4. listopadu uplynulo už 7 let od založení blogu a teď je navíc i čas na bilanci končícího roku 2018.
Stejně jako v minulých letech se držím předsevzetí každý měsíc přispět třemi články, což mně často kvůli nedostatku času či pobytu mimo dosah internetu dělalo problémy, v květnu, červnu a srpnu jsem druhý a třetí článek měsíce vkládal v posledních třech dnech.
V tabulce vpravo Z značí Zuzanu, spoluautorku z prvních dvou let, M mě a čísla ve sloupci M+Z celkové počty článků.
Nebudu vypočítávat všechny články, ale cením si, že rubrika výtvarného umění se rozrostla o další velká jména (např. Pieter Bruegel starší, Vincent van Gogh, Georges Seurat, Oskar Kokoschka), literární rubrika dokonce o 6 děl (např. o divadelní hru Ubu králem a román Amerika), v hudební rubrice jsem mohl přiblížit koncert legendárních Deep Purple a mých oblíbených The Rasmus), …
Vždy mě potěší, když se někde objeví odkaz na některý můj článek z oblasti umění. Server Právě dnes 19.3. zmínil text Norman Foster - skleněná architektura.
Blog se jednou objevil v pohyblivém panelu na titulní stránce s článkem Loutka na Hrad? Zase to nevyšlo a bylo k němu 79 komentářů.
Mohlo jich být i víc, ale později jsem se z diskuse raději stáhl, aby článek zcela mimo zaměření blogu nepřekonal aktuální rekord 86, který kupodivu drží jiný polemický text Umíme diskutovat a sneseme kritiku?
Podle počtu komentářů větší pozornost získal i článek Londýn (1) - demonstrace za práva zvířat (a o chování davu), kde jsem také zabrousil do politiky. Další výlet tímto směrem ale už nechystám.
Dva roky po Rozhovoru s Vencou jsem se odvážil k Rozhovoru s Bloudem. Well Bloudem a Egopedem a jejich velmi zajímavé a vtipné odpovědi jsou opět skvělým obohacením.
Roky s osmičkou na konci pro Československo často byly přelomem (1918, 1938, 1948, 1968) a tento, 100 let od vzniku Československa, byl pro mě výrazný i v osobním životě. Viděl jsem řadu atraktivních míst (Alpy s Dachsteinem, lyžařské svahy Les Orres ve Francii, Národní park Durmitor v Černé Hoře, Boku Kotorskou, města Hamburk, Hallstatt, Tirana, Moskva, …), pěkná divadelní představení, výstavy a koncerty, přečetl zajímavé knížky, synové úspěšně dokončili další školy (jeden je Ing., druhý Mgr. Ing. a navíc je v 2. ročníku Ph.D. studia) a pracují, rekonstruovali jsme letní sídlo v Bučovicích, vnučky rostou a jejich objevování světa a nezbednosti jsou pro nás zdrojem neustálých překvapení a zábavy.
Leccos z cestování a umění se objevilo v příslušných rubrikách (příklady jsou v úvodu a v předchozím odstavci), něco ještě bude v dalších textech, ne však všechno. Psát po oscarovém filmu Miloše Formana o představení Amadeus (tj. milovaný Bohem) v Divadle Husa na provázku a sváru průměrnosti s genialitou, jak ho do své hry (a pak i scénáře Formanova filmu) vtělil Peter Shaffer, by bylo nošením dříví do lesa, proto jen zmínka: Salieriho ztvárnil Miroslav Donutil s patřičnou odpudivostí a hejska Amadea jeho syn Martin.
Pop music příliš nevyhledávám, ale abych projevil toleranci, byli jsme také na koncertu Mira Žbirky. Křtil tam novou desku, kterou nahrál v Anglii, ale upřímně řečeno novinky mě moc nenadchly a myslím, že i publikem byly nejvděčněji přijaty hity Biely kvet a Atlantida (byla jedním z přídavků) ze začátku 80. let, kdy díky nim Miro Žbirka přerušil dlouhou sérii Zlatých slavíků Karla Gotta.
U křtu asistoval Peter Brown, který v 60. letech napsal několik textů pro superskupinu Cream (tvořili ji kytarista Eric Clapton, baskytarista Jack Bruce a bubeník Ginger Baker), ale také sám zpívá. Na tomto koncertu do úvodního bloku 6 písní zařadil i známé skladby Sunshine of Your Love a White Room z éry Cream a s jeho texty.
Samostatný článek nebude ani z výstavy obrazů Kamila Lhotáka v Obecním domě v Praze. Fotografování tam bylo zakázáno, i když dohled občas přimhouřil oči, ale velmi mě zklamalo, že nebyl vystaven žádný obraz se vzducholodí, které mám s malířem úzce spojeny. Za to balonů tam bylo dost, jak je vidět z prvního ze dvou náhledů do sálu.
Obraz na posledním snímku z Lhotákovy výstavy autor pojmenoval Vodomet (= vodotrysk) a je z r. 1941, zapůjčen byl z Alšovy jihočeské galerie.
V knize Milana Kundery Nesnesitelná lehkost bytí (ve vydání nakladatelství Atlantis z r. 2015, na str. 288) mě zaujala myšlenka "Všichni potřebujeme, aby se na nás někdo díval."
Autor ji pak blíže rozvedl takto:
"První kategorie touží po pohledu nekonečného množství anonymních očí, jinak řečeno po pohledu publika." (Patří tam zpěváci, herci, sportovci, novináři.)
Novinář, kterému po obsazení Československa r. 1968 zrušili týdeník, byl znovu šťasten, až když zjistil, že je odposloucháván. "Oslovoval teatrálně mikrofony ve zdi. Našel v policii ztracené publikum."
"Druhou kategorii tvoří ti, kteří potřebují k životu pohledy mnoha jim známých očí. Jsou to neúnavní pořadatelé koktejlů a večeří."
"Potom je třetí kategorie těch, kteří potřebují být na očích milovaného člověka."
"A pak je tu ještě čtvrtá kategorie, nejvzácnější, těch, kteří žijí pod imaginárním pohledem nepřítomných očí. To jsou snílci."
Druhá kategorie je mně zcela cizí, nikdo ze známých, kolegů ani širší rodiny o blogu neví. Jsem ale samozřejmě rád, když na blog někdo zavítá, takže s první kategorií bych se uměl ztotožnit. Jenže návštěvnost proti loňskému roku je sotva poloviční. Blogování všeobecně už tolik netáhne, já také (avšak i z časových důvodů) mnohem méně čtu jiné blogy a možná časem návštěvnost klesne k nule, jak byla prvního tři čtvrtě roku. Přejdu tak do čtvrté kategorie a budu si představovat, že tři články měsíčně nejenže procvičí mé mozkové závity, ale třeba něco přinesou těm, kteří by snad někdy v budoucnu sem čirou náhodou zabloudili.
Kdybych teď měl udělat inventuru za celou existenci blogu, pak podle TOPlistu sem přišlo 152 a půl tisíce návštěvníků, podle FLAGcounteru, kde se během dne přístup z každé IP adresy započte jen jednou, přes 113 tisíc (z Česka a Slovenska 100), byli ze 114 zemí, a přesně 400 návštěvníků zanechalo komentář (jejich přehled je v Návštěvní knize i s "pořadovým" číslem zápisu). Velké díky všem.
Milí blogoví přátelé a návštěvníci, přeji Vám veselé Vánoce a vše nejlepší v novém roce 2019, pevné zdraví a výdrž v plnění všech předsevzetí.
,%20Kunstmuseum,%20Basilej.jpg)
Hezké Vánoce i Vám a Vašim blízkým.Občas na Váš blog nakouknu a kochám se. Nechť se daří i nadále.
OdpovědětVymazatKrásné svátky Vánoční a bájo vstup do roku Okurky vinšuji.
OdpovědětVymazatA dalších sedm let tučných.
Začnu od konce, vnučky mají roztomilé pršáčky. Hodně jezdíš za výstavami, to je vidět a i putuješ po světě. Tvoje povídání z cest mne hodně baví, protože to jsou vesměs destinace kam se nedostanu. Nemám v muži partnera pro takové toulky a finance mám hodně omezené. Na koncertě Miro Žbirky jsem byla tady u nás na náměstí, předloni a musím říct, že mne velmi mile překvapil. Je to profík každým coulem a nedělá rozdíl mezi velkou arénou ve velkoměstě a náměstím v městečku. Jede na sto procent na obojím. Vidíš, naše blogy vznikly ve stejný rok, jen můj v květnu. Asi jediné v čem se neshodneme je názor na politiku, ale doufám, že to je věc, která tohle blogové kamarádství snad nerozhází I tobě přeju krásné prožití svátků a spousty dalších skvělých inspirací pro blogové psaní.
OdpovědětVymazatMilý Miloši,
OdpovědětVymazatať nám ještě dlouho vydržíš (myslím teda blog!), "zdravé bytí" (či přežití? ) přeji nejen o těchto svátcích!
Nejdříve musím poděkovat, jsi věrným čitatelem mých článků, při tvém časovém vytížení si toho velice vážím.
OdpovědětVymazatMám moc ráda tvá cestování, mé rockové srdce potěší koncerty a když je to o umění, také se nemusím nutit, je to přirozeně a příjemně vytvořené.
Přeji ti do dalších let spoustu inspirace, čtenáře a hlavně nadšení, když povolí čas.
Miloši, tobě i tvé rodině kouzelné vánoce, klid, pohodu a pevné zdraví
Články jak cestovatelské, tak o umění jsou velmi dobře zpracované... Jinak co se týče hudebních žánrů beru teď skoro vsechno, Žbirka řekl bych patří mezi ty lepší... Lhotka mám také spojeného se vzducholoemi, ale balóny jsou také dobré... Tak hezké svátky a ať se blogove i v životě daří dal a vnučky ať dělají radost.
OdpovědětVymazatSvůj první blog jsem zde založila 7.9.2010. Když jsi se pak v blogové virtualitě objevil Ty, věděla jsem, že budeš má srdeční záležitost.
OdpovědětVymazatDík za Tebe Miloši a ať ti pořád tvé Sluníčko svítí tak, jako doposud a ty dvě malé berušky vám oběma dělají velkou radost. No a tady, ve virtualitě blogové, jsem s Tebou vždy moc ráda, však víš.
[1]: Díky, přeji také ať se vše daří a Vánoce jsou jednou velkou radostí. A díky také za návštěvy :).¨[2]: Pavle, hezké svátky a hodně inspirace k povídkám, veršování, rébusům, plénoúkolům, ...[3]: VendyW, odlišnost názorů na politiku není žádnou překážkou k blogovému přátelství. Stejné to mám s Čerfem a přesto k vám oběma velmi rád chodím.
OdpovědětVymazatHezké svátky a hodně krásných záběrů a inspirace k tvoření.
[4]: Díky, milá Dorko, dokud vydrží tento server, budu se snažit držet jako ta naše dvojčata .
OdpovědětVymazatHezké svátky a díky za adventní kalendář, podívám se na další řádky .[5]: Bohužel poslední rok jsem články četl spíš nárazově, mrzí mě to, protože komentáře by měly být aktuální. Chtěl bych číst oblíbence průběžně.
Rock je životní styl, být to dnes a mít na to roky, jedu na Woodstock.
Simono, hezké svátky a vše nejlepší v novém roce a hodně radosti se Soptíkem.[6]: Díky, rád se také zastavím, líbí se mi pestrost článků.
Přeji krásné svátky a hodně úspěchů v dalším počínání.[7]: Mně se tvůj blog Pohlazení ježka velice líbil a moc mě mrzí, že ses nechala otrávit některými poznámkami a zrušila ho. A také vzpomínám na naše vzájemné špičkování.
Ale i tak, ať se ti daří na novém, užiješ si Vánoc a máš hodně radosti, pohody a štěstí v novém roce.
Přeji hlavně tobě i sobě, abych mohla nadále navštěvovat tvůj blog a číst si a koukat mna fotografie. Pokud něčemu moc nerozumím a nebo nehovím, dám jen vědět, že jsem tady byla, ale mohu s klidem říci, že máš můj obdiv. Hlavně ta preciznost, přehled a široký záběr zájmů a znalostí. Doufám, že tě blogování neomrzí a najdeš si čas na psaní článků-dle vlastního výběru. Přeji zdraví tobě i celé rodině- ta děvčátka jsou kouzelná.( Jedno podobné u syna nejmladšího máme, k tomu dva kloučky a dokonce miminko-pravnučku. Takže máš co dohánět, viď? Daří se nám dokonce i hlídat ty dva malé rarášky.) ♥
OdpovědětVymazatMiloš, si super! Gratulujem a ďakujem zároveň. PF akceptujem a oplácam rád, s poznámkou pre NECESKYCH (!) čitateľov, že sa naskutku nejedná o "pommes frites", ako si to myslia moji švajčiarski spoluobčani!
OdpovědětVymazatDo nového roku hodně pohody,
OdpovědětVymazatšťastné náhody, žádné nehody,
významné dohody, legrační příhody
a místo starostí spoustu radosti!Přeji Ti příjemné a klidné prožití Vánoc a úspěšný nový rok.
Sedm let už je pěkná porce úsilí a času, pokud se blog celou tu dobu dělá poctivě, a to pro tebe - jak je zřejmé z tvých informacemi nabitých článků - rozhodně platí. Přeju ti tedy i do dalších blogových let spoustu inspirace a hodně spokojených návštěvníků, mezi které se moc rád počítám .
OdpovědětVymazatjá měla 10.výročí od založení blogu
OdpovědětVymazatPříjemné prožití svátků Vánočních, zdraví tobě i tvým blízkým a nechť se daří dále tvému blogu i tobě samotnému.
OdpovědětVymazatAť se daří i nadále!
OdpovědětVymazatŠtěstí, zdraví, pokoj svatý!:)7 let a taková pravidelná aktivita...to je slušný výkon :) Jen tak dál!
OdpovědětVymazat[10]:Růžo, díky moc za milý komentář. Mně docela baví si utřídit své zážitky a pak vím, kam se podívat.
OdpovědětVymazatJako děda si malých capartů užívám ještě víc než vlastních dětí, ale to bude asi tím, že je nemáme na krku 24 hodiny denně .[11]: Nedávno o tom psal Čerf, že když psal PF francouzským přátelům, ptali se, co ta zkratka znamená, že ji neznají .[12]: Díky moc Axino, šťastné náhody jsou nejkrásnější a když nehody, tak také šťastné :).
Přeji ti vánoční pohodu a v novém roce štěstí, zdraví a jen samé úspěchy v nových podmínkách
[13]: Díky, Petře, těší mě tvá čtenářská věrnost. Já ti přeji hodně inspirace a úspěchů v završení tvůrčích prázdnin a jejich zúročení v krásných publikacích literárních a obrazových.[14]: Tos musela začít na prvním stupni základní školy, ne? :)[15]: Akime, díky, já ti přeji hodně inspirace v básnění a psaní. Těším se také na tvé hudební články.[16]: Díky, Katko. Užij si Vánoc a v novém roce ať ji vše vychází podle tvých představ.
OdpovědětVymazatTeď mě napadá, že jsem ještě neprozkoumal tvůj nový blog. Brzy to napravím.[17]: Díky, Bloude.
3 články za měsíc považuju na "pravidelnost" ideální. Kdyby byl každý týden jeden, hodně by to svazovalo, takhle můžu mít i 14 dnů pauzu a není problém to pak dohnat.Přeji ti a Egopedovi hezké Vánoce, rozzářené oči Otyla při rozbalování dárků a v novém roce jen samé radosti.
[18]: ... MĚ docela baví (MNĚ se líbí)
OdpovědětVymazatMiloši,gratuluji k sedmiletému výročí trvání zajímavého, informativního blogu, ke dvěma krásným vnučkám - a zároveň přeji hezké vánoce a dobrý, úspěšný a hlavně zdravý 2019 - a blogu at se I dale daří.
OdpovědětVymazatChodím zredkavejšie, ale vždy všetko "dočítam" Ako mladá dôchodkyňa mám akosi menej času . Nie je jednoduché byť aktívna už v troch profesiach a to ešte nie som babička !
OdpovědětVymazatTvoje dokumentovanie je vždy tak precízne, akoby som bola tam tiež prítomná. Gratulujem Tebe , aj sebe zároveň.Tebe za to, že to tak vieš a mne,že viem o Tebe! Všetko najlepšie v osobnom aj pracovnom živote v r. 2019 a samozrejme veľa výborných článkov tu, na blogu.
Gratuluji k blogovým narozeninám! A tobě přeji do nového roku hodně štěstí, zdraví a pohody .
OdpovědětVymazatAť se daří a spoustu dalších blogových let.
OdpovědětVymazatNa Mirovi jsem byla tayk v Brně, předloni 13.12.
To je krásné ohlédnutí za uplynulým rokem nabitém akcemi i milé přání do roku nového. Také nechodím pravidelně jako dřív a dokonce jsem měla hodně dlouhou pauzu, kdy jsem uvažovala, jestlo se ještě k blogu vůbec vrátit a přiznám se, že mi to občas chybí, nevynechala jsem tenkrát jediný článek a takové malé cestování po ránu mě vždycky příjemně osvěžilo. No, nakonec mi to stejně nedalo a zas jsem se k blogu vrátila. Moc gratuluji k pěknému sedmému výročí a ta čísla jsou více než uspokojivá, však si to také tvůj blog zaslouží. Myslím, že jsou to takové fáze, že blogování občas ztratí své kouzlo a pak se zase objeví a s ním i noví nadšení čtenáři.
OdpovědětVymazat