10. října 2023

Vysoké Tatry (12) - Veľká Svišťovka

Do Vysokých Tater na turistický výlet už asi nepojedu, jednak bych se nechtěl potkat s medvědem, kondice teď také není nejlepší, navíc všude tam, kam se dalo volně jít, jsem byl. Bohužel ne ke všem místům mám fotografie, např. ještě z 80. let mně chybí z výstupu na Vysokou (2547 m n. m.) s horským vůdcem a ze sáhodlouhé túry ze Starého Smokovce k Téryho chatě a přes Sedielko (2376) do Tatranské Javoriny na polských hranicích. Jednu dvoutisícovku ale můžu přidat, a to tu nejmenší – Veľkou Svišťovku (2037). Byl jsem tam několikrát, proto vyberu fotografie z různých výletů. 

Tradiční trasa vede z Tatranské Lomnice (850) nebo Tatranských Matliarů delším, ale pozvolným stoupáním k Zelenému plesu (1551), pak strmě k Veľké Svišťovce a zdlouhavou cestou kolem masivu Huncovského štítu (2353) a Kežmarského štítu (2558) ke Skalnatému plesu (1751) a odtud dolů do Tatranské Lomnice buď pěšky, anebo lanovkou.  

Na prvním snímku z Tatranské Lomnice jsou zleva Lomnický štít (2633), Kežmarský štít a vpravo v pozadí za 4* Grandhotelem Praha je Veľká Svišťovka. Trasa ale nevede na vrchol, k němu je třeba ze sedla odbočit. 



Z Tatranské Lomnice jsme prošli do Tatranských Matliarů podél silnice pěšky. V druhé obci jsou Vojenské klimatické kúpele a pamětní deska uvádí, že se zde léčil i spisovatel Franz Kafka. Oblíbené také byly zdejší odborářské hotely Hutník a Metalurg, dnes je SOREA provozuje pod názvy Hutník I a Hutník II.  



Cesta k Zelenému plesu vede lesem podél potoka. Značena je jako tříhodinová, ale dá se zvládnout za 2 hodiny. 



Potok se rozšíří až před Zeleným plesem.



Zelené pleso podle pověstí za svou barvu vděčí ztraceným smaragdům na jeho dně.





Chata pri Zelenom plese se dříve jmenovala Brnčalova a ani dnes ji nikdo neřekne jinak než Brnčálka. Nad ní se tyčí Jastrabia veža (2137). Původní název chaty byl podle horolezce Alberta Brnčala, který zde r. 1950 zahynul právě při výstupu na Jastrabiu vežu.  





Zelené pleso je v údolí a z něj vede několik tras vzhůru všemi směry, na Jahňací štít (2230 m n. m., vzdálený 2 hod 30 min), Kopské sedlo (1750, 1:00), Veľkou Svišťovku (1:30), Skalnaté pleso je vzdáleno 2 hod 45 min.

Od Jahňacího štitu a Kopského sedla jsou následující dva náhledy, kde strmé stoupání ve stěně na Veľkou Svišťovku zmírňují serpentiny, patrné jako klikatá stezka. 




Část trasy je zabezpečena řetězy. 



Počasí se tady velmi rychle mění a z vyšší polohy už pleso téměř nevidíme.



A během chvíle se celá scenérie ztratí v mracích.






Směrem k vrcholu Veľké Svišťovky je to o něco lepší.



Jednou nás tam uprostřed léta zastihla sněhová vánice. Vrcholové foto se syny je z r. 2006 (měli tehdy 14 a 16 let), kdy se počasí naopak vydařilo. V pozadí jsou Belianské Tatry.



Následující úsek cesty ke Skalnatému plesu kolem masivu Huncovského štítu je nezáživný a zdá se nekonečný. Až tam je zase něco k vidění.





Horská chata Encián dříve byla hotelem, ubytování je dnes omezeno jen na 14 lůžek na patrových postelích, hlavní funkci plní restaurace pro utrmácené turisty. Budovu navrhl architekt Dušan Jurkovič



Poblíž chaty se nachází observatoř Slovenské akademie věd





Hlavní dominantou okolí je ale Lomnický štít.



Cestu pěšky ze Skalnatého plesa dolů do Tatranské Lomnice jsme absolvovali jen jednou, je velmi nepříjemná, místy prudce se svažující kamenitý terén je náročnější než celý výstup na Veľkou Svišťovku. Vždy jsme pak už dávali přednost lanovce.





Kromě Lomnického štítu je z Tatranské Lomnice pěkný náhled i na Slavkovský štít (2452).






14 komentářů:

  1. Moc krásné fotografie od sousedů. Je tam nádherně. Byli jsme tam jako mladí. Teď už bych manžela do hor nedostala. Mějte se moc hezky.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Vysoké Tatry mají neobyčejnou přitažlivost, jednoho konce na druhý je jen 26 km a těch krásných vrcholů, které je zdobí.

      Vymazat
  2. Přilákal mě sem nadpis.Ve Vysokých Tatrách jsme byli s manželem několikrát,bohužel jsem tenkrát ještě moc nefotila.Byli jsme na všech vrcholech turisticky dostupných.Hrozně ráda jsem si prohlédla fotografie a zavzpomínala.
    Přeji hezké dny

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Příjemné na Vysokých Tatrách je, že všechny vrcholy se dají zvládnout během dne. Vždy mě lákal slovinský Triglav, ale ta túra je tak náročná a dlouhá, že vyžaduje jeden nocleh na chatě. A dva dny při proměnlivém počasí jsou rizikem, proto jsem se k výpravě nikdy neodhodlal.

      Vymazat
  3. Krásně se sešly teď na dvou blozích fotky z Tater. U Majky bylo i Skalnaté pleso.... moc pěkné, horské fotky já můžu

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díval jsem se, ale neměla štěstí na počasí, což je zde vždy loterie.

      Vymazat
  4. Vystup na Svistovku si pamatuji s prazdnin mezi treti a ctvrtou tridou..Vim ze mi to dalo zabrat, na pleso si take pamatuji a pralo pocasi...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Výstup od plesa na sedlo je poměrně náročný, klikatou cestou je podobný výstupu od Popradského plesa na Ostrvu, naštěstí není příliš douhý.

      Vymazat
  5. Krásná místa, díky za další virtuální výlet. Moje maximum bylo Štrbské pleso, túry nechávám odvážnějším a hory obdivuji nejraději zezdola :).

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Zezdola jsou také krásné a od Štrbského Plesa (myslím obec, ne jezero, proto velké P) je krásný náhled na 4vrchol Vysoká.

      Vymazat
  6. Na Brnčálce jsem byl před mnoha lety.
    Nostalgicky jsem si nad tvými fotografiemi zavzdychal.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Byl jsem tam vícekrát, právě kvůli výstupům několika směry a velmi si cením zvlášť Jahňací štít, který není tak "obehraný" jako jiné vrcholy a přitom nabízí krásné výhledy, např. na Belianské Tatry.

      Vymazat
  7. Na Veľkú Svišťovku jsem nikdy nevyrazil, ale ty serpentýny mi připomněly podobný výstup - rovněž místy zajištěný řetězy - jednou ze čtyř tras na Fudži. No a pamatuji se, že jako teenager jsem se účastnil seběhu ze Skalnatého Plesa do Tatranskej Lomnice, a strašně jsme si tehdy libovali, jak jsme sbíhali takovým šněrováním podobně, jako to dělají lyžaři na sněhu, což se ukázalo jako jednoznačně nejrychlejší a nejbezpečnější varianta sbíhání prudkého kopce. Po cca 30 letech jsem zkoušel stejnou metodu použít právě při sestupu lávovým polem z vrcholu Fudžisan a ukázalo se to jako neproveditelné, protože to o třicet let méně pružná kolena vůbec nedokázala dát :-).

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Fudži byla úplně jiná liga :).
      Ten sestup je hodně nepříjemný, protože na nepevné kamenité cestě neustále podkluzujeme a to šněrování byl dobrý nápad, jak tomu bránit.

      Vymazat

Aktuální článek

Luzern a hora Titlis

Luzern (v češtině uváděný ve fonetické podobě Lucer n německého názvu) leží v centrální části Švýcarka a žije v něm přibližně 80 tisíc obyv...

10 nejčtenějších článků (od 23. 4. 2020)