2. října 2013

Vysoké Tatry (4) - Slavkovský štít

Slavkovský štít je nejrozložitější horou Vysokých Tater a na území "Československa" výstup na vrchol zřejmě představuje i nejnáročnější trasu z hlediska převýšení. Od nádraží ze Starého Smokovce, které leží v nadmořské výšce 1010 m, je na vrchol ve 2452 m nutné vystoupit o 1442 m vzhůru. Trasy na jeho výše položené sousedy, zleva Gerlach (2655) a zprava Lomnický štít (2633), totiž z časových důvodů většinou začínají ve vyšších polohách - ze stanic lanovek, na Gerlach z Hrebienku (1280), případně ze Sliezského domu (1670), kde můžeme přespat a vyrazit druhý den ráno, na Lomnický štít ze Skalnatého plesa (1751). I Rysy (2499) a Kriváň (2494) jsou méně náročné.




Podle jednoho geodeta Slavkovský štít byl původně ve Vysokých Tatrách nejvyšší, ale zemětřesení, odhadované na 5. století, způsobilo, že vrchol se rozpadl a dnes tak hora působí poměrně ploše, jako nacucaná houba se rozkládá na pozadí Starého Smokovce, a kdyby došlo k většímu zemětřesení nebo sopečné erupci, dopadlo by toto městečko jako Pompeje pod Vesuvem. Nevím, nakolik se tomu dá věřit, protože Slavkovský štít vypadá ploše jen při pohledu ze Starého Smokovce, vrchol odtud totiž nevidíme, k němu musíme jít hodně do hloubi hor.



Je ale dobře patrný z bočního pohledu ze Staré Lesné a z Tatranské Lomnice, kdy je vidět jeho skalnatá část i s charakteristickým výběžkem, přiléhavě nazvaným Nos (2273).




Na vrcholu jsem do letoška už 2-krát byl v r. 2003, jednou s dvěma kolegy, kdy bylo jasné počasí s krásnými výhledy na Lomnický štít a Velkou Studenou dolinu, a to na mě tak zapůsobilo, že o pár týdnů později jsme tam šli s mými dvěma syny, jenže pro mlhu jsme neviděli téměř nic, navíc jsem ještě neměl digitální fotoaparát.

V duchu jsem proto zajásal, když se na přelomu srpna a září letošního roku naskytla příležitost zajet do Nového Smokovce. Poslední srpnový týden však počasí za moc nestálo, často pršelo, a když jsem v podvečer přijel, Slavkovský štít jsem mohl jen tušit v mlhách, z nichž občas vykoukl Lomnický štít.




Druhý den ráno však ze střešního okna vysvítala nečekaně jasná obloha, i když v mírném závoji, snižujícím kontrast jak sfumato na Leonardových obrazech. Ještě v pyžamu jsem vyběhl ven a hned bylo jasné, že je ta pravá chvíle na zteč. Nakonec jsem nešel sám, z naší 12-členné skupiny kolegů z partnerských institucí se jeden zájemce našel. Jeho zájem o výstup byl ale dost vlažný, začali jsme osvěžováním v nádražní hospodě, z čehož jsem byl mírně nervózní, protože v horách se počasí rychle mění. Když jsme se konečně vydali na cestu, kolega pečlivě studoval informační tabule Rainerova naučného chodníku, každou chvíli se zastavoval a myslím, že takto bychom se na vrchol dostali až za tmy. Po nějaké době jsme usoudili, že bude lepší, když každý půjde svým tempem. Nakonec vyšel na Slavkovskou vyhlídku (1550) a odtud se vrátil. V tomto místě se otevře pohled na celou boční stěnu Lomnického štítu a Velkou Studenou dolinu (Malá Studená dolina bohužel vidět není, protože je za hřebenem uprostřed snímku), který pak turisty provází téměř na celé další trase, se zvyšující se polohou se vrchol Lomnického štítu začíná výškově srovnávat. Výrazný vrchol úplně vlevo je Prostredný hrot (2441) a špička vpravo od něj Malý kostol, mezi nimi je ještě Veĺký kostol, který ale z tohoto pohledu nevynikne.




Horskou květenu už vystřídala kleč.




Velká Studená dolina je pod námi jak na dlani a nakonec vidíme i Zbojnickou chatu (1960), prošlapaná cesta doprava vede přes Priečne sedlo k Téryho chatě v Malé Studené dolině. Povolený je však průchod jen opačným směrem.






V celkovém pohledu na hřeben, oddělující Velkou a Malou Studenou dolinu, je vpravo za ním Lomnický štít a impozantní vrchol vlevo je Ĺadový štít (2627), třetí nejvyšší hora Vysokých Tater.




A zde je Ĺadový štít v přiblížení, vrchol před ním je Malý Ĺadový štít, název však klame, protože má výšku 2602 m.




Jen vrchol Slavkovského štítu dlouho zůstává skryt, mnohokrát se zdá, že tohle stoupání už bude poslední, jakmile se však vydrápeme na vyhlídkový bod, objeví se nové obzory a vrchol nikde, ukáže se až v úplném závěru. Ne nadarmo informační tabule u nádraží ve Starém Smokovci sděluje, že nás čeká 5 hod 15 min cesty. Zajímavé je ohlédnout se i zpět, kdy je vidět na osídlení pod horami.



A tady konečně cíl cesty na pravé straně vykoukl.



Zdá se už dost blízko, jenže v cestě stojí ještě několik mezivrcholů.




Když jsem byl na vrcholu posledně, byl označen jen modrým kolečkem na kameni, teď to vylepšili křížem. Cesta mně trvala 4 a čtvrt hodiny, před 10 lety ale jen 3 a půl. Tehdy jsem se před aktivně sportujícími syny musel víc snažit, kdyby nebyl začátek tak volný a tolik jsem nefotografoval, mohl být čas lepší (hlavně, že je na co se vymluvit).




Při zpáteční cestě jsem ještě vylezl na Nos a zaujala mě také díra ve skále. Není to náhodou doupě medvěda? Ten tam však nebyl, jen někdo uvnitř nechal na památku figurku jak ze seriálu Pat a Mat.



Při fascinujícím pohledu na celou Velkou Studenou dolinu a Lomnický štít byla dobře vidět budova s meteorologickou stanicí na jeho vrcholu, kde má pracoviště také Astronomický ústav.



Na odvrácené straně je Gerlach z méně výrazné boční strany.


53 komentářů:

  1. Podnětný článek, moc hezké fotky. Já byla jen jednou v Nízkých Tatrách před 30 lety.

    OdpovědětVymazat
  2. Pěkně jsi mi připomněl moje dávné toulky Tatrami, kdy jsem taky slezl kdeco. Na Slavkovském štítě jsem ale nebyl, evidentně ke své škodě. Většinou jsem bydlel právě na Sliezkom dome. A nejbáječnější zážitky mám ze dne, kdy jsme zariskovali a vyrazili do občasného deště a naprosté mlhy a do ještě horší předpovědi, a když jsme došli na hřeben, obloha se jako na povel roztáhla a nastal den jak malovaný. Cesty byly úplně prázdné, jak počasí všechny odradilo a my měli na pár hodin hory jen pro sebe .

    OdpovědětVymazat
  3. Tatry si nadosmrti zamilovala dcera....jo a ten průchod Priečným sedlom je od letoška obousměrný. Nevím kdy jsi tam byl, ale letos to bylo jako novinka v túrách po Tatrách

    OdpovědětVymazat
  4. P.S. To nená z mé zkušenosti, jen jsem poslouchala nějakou zástupkyni pro turistický ruch v Tatrách která to avizovala.

    OdpovědětVymazat
  5. [1]: Já jsem zase nikdy nebyl v Nízkých Tatrách a teď bych si tam ani kvůli přemnoženým medvědům netroufl.[2]: [4]: Díval jsem se do adresáře a byli jsme tam v r. 2004.
    Jednosměrný přechod se stejně moc nedodržoval, psalo se to jen v průvodcích a asi málokdo to věděl, řada turistů šla zakázaným směrem, proto to asi raději povolili. Ale potkávat se na jednom řetězu je velmi nepříjemné.[3]: Počasí je tam hrozně nestálé, zažili jsme bouřky, kroupy i sníh a na Rysy vylezli snad 5-krát, než se mně podařilo vyfotit velká polská plesa.
    Sliezský dom znám jen jako zastávku, tam jsem ke své škodě nikdy nenocoval zase já, odtud se pod vedením horských vůdců vyráží na Gerlach. Nevím, kolik to stojí dnes, když ještě platily koruny, stálo to 5000 Kč a skupina byla omezená na několik členů (nevím přesně, max. snad 10). Pokud vím, působí tam i slavný horolezec Josef Rakoncaj http://cs.wikipedia.org/wiki/Josef_Rakoncaj.

    OdpovědětVymazat
  6. Na Slavskovském štítě jsem nebyla, dvakrát jsme se tam chystali a dvakrát nám nepřálo počasí. Byli jsme tam ale vždy v červenci. Nejlépe je jezdit do Tater prý první zářijový týden. Jak píše Vendy, skutečně je průchod přes Prične sedlo od letoška obousměrný, což si neumím představit. Podle mého názoru ho opět nechají průchodným jen jedním směrem, jak bývalo. Fronty u řetězů byly i dřív docela velké a teď to tam muselo totálně zkolabovat. Slavkovský štít mám v plánu už několik let, snad příští rok se tam dostanu.

    OdpovědětVymazat
  7. Ty zdoláváš úplně jiné hory s téměř dvojnásobnou výškou. Slavkovský štít pro tebe bude hračkou, tam si asi vyběhneš dvakrát .

    OdpovědětVymazat
  8. [7]: To patřilo Iloně ke komentáři [6]:

    OdpovědětVymazat
  9. Ach jo, to je nádhera, kterou jsem téměř nepoznala a sebekriticky musím konstatovat, že už ani nepoznám. Snad v příštím životě

    OdpovědětVymazat
  10. Do Vysokých Tater jsem jezdívala jako holka s rodiči na rekreace, ale kdyby neexitovaly fotky ze Smokovce, Tatranské Lomnice, nebo Štrbského plesa, už bych si to snad ani nepamatovala. Spíš si pamatuji na rekreační chatu a rozhlasové volání - pozíváme vás na raňajky. Moc ráda bych se ještě někdy do Tater podívala, ale vím, že se mi to těžko vyplní.

    OdpovědětVymazat
  11. Nádherné fotky :)
    Vysoké tatry mám už trochu prochozené, ale na Slavkovském štítu jsem nebyla.... Jak vidím, budu muset napravit.

    OdpovědětVymazat
  12. Dcera byla ve Starém Smokovci a přijela nadšená.Snad se do Tater taky podívám.

    OdpovědětVymazat
  13. Horolezci, horolezkyně, horolezčata, nelezte na skálu...
    Jak vidno, Miloš se tam vydá ještě jednou! Inu, nelze než popřát, ať se nám vrátíš v pořádku a neztratíš se v té mlze co je tak překrásně vyfocená s Lomnickým štítem.
    I když ztratit se tam navždy s někým milým, proč ne, že?   

    OdpovědětVymazat
  14. Apropo - do Tater jsem jezdívala jako malá holka s rodiči na dovolenou. Pamatuju si tam zase písničku: "Keď som si som si na hornom konci nabrůsil som si kosúúúúůůů". Ta vyhrávala zase při jídle nám v jejich jídelně!

    OdpovědětVymazat
  15. Mně se zase vybavuje úplně jiná písnička - http://www.youtube.com/watch?v=cTlFp4gGVRI  
    Hory jsou krásné, ale tato turistika mě neláká - raději se dívám na obrázky a čtu si o nich. Případně poslouchám písničky.

    OdpovědětVymazat
  16. Ty fotky jsou nádherné :) hned bych se tam chtěla jet podívat! Je tam krásně, byla jsem tam jen jednou, bohužel, ale musím se jet podívat znovu!
    Ta druhá fotka vypadá jak z Krkonoš, než z Tater:)

    OdpovědětVymazat
  17. [9]:Znáš dobře - minimálně z lyží a z kola [10]: [12]: Ve Vysokých Tatrách je velká nabídka ubytování v soukromí za ceny mnohem nižší než v hotelích a dá se tam i vařit, my jsme tam s rodinou tak byli 6-krát na týden. Možná to vyjde i levněji než třeba v Krkonoších.[11]: Svou středovou polohou nabízí výhledy do širokého okolí. Jediné, co tam chybí, jsou větší horská plesa, v tom jsou mnohem lepší Rysy a Koprovský štít.[13]: Není třeba se ani ztratit, jeden známý, vášnivý horolezec, říká, že jeho nějaký jiný známý vždy na vrcholu Gerlachu soul... se svou přítelkyní. On prý ale ne, protože je z túry dost unavený [14]: Tento "hit" jsem už také slyšel, jen jsem si ho nespojoval s horami.

    OdpovědětVymazat
  18. [15]:Dvojalbum, kde tato skladba je, mám na vinylu, ale klip vidím poprvé. Zajímavé je, že v něm na bicí ještě hraje Klaudius Kryšpín, ale není zde klávesistka Vendula Kašpárková, která s ním emigrovala do Austrálie.[16]: Opravdu stojí za to. Já bych se zase ještě chtěl dostat na Gerlach a možná také na Východní Vysokou, ze které je prý také krásný kruhový rozhled. Na Vysoké, která je vedle Rysů, jsem už byl.

    OdpovědětVymazat
  19. Vyborna reportaz. Bolestne mi ale pripomina, ze som spal na konci (Sibir) Smokovca (Pension Vesna, kvoli majitelovi vrelo odporucam, mimo ineho Karpatske brandy vecer a k tomu super jazz, velke izby a vyhlad na Slavkovsky stit a Lomnicak a pre mna super dolezite: Moze sa fajcit!!!)
    a nikam, nez na Strbske pleso som neisiel. Uz tam asi ani nikdy nepojdem, ale kazdemu to odporucam. Som clovek z niziny a osud ma zavial medzi najvyssie europske kopca, kde tym padom mam z nich kazdy den strach a depresiu.

    OdpovědětVymazat
  20. Nádherné fotky, jsem z nich unešená a moc se mi líbilo i povídání k nim. A co mě zaujalo a pobavilo je ta postavička, kterou někdo vynesl tak vysoko a nechal ji v jeskyni.
    Koukám na poslední fotku a nějak si nedokážu představit, jak tam tu budku postavili.   
    Úžasné!

    OdpovědětVymazat
  21. [20]: Bev, ta "budka" na vrcholu Lomnického štítu je meteorologická stanice a astronomická observatoř!

    OdpovědětVymazat
  22. [21]:Já vím, že je to meteorologická stanice, četla jsem povídání k fotkám. Jen se mi to nechtělo celé vypisovat a tak jsem to zkrátila na budku. Ale přesto děkuju za upřesnění. Miloši, moc děkuju za to, co jsi napsal do komentářů pod deset vybraných povídek o mé povídce. To pro mě znamená stokrát víc než kdybych se umístila. Díky.

    OdpovědětVymazat
  23. To jsou krásné fotky, Miloši! Vysoké Tatry jsou můj sen, bohužel, asi nesplnitelný. Nemůžu zůstat přes noc z domu a léta běží. Za nějaký čas už se možná z domu ani nedokážu vyštrachat, natož lézt někde po horských stezkách!   
    Horské štíty jsou úžasné, ani nevíš, jak ti závidím ten pohled! Díky za skvělou reportáž!

    OdpovědětVymazat
  24. [19]: Tím si mně připomněl majitele, u kterého jsme byli vždy ubytovaní, ten nám říkal, že nikdy na žádném vrcholu nebyl, protože neví, proč by se tam drápal. Ale nijak nás od toho neodrazoval [20]: Možná materiál spouštěli z vrtulníku, pomocí něj transportují i zraněné, jednou jsme viděli, jak někoho vytahují do vrtulníku pod vrcholem Kriváně. Vybudovali si také lanovku až nahoru a tu teď využívají k zásobování.[21]:[22]: Však si rozumíme. Zespodu to také jako budka vypadá. Lanovkou jsem tam 2-krát byl, jednou v létě a podruhé v zimě, ale byly to vyhozené peníze, protože nebylo nic vidět, jen tam vyfukovalo a kolem se válely mlhy. Naštěstí je ale areál ohrazen zábradlím, tak nehrozí, že by člověk v takovém nečase spadl do propasti.[22]: Bev, fakt píšeš moc pěkně, vzpomínali i další, že ve finále chybíš, např. mengano a Domovina. Měla by ses také přihlásit do AK, protože tvůj blog je kvalitní nejen literárně, ale i kresbami.[23]: Hanko, ty z toho běhání po hradech a kostelích, které jsou navíc na kopcích, musíš mít skvělou kondici. Některé výlety se dají dělat i na otáčku. Např. jeden kolega mě láká, abychom vyrazili ráno z Brna, vylezli na Rysy a pak zase jeli domů. Mně se ale zrovna sem nechce, protože dobré fotky z vrcholu (na rozdíl od něho) už mám .

    OdpovědětVymazat
  25. Dobrý důvod, proč se tam vydat znovu - nafotit si tu stranu. Jinak se mi obrázky hor moc líbí, Tatry jsou proti našim Jeseníkům a spol. úplné velehory.

    OdpovědětVymazat
  26. Opět skvělý příspěvek a pěkné fotky
    Do Tater jsem se ještě nevydal,ale to je tím,že se držím jen v těch našich končinách.Znám spoustu lidí,kteří těmto horám podlehli a stali se jejich celoživotní láskou.Když tak koukám na Tvoje fotky ani se jim nedivím

    OdpovědětVymazat
  27. Krásné fotky. Já tam byl asi před třiceti lety... asi bych taky měl vyjet na Slovensko, mám tam i pár přátel.

    OdpovědětVymazat
  28. Vysoké Tatry obdivuji, byla jsem tam několikrát a poctivě jsem šlapala přes sedla a vrcholy. To otevřené panorama je pak nejkrásnější odměna a lepší, než televize.
    Děkuji ti za laskavá slova; trošku jsem si pozvedla své ego. Na tvůj dotaz:
    Na tuto metodu se opravdu nehodí každý font. Po stisknutí ikonky T v horní liště se otevře nabídka a preferují se tyto  "Ultra Bold" fonty:  Goudy Stout, Gill Sans Ultra Bold, Britannic Bold, Franklin Gothic Heavy, Rockwell Extra Bold. Ovšem některé typy nerespektují diakritiku. Proto volím ukázky bez ní. Je nutné použít toto tučné písmo, aby bylo možno aplikovat do něj vzory a olemovat ho. Na úzkém písmu to nemá ten efekt.
    Přeji ti úspěšný krok do nového týdne.☼☼☼

    OdpovědětVymazat
  29. Tatry, když jsem tam byla, také byly, mladé a krásné, teď jsem turistou, prstem po mapě a autem se tam asi vyjet nedá že ne? Jsem vděčna za každý pohled někam, kam již nemohu.

    OdpovědětVymazat
  30. [25]: V Jeseníkách ale také dají udělat pěkné túry. Jednou jsme schválně šli z Lázní Lipová až na Keprník a převýšení bylo přes 900 m.[26]: Patriku, za chvíli budeš mít ČR celou zmapovanou a pak jsou na řadě sousedé .[27]: Mně naopak je z Brna Slovensko bližší než Čechy (kromě Prahy), ty více poznávám až v posledních letech.[28]: Vidět shora i na města kolem je povznášející pocit.
    Beo, díky moc za skvělé informace, všechny si ukládám.[29]: Vyjet autem se dá na Praděd a Lysou horu, zřejmě ale jen s povolením, ve Vysokých Tatrách se však dá vyvézt lanovkou - na Solisko nad Štrbským Plesem, na Hrebienok nad Starým Smokovcem a v Tatranské Lomnici na Skalnaté pleso a další lanovkou na Lomnický štít. Jsou tam ale velké fronty a na Lomnický štít jsou už ráno lístky vykoupené a kupovat je na další den je riskantní kvůli nevyzpytatelnému počasí.

    OdpovědětVymazat
  31. [28]: Také ti přeji hezký vstup do nového podzimního týdne.
    Teď jsem si uvědomil, že i do komentáře jsi vložila pěknou grafickou perličku - sluníčka na konci .

    OdpovědětVymazat
  32. Tatry  nemám rada ... nemôžem kvôli ich kráse spávať. ( Môjmu staršiemu synovi už nestačí zliezať diery v zemi, nestačia mu turistické chodníky nahor, on musí liezť na horu čo je " hodne špicatá" netradičnou cestou ... a tam ich krásu zachytiť. Jasné, nelezie sám, ale aj tak sa o neho bojím. Horolezci sú šialenci. Môj syn je šialenec a ja sa preto už asi nikdy nevyspím. Opantala ho krása týchto mini veľhôr,ktoré sú síce malebné, ale vedia byť rovnako kruté ako Alpy, ak ich človek podcení. Budúci víkend ide ošahávať šutre kdesi v Alpách ...to som nemala vedieť. Stačí mi vidieť foto, keď sa mi s úlovkami pochváli. Pri pohľade na ne pociťujem nielen úžas nad krásou ktorú ja nikdy naživo neuvidím, ale aj strach, aby si moje dieťa tá krása nevzala. Mizerný pocit.

    OdpovědětVymazat
  33. Vysoke Tatry jsou porad jeste na poradniku mych prani.Mam pred nima velkou uctu,kdysi jsme tam byli a vim,ze tam zahynulo i dost lidi.Pocasi se muze pokazit tak,ze se prizene mrak nebo mlha zpoza nejakeho vrcholu a jsme v pasti,kdyz nevime kudy kam.Tve fotky jsou uchvatne Milosi.

    OdpovědětVymazat
  34. [32]:[33]: Horolezectví je nebezpečné, ale takové, kde se prochází přes sněhová pole a šplhá s lany po strmých stěnách. Tam třeba chodí Ilona-pižlík.
    V Tatrách se chodí po dobře značených cestách, které vyžadují jen určitou kondici. V zimním období je kvůli lavinám na většinu míst zakázáno chodit. Nebezpečnější místa jsou zajištěná řetězy, např. Priečne sedlo, kousek cesty směrem k chatě pod Rysy a od Zeleného plesa na sedlo Velká Svišťovka.
    Do poloh přes 2500 m je nutné navíc jít v doprovodu horského vůdce, byl jsem s ním na Vysoké (2547).Faktem ale je, že poklidný výšlap se může změnit v horor, pokud vypukne bouřka, začne foukat silný vítr a sněžit. Všechno jsme zažili.
    A o Slavkovském štítu se říká, že nejvíce lidí právě na něm přišlo o život tím, že je zabil blesk, protože není, kde by se tam dalo schovat.[33]: Fotky by mohly být lepší, ale vždy je to na některou stranu proti Slunci nebo je ve vzduchu opar.

    OdpovědětVymazat
  35. [29]:Ale i tak již těžko, to pravé a krásné, je po vlastních a to již nejde, to byl jen bonmot, jsou místa, kam se již nepodívám a uspokojí mě i pěkné fotky.

    OdpovědětVymazat
  36. [35]: Tatry poznam ...vyrástla  som v tom kraji, patrila im moja mladosť ... poznám vŕšky aj roviny Do sveta sme nemohli, ani sme naň nemali, tak sme naše kopce a doliny sľapali. Tatry boli vtedy iné. Teraz ma to do nich už ani neláka, zvlášť, keď sa našej smotánke žiada hrať v zime na zamrznutom Štrpskom plese konské polo, alebo ísť autom až do nóblesneho hotela pri Skalnatom plese. Zvrátenosť ...

    OdpovědětVymazat
  37. Nádhera, máš můj obdiv. Je to dost dávno, co jsme tam byli, ale tak ,,nahoře" ne. Vlastně trochu závidím v šem, kdo tam dojdou. Fotky krásné, zvlášť ta hora v mlze.

    OdpovědětVymazat
  38. tatry sú moja srdcovka, odporúčam trasu od popradského na štrbské pleso, trvá to asi hodinu ale je to tiež fajn

    OdpovědětVymazat
  39. Parádní, já byla v Tatrách už několikrát, jsou to vážně nádherné hory. Taky jsem psala článek o našich výpravách, ale ne tak propracovaný

    OdpovědětVymazat
  40. Hned bych se tam vrátila. Je tam prostě úžasně. Ty fotky mi ty krásné chvíle, co jsem tam strávila hodně připomněly. Děkuji.

    OdpovědětVymazat
  41. [37]: Právě ten rozhled z ptačí perspektivy je tím, co turisty do hor táhne.
    Lomnický štít je velmi často zcela zahalen, zažili jsem týden, kdy celou dobu pořádně nevykoukl.[38]: Trasu znám, když se blížíme k Popradskému plesu, krásně je vidět na 4-vrchol Vysoká. Od Popradského plesa je pak řada možností pokračovat - na Rysy, s horským vůdcem na Vysokou, na Koprovský štít a na sedlo Ostrva a magistrálu.[39]: Díky, lepší fotograf se zrcadlovkou by udělal mnohem lepší, já je beru hlavně jako dokument z výletu.  [40]:[41]: Vysoké Tatry mám ze všech našich hor nejradši, teď jsem tam byl už po 17-té a určitě to nebylo naposled.

    OdpovědětVymazat
  42. To je nádhera, já jsem na horách už nebyla věky, ach jo... Moc hezké a lákavé fotky si pořídil...   

    OdpovědětVymazat
  43. Ale vždyť na rychlosti při výletech nezáleží, pokud člověk někam přímo nespěchá a zvládne dojít aspoň trochu za světla. Důležité je si to užít a vychutnávat krásnou atmosféru Sportovní výkony jde zlepšovat i v posilovně.
    Krásné hory.

    OdpovědětVymazat
  44. [41]: Máte to také jako já? Mám ty naše hory ráda, zkrátka všechny dohromady. Nějak mě to naše, vaše, ani po tolika letech nejde přes pusu?

    OdpovědětVymazat
  45. Vysoké tatry a já, je dávný čas. Nyní už bych nikam nedolezla. Máš můj obdiv ! Nádherný článek a super fotky. Přeji pěkné dny babího léta.

    OdpovědětVymazat
  46. [43]:To je škoda, nemáš to do nich daleko, ne?[44]: Souhlasím, že nejde o to závodit na čas, ale také se rozhlédnout a třeba si soednout a kochat se krajinou. Zdolání vrcholu je pak bonus navíc, pocit, že jsem to dokázal a vlastní čas v porovnání s časy na ukazatelích jen orientačním údajem, jak na tom s kondicí jsem.[45]: Přehnané vlastnenectví v otevřeném světě už působí divně, "naše" hory jsou stejně pěkné jako u sousedů a těžko říci, zda jsou něčím specifické.
    Co je ale v ČR a SR velkou předností, je vyborně značení turistických tras, co mám zkušenost z přihraničních oblastí Rakouska a Německa, tam je mnohem horší.[46]: Když však sečteš délky procházek ve svém Krokovníčku, nikdo z nás toho tolik nenachodil jako ty

    OdpovědětVymazat
  47. Jsou to dechberoucí hory. Krásně zachycené na fotografiích :)

    OdpovědětVymazat
  48. [45]: Já to mám stejně. Nejde o přehnané vlastenectví. Jde o trpkou pachuť, která
    zbyla, když bylo rozhodnuto o nás bez nás. A nešlo o Mnichov.

    OdpovědětVymazat
  49. Nádherné....musel to být silný zážitek. Moc pěkné fotografie úchvatného místa..

    OdpovědětVymazat
  50. [48]: Opravdu je to tak, jde o nejmenší velehory na světě, měří z jednoho konce na druhý jen 26 km, ale scenérie jsou úchvatné.[49]: To je asi úděl všech malých zemí, jejichž zájmy jsou pro mocnosti pod rozlišovací úrovní.[50]: Ano, byl, pokud se počasí ve Vysokých Tatrách vydaří (a je to dost vzácné, aby se udrželo celý den), neznám nic krásnějšího.
    Díky moc, od opravdové fotografky takové hodnocení velmi těší. Vím ale, že k dokonalosti je daleko.

    OdpovědětVymazat
  51. Pěkné fotky. Osobně bych strašně ráda někdy na Slavkovský štít šla, snad se mi to jednou povede. :)

    OdpovědětVymazat
  52. Wow, to je asi jediný, na co se zmůžu.

    OdpovědětVymazat

Aktuální článek

Nikola Tesla - geniální vynálezce a špatný obchodník (+ památník u Niagarských vodopádů)

Původem chorvatský rodák Nikola Tesla (1856-1943) je zřejmě největším vynálezcem všech dob, obdiv k němu však neměl dlouhého trvání a nakon...

10 nejčtenějších článků (od 23. 4. 2020)