27. dubna 2013

Vídeň (3) - Friedensreich Hundertwasser

Umělecké začátky Friedensreicha Hundertwassera (1928-2000) jsou spojeny s jeho rodnou Vídní, kde také krátce působil na Akademii výtvarných umění (Akademie der Bildenden Künste/The Academy of Fine Arts). Tato instituce není však jen významnou uměleckou školou, kam se ani nadvakrát nepodařilo dostat Adolfu Hitlerovi (a jak to pak dopadlo), ale v jedné části budovy je vystavena sbírka obrazů, jejímž zlatým hřebem je triptych Hieronyma Bosche Poslední soud.

Zvláštní jméno umělce není jeho rodným jménem, narodil se jako Fritz Stowasser, číslovku Sto v začátku příjmení si ale později změnil na německé Hundert, pozměněné křestní jméno je zase složeno ze slov mír a říše (asi tedy říše míru), které zřejmě bude také jeho výmyslem.

I když Hundertwasser byl malířem a sochařem a v této oblasti také pedagogicky působil, z uměleckého hlediska se proslavil především jako architekt. Zdaleka to však nebylo jen umění, kterému se věnoval, v jeho pestrém životopisu si můžeme přečíst, že složil kapitánské zkoušky a plavil se po oceánech, žil např. na Novém Zélandu a v Japonsku a propagoval styl života v přírodě, která by měla plně postačovat k nasycení a všemu, co člověk potřebuje.

Jeho umělecký styl byl ovlivněn řadou směrů - např. naivním a abstraktním uměním, nejvíce však secesí, konkrétně mozaikami Gustava Klimta. Myslím, že v jeho architektonické tvorbě je také patrný vliv Antoniho Gaudího, např. staveb v parku Güell v Barceloně i horní částí věží katedrály Sagrada Família a zvlněné budovy Casa Milà.

Jeho nejvýznamnějším dílem je obytný dům, dokončený roku 1985, po něm pojmenovaný Hundertwasserhaus, jehož celkový pohled jsem naskenoval z přebalu knihy (ostatní fotografie jsou moje). Fasáda stavby je velmi členitá, vypouklé tvary prozrazují vliv sochařství, jsou však velmi nepravidelné, a pestré barvy jsou zase výrazem umělcovy představy, že každý obyvatel si může zeď pomalovat podle sebe, kam až při vyklonění z okna dosáhne. Vztah k přírodě je vyjádřen stromy a keři, zasazenými na terasách.







Zajímavé je i nádvoří s kašnou a interiér v protější budově, kde se nachází prodejna a stylová kavárna, a jak jsem až dodatečně z knihy zjistil, totéž platí pro toalety.






Hundertwasser také zkrášlil čmoudící komín vídeňské teplárny a její budovy, a tím tuto funkční průmyslovou stavbu v blízkosti historického centra důmyslně zakomponoval do panoramatu Vídně.


28 komentářů:

  1. Bolestna pripomienka k mojemu nezdaru. Vnucka koketovala so studiom architektury. Pretoze do Bratislavy musim takmer zakonite okolo tohto domu (kde je aj akesi muzeum p. Stovodu), tak som tam konecne raz zastavil a vsetko som jej filmoval. (A v kaviarenskej zahrade dal pivo.) Doma som zistil, ze som "filmoval" v "stand-by" moduse a z celeho podujatia som mal len jednu fotku!Este raz pradavno bezalo velmi popularne vysielanie na "spojenych televiziach nemeckeho jazyka" take "Wünsch dir was..." vysielanie s Dietmarom Schönherrom a jeho manzelkou Vivi Bach. (Jej nezabudnutelne danske sislanie!) Hundertwasser tam bol zrejme ako host a pri tej prilezitosti farebne "pojednal" jedno okno v uplne nic nehovoriacom cinzaku, ako demonstraciu okraslenia fasady. Toto okno - neviem, ci to je este dnes tam, ak nie, tak je majitel debil - bolo asi dvesto metrov od domu, kde som vtedy byval. Bülach, krajske mesto so sudnou mocou nad zürisskym letistom, dvadsat kilometrov od Zürichu, mestecko, ktoreho som OBCANOM. (Vo Svajciarsku nie je clovek obcanom Svajciarska, ale vzdy obcanom nejakho mesta, ktore ho prijme za svojho.)Tak sa tu teraz na ucet Hundertwassera vytahujem, "mancujem" po slovensky mojich casov. PS Ostatne prave vcera som bol v hranicnom mestecku Kaiserstuhl, kde Dietmar Schönherr dlhe roky zil.c(Mozno aj este zije...)

    OdpovědětVymazat
  2. Tak trochu "hipík", ten Hundertwasser. Dům vypadá jako živý hlavně díky zeleni a taky barvy a tvary působí neuspořádaně a svobodomyslně.

    OdpovědětVymazat
  3. Hundertwasserhaus je mojí oblíbenou stavbou, i když jinak vyznávám v architektuře úplně jiné hodnoty. Ale tohle je tak nenormální dům, že ho člověk může vidět stokrát a stejně najde nějakou další zajímavost. Optímální bydlení pro kreativní lidi a pro mě při občasné návštěvě Vídně nejlepší místo, kde si dát jedno dvě piva na terásce

    OdpovědětVymazat
  4. [1]: Takový nezdar jsem měl, když kolega při letu nad Grand Canyonem chtěl, abych ho natáčel fotoaparátem, byla tam vidět jeho hlava a v pozadí ten kráter. A já zapomněl stisknout režim natáčení, navíc jsem kvůli němu udělal mnohem méně svých fotografií.
    Díky moc za zajímavé informace. Je to zvláštní pocit, když se poštěstí vidět živě slavné umělce a nejsou to jen historické postavy z knih a románů.
    To okno činžáku je artefaktem, snad to ponechali na památku. U nás se v poslední době přistoupilo ke zkrášlování paneláků a v naší čtvrti je opravdu dost originálních barevných kombinací. Jestli mají však také umělůeckou hodnotu, je těžko říci.   
    Švýcarsko je jedna z mála evropských zemí, kde jsem nikdy nebyl, nevím totiž, pro které místo se rozhodnout, protože žádné z měst, Zürich, Bern, Basilej, Ženeva, Lausanne nedominuje nad ostatními, ale trochu sním, že někdy vyrazím do Zermattu už jen kvůli pohledu na Matterhorn a chtěl bych se projet i vysokohorskou železnicí.[2]:Vtipný příměr. A to hippiesáctví ho drželo až do vysokého věku.

    OdpovědětVymazat
  5. [3]: Je hodně zvláštní a v historickém městě starého mocnářství tím víc.
    Také jsem tam byl minimálně 4-krát, ale protože stojí v ulici, nedá se dobře fotografovat. Na snímku z knihy hon zřejmě zabrali z vyššího podlaží protějšího domu, tím získali náhled i na ty "pravoslavné" věžičky a dokonce se celý vešel do záběru.

    OdpovědětVymazat
  6. [4]: Taky mě napadly zkrášlené paneláky v naší čtvrti. Některé vypadají vskutku zajímavě, hlavně proto, že každý vchod má jinou představu o tom, jak by měla fasáda vypadat. Strakaté domy nejsou výjimkou. A dokonce tu máme věžák, který vypadá, jako by ho omotali toaletním papírem:http://www.asaexpert.cz/gallery/bytove-domy/Revitalizace-BD-Ostrava-Dubina-Z-Bara-4/20.html Zvláštní vkus. Ovšem pochybuji, že by tyhle kreace měly nějakou uměleckou hodnotu.

    OdpovědětVymazat
  7. Ten bláznivý dům už jsem u někoho viděla na blogu a mohla jsem si oči vykoukat, je tak členěný a zajímavý, že by si ho člověk mohl prohlížet pořád dokola. Skvělý je i ten komín, připomínající minaret, či jak se tyto orientální stavby jmenují. Dnes ty snímky byly opravdu pokoukáníčko!

    OdpovědětVymazat
  8. Hodně bláznivé, ale líbí se mi to. Je to živé a veselé

    OdpovědětVymazat
  9. Ten dům se mi líbí. I když trochu bláznivý, je to skvělé  umělecké dílo.

    OdpovědětVymazat
  10. [6]: Mně se tyto úpravy celkem líbí, sídliště oživí a nevypadá pak jako betonová džungle.[7]:[8]:[10]: František Josef by to asi neschválil, ale městu to určitě prospělo. Komín a budova teplárny se mně také moc líbí, když jedu metrem, většinou na zastávce Spittelau vystoupím, abych tu kuriozitu znovu obkoukl.[9]: Ta je také profesionální - z knihy. Chtěl jsem, aby zde byla alespoň jedna pěkná fotka, proto jsem musel sáhnout ke "konkurenci".

    OdpovědětVymazat
  11. Moc pěkný článek.Osvěžila jsem si vzpomínky.Ve Vídni u toho domu jsem byla dvakrát.Také mě to připomínalo Gaudiho-ten jeho dům i park v Barceloně.

    OdpovědětVymazat
  12. [4]:Do Švýcarska určitě jeďte....železnice jsou úplně nejlepší     

    OdpovědětVymazat
  13. Ty pomalované domy se mi moc líbí. Nenvypadají tak stroze jako šedé paneláky v Praze, které jsou jeden jak druhý, ponuré a stejné.
    Toto na mě působí veseleji a rozhodně se mi to líbí víc. Cestovateli Milošovi děkuji za hezké fotky!
    Já jsem byla ve Vídni jen jednou a to bylo ještě večer a ráno jsem pokračovala letadlem, takže jsem bohužel žádné "krásy" tohoto města neměla možnost spatřit.

    OdpovědětVymazat
  14. Mně se tenhle dům líbí.Sice jsem ho neviděla na vlastní oči,ale díky Tobě Miloši sem zase o něco chytřejší,protože jsme měli přezdívku Hundertwasser u stolaře,u kterého jsme si chtěli nechat udělat rustikální jídelní stůl - francouzský venkovský styl.Řekl nám,atˇ od toho upustíme,že dřevo pracuje atd..Dobře,řekli jsme mu naše představy,jak by měl stůl vypadat,ale to,co nám přivezl domů jako konečnou verzi,k tomu ještě úplně jinou barvu,to už bylo moc.Přesto,že byl stůl z dubového dřeva,vypadal jak z ikei.Ostré hrany,prostě standard.K tomu dodal,že musíme tři nabo čtyři roky počkat,až slunce trochu změní barvu. To už bylo příliš,Karel se tehdy dost naštval a řekl,že ten stůl nechce a atˇ udělá stůl,jaký jsme chtěli. Při každém novém zásahu na tomto stole nám volal,abychom přijeli a ukázali mu,jak to chceme.Nakonec
    Karlovi řekl,že jsme jak Hundertwasser.
    Stůl se mu podařil a my jsme na něj pyšní. Po stranách má nepatrné vlnění,žádné ostré hrany,vše je zaobleno. To jsem se zase rozepsala.

    OdpovědětVymazat
  15. Myslím, že to zapadá jedno do druhého - jméno, aktivity v životě, dílo....
    Na mě je to příliš neklidné. I když zajímavé.

    OdpovědětVymazat
  16. Hodně zajímavé stavby. Díky za představení

    OdpovědětVymazat
  17. Ten barevný dům se mi moc líbí. Přestože normálně jsem pro klasiku a decentnost, vyjímka potvrzuje pravidlo - a barevnost odlišuje. Je opravdu krásný! A spousta zeleně kolem. Docela by mě zajímalo, jak se tam bydlí, jak mají stavěné pokoje, jak zařízené...

    OdpovědětVymazat
  18. Každopádně svébytné a zajímavé, i když nevím jestli bych v jeho domech bydlel.

    OdpovědětVymazat
  19. [12]:-[19]: Díky za všechny komentáře.[14]: Ivet, Vídeň je teď, co tam jezdí žluté autobusy, snadno dostupná i pro Pražáky.[15]: Heleno, ten stůl "Hundertwasser" bys mohla dát na blog, ať se také pokocháme.

    OdpovědětVymazat
  20. Ostatně ho mám vyfocený ten dům, tak ho příležitostně dám do článku Kavárny jako zajímavost.

    OdpovědětVymazat
  21. Velmi zajímavé, toho architekta asi uznává jeden podnikatel u nás. Dal zeleň na střechu stánku, na nově postaveném domě má malé terásky pod okny, kde má také zelené stromky. Je to zvláštní a pěkné.

    OdpovědětVymazat
  22. Eko ste jednu poznamku, co na fotke tazko "pocitit". Hundertwasser sa tak zasadzoval za "prirodny zivot", ci zivot ako v prirode, ze naschval robil hrbolate dlazky. Spravne tvrdil, ze vlastne v prirode nieco ako rovny chodnik je nenormalne a prakticky neexistuje. Chodi sa po tom prijemne, lenze teraz, teraz sa dokazem uz aj na prahu dveri moje izby poriadne potknut!
    Tak neviem...

    OdpovědětVymazat
  23. [21]:Zeleň určitě domy oživí, viděl jsem ji i na stupňovitých terasách jednoho z mrakodrapů Donalda Trumpa v New Yorku. Je pak ale asi složitější se o ni starat, než by tomu bylo na zahradě.[22]: Na to jsem zvědavý.[23]: Má pravdu, jak jsem už zmiňoval u článku o Cancúnu, tam zase všechny chodníky jsou klikaté jako cestičky v lese.

    OdpovědětVymazat
  24. Je to docela divočina, pro nás něco úplně nezvyklého, ale nemůžu tvrdit, že se mi dům nelíbí. Právě naopak.
    Takový dům místo paneláku bych si dala líbit.

    OdpovědětVymazat
  25. Prvý raz som tento dom videla pri mojej návšteve Viedne niekedy v roku 1991 alebo 92. Ale len z autobusového okruhu mestom. Preto som sa tam vybrala ešte raz pred tromi rokmi, aby som si ho pozrela naozaj zblízka. Tú druhú stavbu som zatiaľ naživo nevidela, viem o nej len asi dva roky. Ak to nebude vadiť, aj ja mám na jednom neaktívnom blogu fotky Hundertwasserhausu. Možno si ich rád pozrieš:
    http://mojich365dni.blogspot.sk/2010/06/50-den.html

    OdpovědětVymazat
  26. [25]: No ale ty paneláky u nás se tomu už blíží. [26]: Danielo, díky, se zájmem jsem si tvé fotky prohlédl, jsou pěkné. Ale proč je blog neaktivní?
    Při příští návštěvě Vídně bych tam chtěl ještě zajít, protože jsem dům fotografoval starým foťákem s malým úhlem záběru a nevešel se mně do snímku celý na výšku, jak to máš ty.

    OdpovědětVymazat
  27. [26]:Možno si si to nevšimol, ale bol to projekt 365 z roku 2010/2011. Po nejakej pauze som začala v januári tohto roku nový projekt 365. Neviem, či si to nebol práve ty, komu sa nepozdávalo slovo projekt v súvislosti s fotografiami, ale ja to tak nazývam preto, lebo je to pod tým pomenovaním známe po celom svete.

    OdpovědětVymazat

Aktuální článek

Nikola Tesla - geniální vynálezce a špatný obchodník (+ památník u Niagarských vodopádů)

Původem chorvatský rodák Nikola Tesla (1856-1943) je zřejmě největším vynálezcem všech dob, obdiv k němu však neměl dlouhého trvání a nakon...

10 nejčtenějších článků (od 23. 4. 2020)