosser Ödstein (2335).



Na horách se ale počasí rychle mění, zatáhlo se, začal foukat silný vítr a později i hustě sněžit a byli jsme rádi, že jsme ještě včas sjeli dolů. Naši sousedé v penzionu se rozhodli vyčkat na vrcholu v restauraci, až se vichřice přežene, jenže počasí bylo čím dál horší a nakonec se dostali dolů lanovkou, protože jízda na svahu, kde nebylo vidět na dva kroky před sebe, by byla hazardem.



Příští den sněhové přívaly vrcholily, proto jsme raději zůstali "doma". Lyžařskou dovolenou jsme pak zakončili v již známém Lackenhofu am Ötscher.

13 komentářů:

  1. Někdy si říkám, že je škoda, že nelyzuji.. Každopádně pohled na sníh být na fotkách působí v letošní zimě osvěžující dojmem..

    OdpovědětVymazat
  2. Krásný, alespoň někde je sníh :).

    OdpovědětVymazat
  3. Krásné obrázky. Konečně vidím sníh.
    Velký obdiv za to to, že si užíváte lyžování na takových sjezdovkách.
    Já už jen ty běžky. U nás během této zimy-nezimy byl jen dvakrát sněhový poprašek. Okruh z technického sněhu roztál, než se vůbec mohlo začít lyžovat. Myslím, že letos ta svá "prkýnka" ani neopráším.

    OdpovědětVymazat
  4. Krásný panoramata. To já kdybych lyžovala, tak stejně toho moc nenajezdím, páč se budu kochat a fotit... i když ty jednoduché sjezdovky bych asi i při mém ne zrovna elegantním lyžování sjela. Nicméně jako disciplíně která by mne rok co rok hnala do hor jsem lyžování nepropadla... asi o dost přicházím, ale já do hor raději od jara do podzimu.

    OdpovědětVymazat
  5. Kamarád vyznává valašský drtivý styl; takže sjede všechno.
    I já jsem rád, že letos vidím sníh alespoň na fotografii.

    OdpovědětVymazat
  6. Je to krásný pohled na zasněžené hory. Obdiv má každý, kdo to zvládá, já se mohu jen kochat pohledem.Díky za zprostředkovanou podívanou. Jen jezdi, dokud můžeš,  je to paráda.

    OdpovědětVymazat
  7. Pěkné výhledy i hezky upravené svahy. Na sníh se rád dívám, méně rád se po něm pohybuji. Jakkoli .

    OdpovědětVymazat
  8. nadhera! skoda, ze ako tvor z niziny zijem v takom krasnom prostredi a nelyzujem, len obcas lizeem...

    OdpovědětVymazat
  9. [1]: Určitě je to škoda, a zvláště v zimě, kdy jinak moc důvodů vyrážet do přírody není.[2]: Letošní zima je jen podle kalendáře, velmi často jsme s dětmi a loni i vnučkami na svahu nad panelákem sáňkovali a letos jsme je ani nevytáhli.[3]: Mě běžky nikdy nebavily, jednak je věda dobře namazat, ovladatelnost při sjíždění je malá a vždy jsem trnul, abych se nerozplácl o nějaký strom. A běhat do kopce je zase dřina.[4]: V zimě to má také své kouzlo, protože neoslňuje tolik ostré světlo. Také se občas zastavím a vytáhnu mobil k záběru na památku, ale většinou to stačí na každé trati jednou.

    OdpovědětVymazat
  10. [5]: Těchto drtičů se vždy obávám, aby nás nesmetli jako lavina .[6]: Lyžování (stejně jako turistika) je sympatické tím, že se dá provozovat do vysokého věku. Našemu exprezidentovi Klausovi táhne na osmdesátku a stále se mu věnuje. Jen by mě zajímalo, jak to měl s ochrankou. Jestli pro něj vyhradili nějaký svah, anebo lyžoval jako každý jiný s ochrankou na dosah.[7]: To se mně na zahraničních svazích líbí nejvíc, když vzpomenu na Jeseníky nebo Oravu a 10krát větší hustotu lyžařů na metr čtvereční, dlouhé čekání ve frontách, hrboly a led, už bych tam nechtěl.[8]: Kingu, Švýcarsko je lyžařů ráj, jeden známý nejezdí nikam než tam. Ovšem ty ceny jsou úplně jinde.
    Lízání je ale také příjemné .

    OdpovědětVymazat
  11. Lyžování není zrovna moje parketa, ale pokochala jsem se krásou zasněžených hor. Nádherné fotky, dýchají zimou a čerstvým povětřím.

    OdpovědětVymazat
  12. Závidím, nikoliv lokalitu, ale umění lyžovat.
    Základ je rodina, u nás to nikdo nevyznával, postavili mne na lyže v sedmé třídě a já se strachy málem počůrala.
    Od té doby jsem prošvihla ten moment a nikdy ho nenapravila. Stojím pod kopcem, dívám se a doufám, že v tom dalším životě to bude lepší

    OdpovědětVymazat

Aktuální článek

Anton Pavlovič Čechov - <i>Racek</i> v Mahenově divadle

Z nejznámějších dokončených divadelních her A. P. Čechova (1860-1904) po Višňovém sadu (1904), Strýčku Váňovi (1899) a Třech sestrách (19...

10 nejčtenějších článků (od 23. 4. 2020)