Osmé výročí tento blog měl už 4. listopadu, ale k bilancování se lépe hodí konec roku a navíc lze spojit obojí. Kromě toho však stručně zmíním kulturní akce (divadelní představení, koncerty, výstavy), na které se nedostalo v samostatných článcích.
V srpnu jsem zveřejnil jubilejní 300. článek a k němu připravil soutěž, která pak měla dva vítěze, Axinu a Čerfa, odměněné knihou podle vlastního výběru.
Podtitul blogu Cestování a umění prozrazuje, kam se mé zájmy nejvíce upínají, proto je (i pro mě) poněkud překvapivé, že mezi červnem a listopadem přibylo 5 článků do "odkladiště" O všem možném a z toho tři se týkají politiky. Myslím, že k mým "oblíbencům" na politické scéně by to mohlo stačit. Polemické texty by sice v jiném prostředí mohly vést ke vzrušenější výměně názorů, ale nemají trvalejší hodnotu, byť i zde jednorázově přivedly větší počet návštěvníků. Např. článek Jednotka chlubivosti = 1 halík 11.11. (následující den po zveřejnění) jich měl 109 (jeden, s adresou *.apha.cz, přišel z Arcibiskupství pražského :)) a přes 100 za den bylo už jen 5.2. (v návaznosti na Rozhovor s Čerfem), 1.5. (Kája Saudek - od filmových plakátů k erotice (a pornografii)) a 20.5. (Déšť v písních).
Mnohem víc než polemik si cením 4 přírůstků do rubrik Výtvarné umění, Architektura a Literatura, divadlo, film, např. profilů malířů Vermeera, Amedea Modiglianiho, Jamese Ensora, architektů Jana Blažeje Santiniho, Renza Piana a Richarda Rogerse, děl Miguela de Cervantese, Fjodora Michajloviče Dostojevského, Karla a Josefa Čapka i Václava Havla.
Tyto texty přebírá server Právě dnes (a kupodivu i Halík se tam objevil), alespoň jedna ukázka:
V rubrice Cestování jsem se záměrně držel při zemi, když pominu, že s ním souvisí i řada dalších, témat mám přebytek, zařadil jsem jen slovinská města Piran a Portorož, albánskou metropoli Tiranu a dotkl se Říma.
Ke sportovněji zaměřeným výletům patří lyžování v rakouském středisku Lackenhof am Ötscher a (bohužel ne zcela dotažený) výstup na Gerlach.
V hudební rubrice jsem přiblížil široký záběr kytaristy Michala Pavlíčka a mé nejoblíbenější písně Karla Gotta. Netušil jsem, že jde o předčasný nekrolog naši legendy popu.
Víc už nové texty rozebírat nebudu, vše se dá najít v rubrikách, snad jen jednu poznámku na konec: letos přibyly 2 články do rubriky Sex, což se mně naposled podařilo před 5 roky.
Pokud se týká statistik, návštěvnost má v posledních letech sestupnou tendenci, jak je patrné z následujícího grafu, zachycujícího roky 2013-2019 (bez letošního Silvestra). Jde nejspíš o obecnější jev, protože s menší návštěvností jsem v žebříčku TOPlistu na vyšší příčce než dříve, kdy byla dvojnásobná. Je to i tím, že mnozí dřívější čtenáři z řad blogerů/blogerek jsou neaktivní (a tím je i menší počet komentářů) a vedle nich a přístupů z vyhledávačů (zpravidla na 15-25 článků denně) jiní nejsou, protože s blogem jsem se nikde nepochlubil.
Návštěvníci dosud přišli ze 116 zemí a do Návštěvní knihy se zapsalo 417 komentujících. Stav návštěv v čase ukládání textu v TOPlistu je 170907 a 125887 ve FLAGcounteru (z ČR a SR 110804), kde se (zřejmě) nezapočítávají opakované návštěvy během dne. K témuž asi přistoupila i služba Google Analytics, protože rozdíl vůči TOPlistu se zvětšil a přitom před několika lety údaje obou čítačů byly takřka totožné.
A teď k dodatkům o kulturních akcích. První tři jsou ze sklepní scény Divadla Husa na provázku, která dříve byla provozována pod názvem Divadlo U stolu.
Oskar a růžová paní je hrou podle prózy Érica-Emmanuela Schmitta o umírajícím dítěti (ztvárnil ho ale dospělý herec) a jeho kamarádském vztahu se starší ženou z nemocnice.
Námětem hry Tichý Tarzan je život neškoleného malíře Miroslava Tichého z městečka Kyjov na jižní Moravě, který později přesedlal na fotografování a svým svérázným stylem se prosadil do absolutní špičky a jeho fotografie dnes na aukcích patří k nejžádanějším a nejdražším.
Zvrhlá Margaret je příběhem skutečného výzkumu, podporovaného v 60. letech americkou vesmírnou organizací NASA (National Aeronautics and Space Administration), jehož cílem bylo navázat mezidruhové kontakty mezi lidmi a zvířaty (pokusy probíhaly s delfíny), a tím dokázat, že inteligence není vlastní jen lidem. "Zvrhlá" v názvu má souvislost s bulvárními články, které o vědkyni Margaret Lovattové psaly jako o nemocné ženě se sklony k zoofilii (sex s delfínem).
Mein Švejk byl již na hlavní scéně Divadla Husa na provázku, netradiční nastudování režiséra Jana Antonína Pitínského vycházelo nejen z románu Jaroslava Haška, ale i pokračování Karla Vaňka.
Klíště je další autorská hra hlavního protagonisty Divadla Bolka Polívky, pojednává o dvou postarších hercích (hrají je Bolek Polívka a Milan Lasica), někdejších rivalech, kteří vzpomínají na dřívější časy a řeší, zda už dospěli do "podzimu života či jara smrti".
Muzikál Mamma Mia! s písněmi skupiny ABBA jsme zhlédli v Městském divadle.
V Museu Kampa jsem viděl výstavu fotografií Helmuta Newtona. V první koláži je ve společnosti ikony pop-artu Andyho Warhola.
Helmut Newton je však asi ještě více než portrétní fotografií znám akty.
Museum Kampa jsem už navštívil několikrát, ale letos poprvé jsem vystoupil pod střechu do skleněné krychle, proti jejíž instalaci kdysi tak protestovali památkáři, že naruší malostranské panorama. Je z ní pěkný výhled na Pražský hrad.
Brno se někdy namyšlenými Pražáky posměšně označuje jako největší vesnice v Česku nebo poslední zatáčka před Vídní, my ale na něj nedáme dopustit a ani nás to netrápí, což také vyjadřuje název výstavy Brno - předměstí Vídně. Jsou na ní k vidění obrazy a sochy z Moravské galerie, které mají vztah ke sbírkám ve Vídni. Alespoň několik příkladů: Lucas Cranach starší - Pieta (kolem 1510-1515), Paris Bordone - Mrtvý Kristus oplakávaný dvěma anděly (kolem r. 1550), Petrus Paulus Rubens - Hlava Medusy (1617-1618), Max Klinger - Cassandra (po r. 1903), Gustav Klimt - plakát první výstavy spolku Vídeňská secese z r. 1897 a Egon Schiele - Ležící ženský akt (1917).
První koncert vážné hudby byl věnován skladbám Michaila Ivanoviče Glinky, Josefa Suka a vrcholem byla Šeherezáda Nikolaje Rimského-Korsakova.
V sále Semilasso se konal 10. brněnský Beatfest jako vzpomínka na Oldřicha Veselého, skladatele, zpěváka a klávesistu skupin Synkopy 61, Blue Effect a E-band (v hudební rubrice jsem mu věnoval 2 články) za účasti Synkop 61, skupiny Neopak Miloše Makovského, Leška Semelky, Romana Dragouna a řady dalších hostů.
Baskytarista skupin Flamengo, Etc, T4, Supergroup.cz Vadimír "Guma" Kulhánek letos oslavil 75 let a s mnoha hosty (např. s Vladimírem Mišíkem) vystoupil v sále SONO.
Letos jsem byl poprvé v Belgii (v Bruselu a z něj na skok v Antverpách a Gentu) a v Irsku (v Dublinu) a v rámci zájezdu k Rýnským vodopádům také v Curychu. Měl jsem tak možnost navštívit několik dalších významných galerií a navíc v Praze jsem viděl výstavu obrazů z kodaňského muzea Ordrupgaard. Protože ale fotografií obrazů z nich mám desítky (někdy i přes 100) a bylo by těžké z nich vybírat, raději je využiji ve specializovaných článcích o malířích. Současně bych chtěl doplnit dřívější články o malířích a sochařích o nová díla, se kterými jsem se letos (a také loni) potkal.
Do posledních dvou výročních článků jsem zařadil fotku našich vnuček a učiním tak i teď. V červnu měly 3 roky a už se umí pěkně prosazovat, zábavná je také jejich dětská logika i vzájemná odlišnost. Začaly chodit do kurzu plavání a odtud je následující fotografie přes sklo aquaparku. Instruktorka něco vysvětluje, ale Laura se dívá kamsi do nekonečna a o minutu mladší Nela vypadá, že se snaží něco pochytit.
,%20Kunstmuseum,%20Basilej.jpg)
Pohybuji se v blogovém světě stejně dlouho jako ty, o kus déle. Schovávala jsem za pecí a v závětří, strašně dlouho jsem obávala komentovat u takových matadorů, ta intelektuální rovina mne děsila, bála jsem se vyjádřit.
OdpovědětVymazatTebe jsem zaregistrovala v jiném kontextu, když jsi kritizoval moje redukční lívance na titulní straně
Říkala jsem si, proč mne ten pan Miloš nemá rád, když ty lívance jsou tak výborné
Od té doby uteklo mnoho času, mnoho vody a z pana Miloše se stal NEJVĚRNĚJŠÍ, NEJPILNĚJŠÍ ČTENÁŘ. Vážím si toho při tvé vytíženosti, přečetl jsi všechno, jsi borec.
Gratuluji k výročí, víš, tvé články jsou pracné, vymazlené a vydřené. Rozmanitost a jejich obsah mne mnohokrát uzemnil, všímáš si věcí, mnohdy nestačím věřit, co obsáhneš. / kupříkladu pomníky v zahraničí, klobouk dolů, já čumím po kytkách, rostlinách, stromech /
Miloši, děkuji.
Tvůj blog je přínos, ta rozmanitost, těším se, až budu mít větší klid a dočtu si, co jsem nestihla.
Přeji do Nového roku pevné zdraví, klid, pohodu, nové cestovatelské cíle a těším se na reportáže.
Být prarodičem je osvěžující, užiješ si, vrátíš se s nimi do dětských let, násobeno dvakrát a když je odešleš rodičům, děkuješ bohu, že jsou vratní a těšíš se na další shledání
Tvůj a Čerfův blog jsou dva blogy kam se chodím kochat. Skvělými recenzemi na věci, které nejsou až tak můj šálek kávy, ráda se s tebou procházím po světě protože vím, že to jsou místa která nikdy neuvidím, občas na něm najdu inspiraci kam se zajít či zajet podívat když na to mám. Ještě s Blondýnou a Padesátkou jseš ty a Čerf mými top blogy kde se těším na každý nový článek. Pro pobavení ale i pro poučení. Takže jen tak dál!
OdpovědětVymazatP.S. Vnučky jsou kočky. Ta naše chodí na plavání už od jednoho roku a nesmírně jí to baví, teď už patří mezi větší a budou se učit už regulérně plavat bez křidýlek a jinejch pomůcek. Voda jí nesmírně přitahuje, v tom je po mě i po dceři, jsme silně ráchací typy! Když jsou u nás, v bazénu dokáže řádit, hlavně skákat ze schůdků na babičku furt a furt. Kdyby jí dcera nevytáhla ven byla by tam vždycky celé hodiny....
Články o cestování umění jsou na blogu velmi dobře zpracované.... Take zaujme Brno kam se tak často na rozdíl od Prahy nedostaneme (já jsem se několikrát prošel po Brne"mezi dvě má autobusy".. Politika je zdloihodobebo hlediska efemerni záležitost a dnešní spory se budou naším potomkům jevit jako spory mezi starcocechy a mladocechy nebo spor o insignie... Zaujali mne ty delfíni, v puberte jsem cetl hodně o výzkumech jejich inteligence, ale prý se nakonec ukázalo, že jsou zhruba v půli cesty mezi psem a simpanzem... Za to nejinteligentnejsi pták, papoušek šedý (zako) prý dokáže někdy rozumět slovům, která vyslovuje..
OdpovědětVymazatOsm let to je vážně kus života, gratuluju.
OdpovědětVymazatJako rodilá Pražanda si myslím, že Brno je krásný město...
P.S. Zase někdo s vnučkama, aby na mě taky nějaká zbyla...!
OdpovědětVymazatPěkňoučký pusinky to jsou...
Utíká to.
OdpovědětVymazatVždycky se při takovéto příležitosti ohlédnu dozadu a vzpomenu na ty, kteří z blogového světa zmizeli. Jsem rád, že se tvůj blog stále drží.
Čtu tvé články s potěšením.
Hodně inspirace v roku Labutě vinšuji tobě i tvým milým přináležejícím.
[1]: Simono, že bych kritizoval redukční lívance, si vůbec nepamatuji, ale teď po Vánocích bych si tvůj článek velmi rád našel .Mně se tvůj blog také líbí, protože dovedeš psát velmi poutavě a přitom tak, že často do článků vkládáš nějaké sdělení, které je jakoby skryto mezi řádky.
OdpovědětVymazatJá se podvědomě držím toho, co skvěle vyjádřil jeden z mých nejoblíbenějších blogerů Venca (vencisák), cituji: "Stále neztrácím iluzi, že blog by měl být jak zábavný, tak v jistém slova smyslu by sloužil jako informační kanál, který ovšem ctěnému čtenáři přináší něco víc než pouhou informaci o tom, že se mi zrovna dnes na zastávce rozvázala tkanička a jsem z toho celý nesvůj."
Mohl bych psát i více článků, ale nechci se stát otrokem blogu, a bohužel proto také čtu tebe a další blogery spíš nárazově.[2]: VendyW, musím říct, že zrovna tak mě inspiruješ ty svými cestovatelskými články do Německa, Rakouska, Polska, je v nich hodně zajímavých informací a skvělých fotografií.Vnoučata jsou radostí, žasnu, jak si nás dokázala omotat kolem prstu a jak jsme z nich unešení.
Plavání (zatím s pomůckami) si také užívají, mladší už ve dvou letech sama sjížděla na menším, ale dost prudkém tobogánu. Starší je obezřetnější.[3]: No právě, politika je jen taková pěna dní, něco jako týden staré noviny. Jsem spíš pro články, které se dají číst třeba i po 3 letech.V tom výzkumu s delfíny se vědci pokoušeli nejen, aby delfíni rozuměli lidské řeči, ale aby sami se naučili artikulovat, abychom my zase rozuměli jim.
Miloši, blahopřeji k výročí blogu. Když jsem měla na blogu osmičku, psala jsem jak o závod. Nyní se mi energie na blog někam vytratila, tak spíše mrkám k jiným blogerům a přemýšlím. K Tobě chodívám ráda, najdu tu vždy něco nového, hlavně z míst, kam se asi nikdy nepodívám. Uchvacují mne Tvé hluboké informace, trpělivost, vedení statistik. Ne moc mužů je tolik pečlivých.
OdpovědětVymazatNo a s vnoučaty jsem taky pozadu, i když už bych mohla mít třeba i dospělá. Ale dnes je na všechno čas, až přijde ta pravá chvíle, tak i ony se objeví, tomu věřím.
Do nového roku Ti přeji hodně optimismu a sil do psaní, jen tak dál.
[4]: Díky, dlouho jsem si myslel, že na blogu jsem začátečník, ale už i v tom jsem jak pamětník 1. světové války :).Praha také celkem ujde .
OdpovědětVymazatV tomto textu i předchozím mám k ní odkazy na výstavy. A dokonce tam v příštím roce pojedeme na divadelní představení.[5]: Synové tě určitě o tuto radost nepřipraví. A překvapení může přijít bez jakýchkoliv náznaků :).[6]: Také si vzpomínám na někdejší hvězdy Autorského klubu, např. Metteorwu, Temnářku, m., male chlupaté stvoření, Edith Holou, citovou prostitutku, ..., správce Standu, ale dnes se to jeví jako dávný pravěk.
Trvalou hodnotou jsi už asi jen ty a Čerf, co obdivuji, že u Vás dvou se při vysoké kvalitě článků nikdy neprojevila únava z blogování, krize, výpadky v přidávání nových. Já to mám jednoduché v tom, že 3 články za měsíc mně dopřávají volnost. Kdyby byly 4, už bych byl svázaný tím, že každý týden mám s něčím přijít.Díky za přání, přeji ti také hodně nápadů k rýmům, rébusům, úkolům a také inspirativních konfigurací objektů na obloze, vodě i v pletivu plotů :).
[8]: Díky moc.
OdpovědětVymazatJá si pamatuji na tvou aktivitu velmi dobře, každý den nový článek v 5:00. Říkal jsem si, že to by mě zabilo :).S těmi dětmi je taková doba, že mladí je odkládají a je to pak vše obtížnější. Já jsem měl syny také později, ale mladší syn si z toho naštěstí příklad nebral, a tak jsem se vnoučat ještě dožil :).
[10]: No jo, v 5:00. Ale v 5:00 jsem je nepsala, ale vystavovala předem na 5:00, aby si článek mohli přečíst ti, co chodí do práce brzy ráno.
OdpovědětVymazatSnad se dočkám, taky mám syny, ti jsou v tomto pomalejší než dcery!
Vše zde bylo řečeno a Miloši , ty víš, že jsem pravidelná návštěvnice tvého blogu. Jsem již línější psát články na různá témata, ale navštěvuji ty, které jsou zajímavé, něco mi dají. A ten tvůj opravdu vede- rozmanitostí témat, fundovanými výklady, všestraností. Díky, díky a těším se na ten další 9. rok atd.
OdpovědětVymazatMilý Miloši,
OdpovědětVymazatdo nového roku Ti přeji, ať se ti plní tvé sny (a třeba i ty tajné), ale hlavně Ti přeji zdraví a dobré lidi kolem Tebe. Když tohle bude splněno, blog určitě (s Tvou malou pomocí ) pošlape dál jak hodinky.
Krásné výročí, můj ubohý blog bude mít v dubnu teprve šest.
OdpovědětVymazatPiš, foť, ať se máme kde kochat a vzdělávat.
Do dalších let hodně invence přeje Jiřina z N.
Ničeho se neboj, rok 2020 přinese renesanci blogu.cz!
OdpovědětVymazat[15]: Hmmh, renesance - a kdy? Na svatýho Dyndy?
OdpovědětVymazatGratuluji k 8. výročí blogu, ale především k hodnotným a zajímavým článkům.
OdpovědětVymazatMohu mít (a často mám ) výhrady k tvému výběru divadelních představení či výtvarných děl, ale nikdy se při čtení tvých článků nenudím. Železná kázeň vyprodukovat 3 blogové články měsíčně je obdivuhodná.Do nového roku ti přeji hlavně hodně zdraví, spokojenosti a a co nejvíce cest za hranice všedních dnů
Velikou gratulaci posílám tobě i tvému blogu a přeji mnoho dalších let v blogových vodách!
OdpovědětVymazatHezké shrnutí tvého 8letého působení na blogu. Nádherná fotodokumentace. Jako Moravačka si cením i zmínku o Brně, i když já upřednostňuji kooperaci před rivalitou.
OdpovědětVymazatAť se ti daří nejen v následujícím roce, ale i v letech příštích!!!
[9]: Hodně mi chybí komentáře od Mengano.
OdpovědětVymazat[11]: To mě také napadlo, že sis kvůli tomu neřídila budík. Uložení s budoucím časem zveřejnění někdy také využívám, když vím, že se k internetu nedostanu a nepotřebuji článek mít zveřejněný hned.
OdpovědětVymazatMužům tak netikají biologické hodiny, proto mají pořád času dost .[12]: Růžo, díky moc za návštěvy a za také všechny maily se zajímavými přílohami.
Bohužel blogový mail využívám jen výjimečně a přihlásím se tam jednou za "uherský rok" a pak se divím, kolik nepřečtených zpráv mám. Všechny přílohy si ale ukládám, je v nim opravdu spoustu výborných informací a krásných fotografií. Ještě jednou velké díky.[13]: Dorko, díky moc, a když to zdraví bude horší, vím, kam bych mohl s uctivou žádostí o radu se obrátit :).
[14]: Šest roků? To jsi v nejlepších blogových letech . Vyrostlas z dětských nemocí a ještě se nedostavila rutina a únava :).
OdpovědětVymazatA díky za přání.[15]: Kéž by, už se těším na to opájení se krásou lidského těla (Zrození Venuše) a odklon od církevních dogmat, život žijeme jen jeden, a to je, oč tu běží, jak říkával Werich.[16]: Tvé zkušenosti se stěhováním se možná budou hodit.
[17]: Pamatuji se, že dřívější správce Blog.cz Standa několikrát zmiňoval, že za optimální považuje 2-3 články týdně. Pro návštěvnost a čtenost to určitě platí, ale pak už blog ukrajuje příliš mnoho z volného času. Mé "sváteční" přispívání je tak akorát, aby se mně blog neomrzel a ještě jsem žil i jinými zájmy.[18]: Díky, ještě pár let a bude ze mě blogový teenager .[19]: Máš pravdu, tak by to mělo být. Já si v posledních letech čím dál víc považuju krás naší země, loni jsme byli pár dní na Vysočině a rivalita Praha-Brno či město-venkov nikomu nepřišla na mysl.[20]: Mengano také psala vtipné články.
OdpovědětVymazatJá hodně želím toho, že je neaktivní Robka. Její hudební články hodně chybí, psala však ale na jiná témata a vždy velmi pěkně.
S tou návštěvností je to docela komické, myslím že podobné to bude i u mě...
OdpovědětVymazatPoslala jsem sice blahopřání emailem, ale mám trochu strach, že si jej přečteš až bůhvíkdy, takže- ještě jednou zdraví,elán do dalších let k dnešním narozeninám.♥
OdpovědětVymazatTahle bilanční ohlédnutí jsou mi sympatická, taky v následujících dnech a týdnech něco podobného připravím. Každopádně gratuluji k pěknému výročí a přeji tobě jako autorovi i nám jako čtenářům co nejvíc zajímavých námětů pro články všeho druhu .
OdpovědětVymazatGratuluji k výročí a hurá do dalších let!;)Oskat a růžová paní je můj oblíbený příběh. Už jsem viděla asi čtyři různý zpracování, ale ve všech mě iritovalo, že hrál Oskara dospělák :)
OdpovědětVymazat[24]: Blogování je zřejmě na ústupu a teenagery asi oslovují sítě s "dynamičtější" odezvou v komunikaci.
OdpovědětVymazatMně se ale zdá pro tříbení názorů a zaznamenání zážitků velmi dobré i do budoucna.[25]: Růžo, díky moc, četl jsem opravdu až se zpožděním, protože seznamový mail běžně nepoužívám, ale hned jsem odpovídal u Otavínky.
Měj se hezky.[26]: Já také a velmi se těším na žebříčky, doufám, že se udržím v první desítce .[27]: Díky, Bloude, já ti přeji hodně radosti s dítky a Egopedem .Chápu, že dětí ve večerním představení těžko mohou účinkovat, ale v tom provedení, které jsem viděl já, by herec mohl být prarodičem postavy, kterou ztvárnil :).
[28]: Asi máš pravdu. Každopádně jsem zapomněl popřát vše nejlepší do dalších let...
OdpovědětVymazatDnes je to deset let, co jsem založila svůj blog. Vzpomínám na ty začátky a velmi dobře si pamatuji tvůj první komentář u mě, bylo to u mého pokusu o recenzi knihy Spolčení hlupců.
OdpovědětVymazatOsm let je také krásné číslo. Navíc jsi pilný a vytrvalý bloger, jehož blog přináší mnoho zajímavých informac. Vždy jsem obdivovala tvůj ohromující přehled z nejrůznějších oblastí.
Přeji, aby se blogu a samozřejmě i tobě dařilo i nadále a taky mnoho radosti z vnuček. Jsou moc roztomilé.
[29]: Díky, Davide.[30]: Bev, tvá recenze mé oblíbené knihy byla výborná, ale hlavně ty sama jsi rozená spisovatelka, tvé dramatické příběhy by si zasloužily knižní publikaci.Pro mě osobně je vůbec nejtěžší přispívat do rubriky Literatura, divadlo, film. Dlouho zela prázdnotou, ale dost mně pomohla divadelní představení, vždy je však obtížné dílo, které může mít několik set stran textu, smysluplně představit na 2-3 stranách.A díky za přání, já ti přeji hodně radosti v další dekádě a těším se na tvé články.
OdpovědětVymazat