Malá Fatra je pohoří o bezmála 1 km nižší než Vysoké Tatry, ale v kráse a někdy i náročností tras se s nimi může měřit. Např. dříve zmíněná túra na impozantní vrchol Veľkého Rozsutce (1610 m n. m.), vedoucí soutěskou Nové diery kolem vodopádů, má více než kilometrové převýšení. Působivé jsou také trasy ze Snilovského sedla na nejvyšší vrchy Veľký Kriváň (1709) a Malý Kriváň (1671) a na opačnou stranu hřebenovou túrou k Veľkému Rozsutci přes několik vrchů s krásnými výhledy do dalekého okolí.
V tomto článku přidám třetí oblíbený cíl Malé Fatry, kterým je Kľak (1352). Leží na jih od řeky Váh v části Lučanská Malá Fatra, nazvané podle jejího nejvyššího vrcholu Veľká Lúka (1475,5, někdy jej také přiblížím společně s Martinskými holemi). Předchozí trasy byly z oblasti na sever od Váhu, v detailnějším vymezení pojmenované Krivánská Malá Fatra.
Na túru jsme se vydali od Horské chaty Kľak ve Fačkovském sedle (802 m n. m.), poblíž lyžařského areálu Skiarena, v níž jsme byli ubytováni. Na prvním snímku je kromě chaty vidět i autobus Karosa, kterým jsme se na turistické výlety vypravovali a vždy se modlili, aby do jen trochu vyšších poloh dokázal vyjet.
Ke Kľaku však jdeme opačným směrem, než je skiareál. Jeho vrchol uprostřed následujícího snímku z tohoto úhlu pohledu má podobu skalního zubu.
Po 10 minutách míjíme rozcestník Staré cesty (835) a po žluté značce pokračujeme 1 hodinu na Reváňské sedlo (1184). Odtud je na Kľak již jen 40 minut cesty.
Na svazích roste bodláčí a nejrůznější luční květiny, zejména chrpy, rostlina s dlouhým stonkem a fialovými kvítky je jedovatý oměj horský.
Přitom se již otevírají výhledy na okolní vrchy a shora také na svahy skiareálu.
A stále lépe i na vrchol Kľaku.
S přiblížením a podhledu se vrchol skryje za vápencová skaliska na úbočí.
A zde je již konečně vidět na dvouramenný vrcholový kříž.
Dřevěný křížek se svíčkou zřejmě připomíná nějaké neštěstí.
Z vrcholu se nabízejí výhledy do všech světových stran.
Vrcholové partie Klaku stejně jako Vysoké Tatry začátkem 19. století zkoumal švédský botanik Göran Wahlenberg, po němž jsou ve Vysokých Tatrách pojmenována dvě plesa ve Furkotské dolině, i s fotografiemi uvedená v článku Vysoké Tatry (11) - Bystrá lávka.
Dolů nejdeme stejnou cestou zpět, ale pokračujeme po červené značce a vrchol tak vidíme z opačné strany.
Po zhruba hodině se dostaneme k Ostré skále (1220).
Odtud za půl hodiny jsme ve Vríčanském sedle (950).
A ještě 2 a čtvrt hodiny zbývají do Rajecké Lesné (508 m n. m.), kde nás čeká autobus k návratu na chatu.
Hlavní atrakcí je ale betlém, umístěný v budově na následujícím snímku a blíže popsaný a zobrazený v dřívějším článku.
Místo něj proto alespoň nahlédněme do místní baziliky Narození Panny Marie. Tehdy (v r. 2016) v ní stálo lešení.
Shrneme-li časové údaje, úsek Fačkovské sedlo – Kľak zabere asi 1 hod 50 min (délka podle map Seznamu je 4,6 km), úsek Kľak – Rajecká Lesná 3 hod 45 min (10,8 km), celkem tedy přibližně 5 hod 25 min a délka trasy 15,4 km. Převýšení 550 m, sestup 794 m.
,%20Kunstmuseum,%20Basilej.jpg)
